Kdo by si byl ještě před několika týdny pomyslel, že jedním z nejžhavějších trendů v oblasti videoher se s koncem roku 2021 stanou NFT. Náznaky, které přicházely ze strany Ubisoftu a několika dalších velkých firem, se začaly urychleně zhmotňovat, což podtrhuje i dnešní článek o tokenech ve hře S.T.A.L.K.E.R. 2. V novinkovém souhrnu jsme ale probírali také obrovský zájem ze strany Petera Molyneuxe, který se rozhodl hráčům nabídnout možnost vydělávat hraním jeho budoucího titulu Legacy. Prostřednictvím NFT jim nabízí půdu pro jejich budoucí obchůdky a továrny a uděluje právo najmout do obchodní sítě další partnery. Společnými silami pak budou na digitálních pracovních poncích navrhovat nejrůznější produkty, starat se o jejich výrobu a následný prodej ostatním hráčům, z čehož jim logicky budou náležet tržby. Napojení Legacy na blockchain ale umožní dát virtuálním LegacyCoinům skutečnou hodnotu vyjádřenou v reálných penězích a tudíž i něco skutečného vydělat. A že je myšlenka alespoň v zárodku nosná, dokazují tržby, které už studio 22cans zaznamenalo právě proti prodejům pozemků – podle Rock Paper Shotgun činí tržby více než miliardu korun s tím, že nejdražší pozemek – centrum digitálního Londýna – bylo prodáno za stěží uvěřitelných 20 milionů korun.
Peter Molyneux’s next game has sold £40 million in NFTs
– https://t.co/4ktLLCXZPR pic.twitter.com/kvtTdFcYk9— Rock Paper Shotgun (@rockpapershot) December 14, 2021
Prodej pozemků, zaručujících právo vytvářet další vlastní NFT v použitém blockchainu, probíhá na stránkách Gala Games. Platit se dá v měnách Gala, BAT a Ethereum s tím, že ten nejlevnější stál v přepočtu přibližně 70 tisíc korun. Všech 2000 parcel už ale bylo prodáno a všechny ostatní jsou násobně dražší. Pokud byste chtěli naskočit až nyní, nejbližší parcela vás už vyjde na dvojnásobek této částky, větší – kde lze založit soběstačnější firmu – pak stojí 400 tisíc korun a postupně se tím dostanete až na výše zmiňovanou částku 20 milionů za centrum Londýna. Jakou mají pozemky skutečnou hodnotu, přirozeně ukáže až čas, na postupu vývojářů z 22cans je ale jasně vidět, že vsadili všechny karty na tzv. FOMO efekt – tedy obavu z toho, že něco propásnete – a zatím jim vše zdárně vychází. Jestli bude hru někdo hrát a jestli v ní skutečně bude možné vydělat peníze prodejem vlastních NFT výrobků, je samozřejmě otázkou, Molyneux je ale skálopevně přesvědčen, že dává lidem kolem sebe unikátní možnost.
Na druhou stranu ale existuje vcelku reálná možnost, že by trh hry Legacy nemusel být zaplaven narychlo spíchnutými výrobky.
O konceptu hry, která by měla dorazit už zkraje příštího roku, mluvil s redaktory magazínu The Verge a nutno připustit, že některé z odpovědí podtrhují designérovo nechvalně proslulé renomé. Molyneux už mnohokrát v historii stavěl vzdušné zámky, za což byl cyklicky kritizován, na jeho přístupu se ale očividně nic zásadního nezměnilo. Například na dotaz, jak se jeho studio či on sám staví k tomu, že Legacy je stále jenom hra a hráči v ni mohou najít chyby, kterých lze zneužít, odpověděl pouze neurčitě tím, že se o to postarají samoregulační mechanismy. „Budeme muset sledovat, jak svět reaguje na malé změny,“ řekl opět neurčitě Molyneux a ve zbytku odpovědi na poměrně zásadní otázku jen zopakoval, jak neuvěřitelná pro něj zůstává představa, že prostřednictvím jeho hry může někdo vydělávat peníze. Na druhou stranu ale existuje vcelku reálná možnost, že by trh hry Legacy nemusel být zaplaven narychlo spíchnutými výrobky s nízkou hodnotou, jako tomu bylo podle Molyneuxe například v Diablu III. Za umístění produktu do prodeje totiž musí hráč zaplatit poplatek v LegacyCoinech, pod čímž si už může představit hodnotu reálných peněz – lépe tedy řečeno peněz s nuceným oběhem, což podle designéra hry tvoří určitou psychologickou bariéru a pomůže to trh udržovat čistý.
Nad Legacy, ale nad použitím NFT ve hrách obecně, však stále visí spoustu otazníků a i v citovaném rozhovoru zazní další možné hrozby. Pokud by totiž například do fungování hry zasáhli sami vývojáři, mohou na konci přímo ovlivnit životy jednotlivých lidí nebo jejich živobytí. Zajímavý je také pohled na koncepci měst a vesniček, které žijí pod nadvládou vlivného podnikatele, na základě jehož úspěchu či neúspěchu také dané místo vzkvétá, nebo upadá. V rozhovoru pro Verge navíc zazní, že to určitá část společnosti může vnímat negativně s přihlédnutím k tomu, že život na takových místech byl spojován s nutností pro daného podnikatele pracovat a přijmout, že se všechno točí kolem jedné velké výrobny nebo továrny. Odtud už není daleko k dystopii, což ale Molyneux vyvrací a potvrzuje naopak, že pokud hráči skutečně získají podobný status, mohou udělat naprosté maximum pro to, aby se okolním obyvatelům žilo co nejlépe.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.