Peníze na Death Stranding získal Kodžima díky fanouškovi

Do vydání Death Stranding zbývá pouhý měsíc a designér Hideo Kodžima v poslední době usilovně pracoval na tom, aby fanouškům dokázal, že se mají na co těšit. Návštěvy herních veletrhů, veřejné prezentace, trailer a další detaily o Death Stranding pak pravidelně doplňoval slovy díků a vyjádřeními vděku těm, kdo mu na začátku nabídli pomocnou ruku. Sony nejen za zprostředkování marketingu, Guerilla Games za poskytnutou technologii a samozřejmě také jednotlivým zaměstnancům Kojima Productions i rodině. A i přes to, že podobná prohlášení bývají obvyklou součástí finální fáze jakéhokoliv velkého projektu, Kodžima to podle rozhovoru v japonském magazínu Famitsu myslí opravdu vážně a s vděkem to nepřehání. Po Tokyo Game Show rozebíral s redaktorem Kacuhiko Hajašim prezentaci Death Stranding, došlo však i na období Kodžimova odchodu z Konami a odhalení dalších detailů o překážkách a problémech, které musel uznávaný designér překonat, aby vůbec mohl otevřít své vlastní herní studio.

„Před třemi lety a devíti měsíci jsem se musel postavit na vlastní nohy. V té době mi bylo 53 let. To je věk, kdy už můžete jít do důchodu, že ano? Také rodina byla proti tomu, abych provozoval vlastní studio,“ vzpomíná Kodžima v rozhovoru. Načíná tím odpověď na otázku, co následovalo po éře v Konami a současně tím odkrývá, jak složité může být odstartovat vlastní byznys v Japonsku i přes to, že jste celosvětově uznávaným vývojářem. „Neměl jsem peníze, ani nic dalšího, byl jsem to jen já s myšlenkou, že se pustím do téhle open-world hry,“ říká dál. Neznamená to sice, že by si Kodžima předchozí prací nevydělal žádné peníze, přesto bylo mimo jeho možnosti začít ze dne na den platit výplatu desítkám zaměstnanců, proto se rozhodl pro podnikatelský úvěr. Na tomto místě ale poměrně tvrdě narazil, ať už z toho důvodu, že dosud takové věci nikdy řešit nemusel, nebo jen proto, že (nejen) japonské banky nikomu bez záruky peníze nepůjčí.

I když to neznamená, že osud Death Stranding závisel výhradně na bankovní příhodě, jasně naznačuje, že na cestě za úspěchem musí mít člověk i trochu štěstí.

„Když jsem přišel do banky, nemohl jsem si nic půjčit. Říkali: Chápeme vaše renomé, ale nemáte za sebou žádné výsledky. Takové je zkrátka Japonsko,“ komentuje Kodžima snahu pro osamostatněnou společnost Kojima Productions sehnat úvěr. „Pak jsem ale narazil na jednoho bankéře v největší japonské bance, který byl mým velkým fanouškem a díky němu jsme financování nakonec získali,“ vysvětluje Kodžima. A i když to neznamená, že osud Death Stranding závisel výhradně na této příhodě, jasně naznačuje, že na cestě za úspěchem musí mít člověk i trochu štěstí. V případě Kodžimy se navíc opakovalo i ve chvíli, kdy už s přislíbenými penězi sháněl pro Kojima Productions kanceláře: „Chtěl jsem uklidnit rodiny zaměstnanců, které jsem najímal. Proto jsem hledal pěknou budovu, která by naznačila, že náš byznys bude úspěšný. Ovšem vždycky, když jsem našel vhodné místo, byl jsem odmítnut s dotazem – Co je Kojima Productions? Pak jsem ale narazil na místo, jehož majitelem byl další můj fanoušek,“ říká designér.

Skutečnost, že Kodžimu na patřičných místech poznali a byli s ním ochotní jednat, ale vychází z toho, že po dobu 30 let pracoval v Konami a právě z toho důvodu nezapomněl v rozhovoru pro Famitsu poděkovat svému předchozímu zaměstnavateli. „Jsem tím, čím jsem, díky třiceti letům strávených v Konami. Jsem jim vděčný a toto spojení nelze popírat,“ uzavírá Kodžima. Není to přitom poprvé, kdy Konami děkuje i přes to, že s ním a jeho lidmi nebylo v průběhu uplynulých let pod Konami zacházeno vždy v rukavičkách. Sami si určitě vzpomenete třeba na přejmenování Kojima Productions pod střechou Konami na Number 8 Productions Department, nebo na závěrečné dohady o tom, jestli hry ze série Metal Gear Kodžimovi vůbec náleží a jestli má za ně právo přebírat ocenění. Staré bolesti ale zřejmě přebolely, čemuž momentálně může pomáhat i rozruch kolem Death Stranding a velká očekávání.

Jak ovšem sám Kodžima v rozhovoru uznává, ani u výrazných osobností, které opustí svou mateřskou společnost není úspěch žádnou výsadou či samozřejmostí. Stát se může všechno, rozhřešení přijde 8. listopadu.