Pátá generace Unreal Enginu budí značnou pozornost. Ačkoliv se mohou představy mnoha hráčů ztenčovat jen na očekávání fotorealistické grafiky, jde přirozeně o celý balík technologií, který mohou vývojáři využít podle svého a jednodušeji dosáhnout na výsledky, které mohly být ještě před několika lety nemyslitelné. Že to ve výsledku samozřejmě nemusí znamenat pouze realismem oplývající hry, by mělo být zřejmé – technologie se dá stejně dobře použít pro vyjádření kreslené nebo velmi abstraktní grafiky – přesto je to ale neustálé přibližování her a skutečného světa, co nás nepřestane dráždit a co považujeme za určitý důkaz pokroku. V tomto ohledu vás ale hodláme potěšit minimálně první z nedávných ukázek projektů běžících na Unreal Enginu a dovolíme si tvrdit, že japonské nádraží ve městě Tojama v Japonsku zkrátka nerozeznáte od skutečného.
Před třemi dny se na ArtStationu grafika Lorenza Drago objevil projekt, ve kterém šlo o snahu zachytit část vlakového nádraží ve městě Tojama v Japonsku. Jak sám Drago uvádí, jeho projekt se „volně inspiruje“, takže je pravděpodobné, že byste při přímém porovnání našli odlišnosti, výsledku a jeho uvěřitelnosti to ale nic neubírá. Drago postupně zveřejňoval rendery jednotlivých částí, je to ovšem až finální video, při jehož sledování nebudete chápat, zda sledujete referenční materiál, nebo už výslednou scénu. Ačkoliv pocitu realismu pomáhá absence lidí, na kterých by možná byla počítačová grafika lépe poznat, právě pohyby kamery, zvuky při „odložení“ telefonu, ale také efekty počasí doslova berou dech. Jak Drago uvádí, použil technologii Lumen pro osvětlení celé scény, ale nepoužil Nanite, aby díky low poly workflow dokázal i praktičnost své ukázky. Všechno ostatní si už můžete prohlédnout sami.
Další povedený projekt má na svém kontě grafik Tyson Butler-Boschma, který využil volně dostupného projektu City pro Unreal Engine 5 – tedy město, ve kterém se odehrávala ukázka The Matrix Awaken’s – a zasadil do něj Supermana. Kombinace poměrně povedené postavy samotného superhrdiny a detaily oplývajícího města působí opojně a vlastně bychom se vůbec nedivili, kdyby šlo například o rozpracovanou verzi licencované hry od některého z předních studií. V žádném případě neporovnáváme komplexitu finální hry s ukázkou letu nad městem za pomoci modelu Supermana, ale dojem, který ukázka vyvolává, je velmi přesvědčivý. Navíc nejde jen o pouhé létání, Butler-Boschma si pohrál i s efekty zrychlování, animací superhrdiny i zvuky, které působí velmi přirozeně a rozhodně nechávají pracovat představivost, jaké by to bylo, vrátit se i na poli videohry do tohohle červeno-modrého obleku.
Pokud vás spíše než možné videohry opravdu více zajímá, jak realisticky může scéna běžící na Unreal Enginu 5 vypadat, můžeme se z nádraží přesunout do dílny nadšeného řezbáře či truhláře. Právě tou se totiž zabýval grafik Daniel Martinger, který vás vezme na milý výlet do Švédska. Pozoruhodné na jeho projektu je i skutečnost, že si vše ve scéně vymodeloval sám. Nepoužil žádné fotoskeny, vyjma textury zdi, na níž visí nářadí a podlahy, všechno ostatní je ale jeho práce, včetně výtvoření finálního videa. Podle svých slov používal Unreal Engine vůbec poprvé a chtěl jednoduše zjistit, co dokáže. Dílo renderoval v preview verzi Unreal Enginu 5 za použití pathtracingu. V budoucnu by chtěl pro porovnání přinést i verzi s podporou technologie Lumen.
Co byste ale řekli na remaky? Měly by v souvislosti s Unreal Enginem 5 šanci a stály by za to? Částečnou odpověď přináší další projekt, ve kterém se grafik Alfred Beddow snažil „vylepšit“ legendární Portal, resp. jeho nultou úroveň. Celý level vytvořil od nuly, každý asset přepracoval a opatřil novými texturami, z nichž některé jsou až v rozlišení 8K. Cílem bylo zjistit, co umí Unreal Engine 5, čeho je samozřejmě schopný dosáhnout sám Beddow a zařadit ukázku do vlastního portfolia. Nutno přiznat, že díky technicistnímu pojetí samotné hry nemusí působit výsledek úplně uhrančivým dojmem, ale množství detailů a celková editace videa působí velmi obstojně, co říkáte?
Posledním povedeným projektem v našem výběru, ale ani zdaleka posledním ze všech dostupných, na které lze na internetu narazit, je Batman. V tomto případě se už jedná o mockup hry, nad kterým sice můžete v porovnání třeba s dílnou truhláře ohrnout nos, ale vše je nutné zasadit do kontextu. Jednou z předností Unreal Enginu 5 má být možnost dosáhnout dříve nepředstavitelných výsledků, a to nejen ve smyslu technologií, ale také obecně dostupnosti pro malé nezávislé týmy. Autorem tohoto Batmana je youtuber JSFILMZ, který se specializuje na filmovou tvorbu, přesto byl schopný sám za sebe – s pomocí jednoho animátora – vytvořit funkční kousek hry, kterým je možné projít a užít si jej i se základním uživatelským rozhraním. Jde tedy spíše o potenciál, než k realismu se přibližující výsledek, který by v rukách zkušeného vývojáře her mohl vypadat skvěle. A co pak v týmu pěti lidí. Nebo deseti?!