Perceiver coby „čínská Tsushima“ nepřestává ohromovat

V polovině listopadu jsme vás upozornili na velmi slibnou čínskou hru Project: The Perciver, která se na první pohled tváří jako další z variací na tituly jako Wo Long: Fallen Dynasty, Rise of  the Ronin, Sekiro: Shadows Die Twice a hlavně Ghost of Tsushima. Už před necelými dvěma měsíci nás doslova uchvátila výtvarná stránka i technické zpracování, spolu s atmosférou světa a mnoha pěknými detaily, například stran animace hrdiny či pohybu částí jeho výstroje. O hře jako takové jsme se ale nad rámec vlastního pozorování nedozvěděli příliš a čekali jsme, s čím lidé ze 17ZHE Studio a Papergames přijdou. Přání se zhmotňuje v téměř hodinové ukázce, která se sice objevila už před třemi týdny, ale ani pozdějšího objevu nelitujeme. Ačkoliv ani tentokrát nepřistupují autoři hry příliš velkoryse k publiku na Západě – komentář je v čínštině, stejně jako rozhraní ve hře – máme možnost dlouhé minuty sledovat, jak hra funguje a leccos zajímavého odtušit.

Asi nejvýraznějším prvkem hry je systém masek či převleků, chcete-li, díky kterému na sebe můžete vzít podobu již zabitých nepřátel. A nejen podobu, ale samozřejmě také všechny vlastnosti, díky kterým bude docházet k výrazným změnám v hratelnosti a možnosti najít si svůj správný styl. Hlavní hrdina je sám o sobě velmi hbitý a uplatňuje rychlý souboj mečem, později se ale může pomocí masky stát velkým, leč pomalejším válečníkem nebo na sebe dokonce vzít podobu i některého z poražených bossů. Ačkoliv vývojáři v ukázce nezacházeli do přílišných detailů, co se využívání specifických vlastností oblečených postav týče, je pravděpodobné, že hráči budou moci využít konkrétní útoky, kterým ještě před chvílí museli čelit sami v prvním střetnutí. Právě souboj s jedním z bossů pak dal vývojářům poměrně zabrat a je vidět, že hra se na těchto místech přeci jen posunuje blíže k Sekiru nežli Ghost of Tsushima.

Další věcí, kterou musí Perceiver zaujmout každého, kdo se alespoň vzdáleně zajímá o východní civilizace, je zpracování herního světa. Architektura a realisticky ztvárněné prostředí se mísí s folklórem a velmi barevným uměleckým stylem, který podtrhuje melancholii a určitou lítostivost, která je ze hry cítit. Jsou to pak ale i zcela obyčejné věci, jako střechy domů, detaily na tržištích, déšť, vlnící se tráva a vůbec všechno, z čeho je herní mapa složena. Všechny prvky působí z ukázky velmi dotaženě a začištěně, až je místy s podivem, jak skvěle titul vypadá. Mějme ale na paměti, že ukázka běžela na PC, jehož konfiguraci neznáme, takže s plánovaným uvedením nejen na PlayStationu 5, ale především na PlayStationu 4 může ke slovu přijít optimalizace v podobě snížení detailů či vypínání některých částí fyziky. I ta je totiž poměrně bohatá, byť slouží spíše na efekt, nežli v kombinaci s hratelností.

Stále se ovšem nemůžeme nabažit v úvodu zmiňovaných animací a značné „organičnosti“ hry, která si v ničem nezadá s těmi nejlépe vypadajícími tituly. Také ozvučení je na vysoké úrovni a nemluvíme pouze o doprovodné hudbě. Jak je slyšet v soubojích i během průzkumu a pohybu světem, vývojáři si dali velmi záležet a i v tomto ohledu je Perceiver velmi bohatou záležitostí. O všem samozřejmě rozhodne až vlastní zkušenost, určité stigma, se kterým dříve přicházely čínské hry, se však při pohledu na tuto i další hry zcela rozpouští. Vzpomeňte například na vznikající příběh o Opičím králi – Black Myth: Wu Kong – který rovněž působí jako něco, co bychom očekávali od velikánů jako je Sony či FromSoftware, a přesto jde o titul od dosud neznámého studia Game Science. Teď už jen, aby hry konečně dorazily a všechen ten dobrý pocit se měl o co opřít, v případě Perceivera však bohužel nevíme, kdy se tak stane a zcela jasno není ani ohledně platforem.