Manor Lords má ohromný potenciál

Jediný člověk je z velké části zodpovědný za vznik návykové záležitosti, u které lehce ztratíte pojem o čase. Říká si Slavic Magic – vlastním jménem Grzegorz Styczeń – a pracuje na budovatelské strategii Manor Lords, která už nyní v předběžném přístupu nabízí uspokojivý zážitek. Protože co jiného příznivce žánru pohladí na duši než pozorování rozrůstajícího se středověkého panství a sledování nevolníků vykonávajících přiřazené činnosti. Navíc pohled na živoucí vesnice mě občas v nostalgických myšlenkách vracel ke Strongholdu, který právě kombinací budování a válčení u mě vzbudil vášeň pro tento typ her. Letošní novinka je však v mnoha ohledech o mílové kroky napřed… pochopitelně. Nedivím se, že patří mezi nejočekávanější tituly, ani že trhá rekordy v počtu současně hrajících uživatelů.

Úžasný výlet do skanzenu

Na první pohled je zřejmé nádherné grafické zpracování poháněné Unreal Enginem s prezicně provedeným nasvícením a stíny, což ještě zvýrazňuje pastvu pro oči. Ale nejvíc mě ohromil smysl pro detail, realističnost a naprostá svoboda, kterou máte. Tyto vlastnosti jsou viditelné ještě před spuštěním herní mapy, jelikož si můžete vybrat, zda se chcete věnovat pouze budování, válčení, nebo dostat vyvážený zážitek. Režimy si lze ještě usnadnit, nebo ztížit nastavením drobností, jako například míru agresivity počítačem ovládaného lorda či počet surovin do začátku. Poté se vrhnete vstříc výzvě vybudovat na zelené louce prosperující vesnici. Ocitnete se na náhodně vygenerovaném územi rozléhajícím se na menší mapě rozdělené do několika oblastí různě bohatých na těžbu, farmaření, sběr borůvek či lov zvěře, kam je posléze možné expandovat. Ale nejdřív je potřeba mít dostatečný vliv, zdroje i armádu.

Zdroj: Vortex

S téměř žádným tutoriálem, pouze na základě intuice, zkušeností či logiky začínáte stavět. Na výběr je zatím pouze pár druhů budov a ačkoliv přehled surovin je docela nabobtnalý, je snadné odhadnout, co nejprve postavit, abyste získali materiály umožňující posun. To platí pro v žánru zkušené pardály i naprosté nováčky. A pokud byste byli na pochybách, pořád je po ruce přehledná a jasná nápověda, která je navíc v češtině. Stejně jako celá hra. Styczeń se snaží vytvořit přístupnou strategii, u níž nebudete pociťovat frustraci (pokud sami nechcete), ani se nemusíte obávat excelových tabulek. I díky poměrně jednoduchému a intuitivnímu uživatelskému rozhraní se rychle zorientujete. Prostor pro stavbu je zcela otevřený, bez žánrově tradičních bloků. Přesto je možné s pomocí snadného a okolí přizpůsobivého navrhování ohraničení držebních domů zaplnit veškerou plochu.

Tvůrce mi dokázal, jak promyšlené dílo s důrazem na preciznost se mi dostalo do rukou.

Produkci materiálů, jídla a zboží postupně zajistíte logickými řetězci budov, tedy například pro výrobu chleba je kromě pece nutné mít i mlýn, statek a pole, na kterém je nejefektivnější používat trojpolní systém. Nemusíte být zrovna vystudovaný nebo roky zkušený zemědělec, abyste pochopili, že střídáním plodin a ladem pomůžete k obnově živin v půdě. Nejvhodnější místo k výsadbě (pokud je) vám odhalí heatmapy. To znamená, že se nevyplatí stavět nazdařbůh, ale je lepší si předem promyslet a rozvrhnout půdorys osady. Podle toho i vytvoříte cesty, které jsou kriticky důležité pro efektivnější logistiku.

Důležitou disciplínou je komplexně zpracovaný obchod. Jako v minulosti je centrem osady tržiště, kde takřka všichni tamní hospodáři a řemeslníci mají svůj stánek, aby poskytli obyvatelům potřebné zboží pro spokojený život. Na tom závisí možnost zvyšování úrovně vesnice, a tím odemykání vylepšení ve stromu dovedností i nastolení obecních výnosů. U obou je však nutné činit s rozvahou. Tím mi tvůrce jen znovu dokázal, jak promyšlené dílo s důrazem na preciznost se mi dostalo do rukou. Dále tržnice zajišťuje dovoz či vývoz potřebných produktů. Zatímco obecní tržiště funguje autonomně, zde musíte pravidelně spravovat portfolio na základě přebytků i cen ovlivněných poptávkou a nabídkou. Nemusíte se obávat složitého mikromanagementu, znovu je rozhraní velmi přístupné a v pozdější fázi můžete vývoj nechat na volném obchodu. Stříbro sloužící jako měna je důležité pro přístavby k domům, jako jsou kurníky či řemeslné dílny. Případně z nich lze odvádět daně do panovníkovy (tedy vaší) kasy, ale počítejte s tím, že tím si oblibu snížíte. Jak skutečné. Poslední obchodní možností je stanice umožňující směnu zboží mezi vlastněnými regiony, čímž si významně ulehčíte situaci.

Ačkoliv manažersko-budovatelská část hry ještě nemá zpřístupněné všechny své prvky – Styczeń to otevřeně přiznává a v rámci rozhraní ukazuje, co plánuje – už nyní je naprosto strhující. Byť zpočátku můžete pociťovat prostoje, s rostoucí osadou a následným rozšířením do dalších regionů, a tím i nutnou správou více vesnic, teprve začíná pořádná zábava, která vás nenechá vydechnout. Přesto je obtížnost vyrovnaná (pokud si ji nenastavíte jinak). Titul vás dokáže přenést v čase, že se nakonec cítíte jako skutečný panovník starající se o své kraje – z pohledu nad vším bdícího Boha. Příčinou imerzního zážitku jsou především lidé, respektive rodiny, kterým ručně přiřazujete práci.

Jejich činnosti navozují pocit, že osada skutečně žije. A nejsou to budovy, co něco produkují, ale právě osadníci. Když je vidíte orat pole, kácet stromy, vézt materiál na stavbu, vařit pivo, nebo je slyšíte díky povedenému zvukovému designu, jak zvolávají na tržišti, tak si uvědomíte, kdo je skutečným srdcem a duší vašeho panství. Samozřejmě, nestalo se mi, že bych si k rodině kováře Jožky Nováka vytvořil vztah, ale obecně poddaní mi nebyli lhostejní. Věděl jsem, že vesnice může vzkvétat pouze, když všichni budou zdraví a spokojení. Stejně tak se dokáží ubránit za předpokladu, že bude dostatek schopných mužů. Inu, nestává se často, že by mi u strategií záleželo na pracantech, naposledy snad u stařičkých Strongholdů a Warcraftů. Jsme teprve v předběžné verzi a já již můžu smeknout slamák před výsledkem vývojáře. Bravo!

Cesta do cíle přes trnité pole

U soubojů jsem takovým nadšením neoplýval, ale to neznamená, že by byly zle zpracované. Pouze mi připadá, že bitvy při vyváženém zážitku mají sloužit jako prvek, který hráče vytrhne z příjemného budovatelského stereotypu (pokud si to nenastaví jinak). Systém připomíná Total War s tím rozdílem, že zde netvoříte tisícičlenné armády. Tedy alespoň zatím. I v tomto případě autor hry vsadil na realističnost a detaily, takže pro svolání domobrany čítající spíš desítky členů je nutné mít dostatek mužů a vybavení. K dispozici jsou i žoldnéři, kteří však mohou vyjít draze a nejsou natolik spolehliví. Do první linie se mi ale hodili. Rozhraní s příkazy vojákům je také intuitivní a umožní nenáročnému hráči dostatečné možnosti taktizování na členitém bojišti. Strategie bitevního plánu i animace bojovníků jsou podobné sérii od studia Creative Assembly. Jelikož umělá inteligence nepřátelských vojsk se drží schématu zteč a útok po stranách s případnou snahou o vpadnutí do zad, je snadné si odvodit vývoj bitev. Pozitivem je, že nezáleží pouze na početnosti armády, takže zvítězit můžete i proti přesile, pokud důvtipně taktizujete.

Zdroj: Vortex

Diplomacie je rovněž součástí Manor Lords, ale zatím má pouze uložené základní kameny umožňující vyhlásit válku a požádat o stříbro. Případně pokud se vám ozve protivník skrz vyjednání míru, tak mu lze odpovědět. Na systému se ještě pracuje, takže jsem zvědavý, jaká bude jeho finální podoba. Hádám, že i v tomto případě bude jistá podobnost s Total War. V počáteční fázi je i výstavba tvrze, kolem které je možné postavit opevnění. Aktuálně jsem dobývací bitvy nezažil, ale nepřekvapilo by mě, kdyby byly součástí plné verze. Ostatně, k čemu by jinak byla celá snaha o úpravy hradeb a sídla. Expanze do dalších oblastí zatím taky funguje prostě. Vlivem získaným z ničení táborů zbojníků nebo odrážením nájezdníků vznášíte nárok na sousední oblasti a podobně činí i protivník. Pokud jedna strana nesouhlasí s rozšířením oponenta, střetne se v boji. Uvidíme, zda v tomto případě budoucnost přinese třeba i nějaké diplomatické intriky.

Překvapilo mě, jak téměř bez problémů hra šlape.

Pochvalu si zaslouží i hudební podkres evokující Stronghold. Zpravidla je zbytečné zaobírat se technickým stavem u titulu v předběžném přístupu, protože z logiky věci se musí počítat s nedotažeností, ale u Manor Lords mě naopak překvapilo, jak téměř bez problémů hra šlape. Asi jedinou výraznější potíž jsem zažil u produkce potravin. Z nezjistitelného důvodu mi sládci i pekaři po dosažení zatím nejvyšší úrovně města nechtěli brát uložené suroviny získané skrz tržnici, a tak výroba stagnovala. Nicméně, jestli tvůrce nastavenou laťku udrží až do vydání, rýsuje se tu opravdu výborná strategie, od níž bude složité odejít.

Pokud vás zajímá, zda máte již nyní rozšířit svou knihovnu her o Manor Lords, tak navzdory internetovému humbuku i vlastnímu nadšení zařadím neutrál a sdělím vám dvě protichůdné rady. Podpořte vývojáře koupí titulu, pokud vám nevadí, že ještě nějakou dobu budete mít jen částečný herní zážitek. V podstatě docela osekaný. Zkrátka, jestli jste ten typ, jehož zajímá sledovat vývoj, i si postupnou cestu k finálnímu produktu rád vyzkouší, tak jděte do toho. Věřím, že nebudete litovat. V opačném případě počkejte na plnou verzi, ať nejste zbytečně zklamaní, protože hra zatím nesplní veškerá vaše očekávání. Ale jak jsem psal, pokud vše půjde podle plánu, v budoucnu nás čeká kvalitní výlet do středověku.