16. 1. 2019
Oblíbený RollerCoaster Tycoon vyšel už v roce 1999 a společně s druhým dílem dokázal kolem sebe vybudovat pevnou a lunaparkům maximálně oddanou komunitu. Setrvávající pozornost fanoušků o projekt Chrise Sawyera se přetavila v příkladnou péči komunity a ta se postarala nejen o další vývoj v podobě upravené verze OpenRCT 2, ale také o vytváření dosud neviděných kreací. A jednou takovou je i vyložené monstrum v podobě dráhy, jejíž absolvování zabere celých 12 let reálného, nikoliv pouze herního času.
Marcel Vos, autor dráhy příhodně pojmenované 12 Years of Suffering, není žádným nováčkem. Jeho YouTube kanál je napěchovaný podobnými projekty, mezi kterými je možné najít třeba i pokus posadit naráz co možná největší počet návštěvníků na jedinou atrakci (je jich 2170, kdyby vás to zajímalo) nebo snahu o časově nejnáročnější trať. Tu ale bylo možné dokončit za pouhých 232 dnů a ve srovnání s dnes představenou dráhou je vyloženě trpaslíkem. Jenže vos chtěl víc a za chvíli uvidíte, že docílit tak obrovského skoku a dosáhnout devatenáctinásobku původního výsledku nebylo zcela jednoduché. Při zapojení správné míry důvtipu ale lze na jediné mapě spojit v rámci atrakce dvě zdánlivě oddělené tratě a postavit něco, u čeho můžete reálně zestárnout.
Strategie Rollercoaster Tycoon 2 vyšla v říjnu roku 2002 a o její tvorbou a vydáním se proslavil skotský designér Chris Sawyer. Ten je považován za otce žánru tycoon her a před sérií RCT dal světu ještě dopravní strategii Transport Tycoon. Tu vytvořil ještě s týmem Microprose, dnes už ale pracuje ve studiu 31X, které je známé porty Sawyerových klasik na mobilní platformy. Před odchodem na mobily byl posledním velkým projektem duchovní nástupce TT jménem Chris Sawyer's Locomotion, hra se ale v roce 2004 nesetkala s nejvřelejším přijetím a ani u kritiků nedopadla zrovna nejlépe.
Ve zkratce jde o to, že Marcel Vos kombinuje jednu krátkou a jednu velmi dlouhou trať s tím, že na kratší z nich vysílá maximální hrou povolený počet vozů, tedy 31. Z malého okruhu ale vede „odbočka“, která zabírá celou plochu maximální možné mapy a stává se hlavním důvodem, proč je sledování celého průjezdu jen pro hodně trpělivé jedince. Avšak aby toho zdržování nebylo málo, na velkém okruhu je nastavená minimální rychlost 1 km/h a souběžně i nejvyšší povolený počet kol – 20. Přičíst k tomu musíte i fakt, že každý z více než tří desítek malých vozů může vyjet na delší trať teprve tehdy, až předchozí vůz dokončí svých 20 koleček a ke vzpomínaným 12 letům se dostanete i proto, že dokončit jediné „kolečko“ trvá 8 dní. Jednoduchou matematikou se rázem můžeme dopracovat k celkovým více než dvanácti letům uvězněným na trati, k nimž ale Vos došel výpočtem. I když by je bylo možné – vzhledem ke stáří hry – odsledovat v reálném čase, to ano.
Pro přehlednost dodává Vos na konec videa tabulku, v níž uvádí, že projet jedním kolem tratě trvá 50 000 herních dní, což při plné délce 600 kol vyskočí na stěží pochopitelných 30 milionů dní pro dokončení okruhů všech vozítek. Vzhledem k tomu, že čas ve hře běží mnohem rychleji než ve skutečnosti, je pak nutné ještě oněch 30 milionů vydělit ve správném poměru, který po krátké hře se stopkami dělá 6541. Finální číslo v celé své kráse tedy činí 4587 skutečných dnů, resp. 12 let a 207 dnů, chcete-li si udělat obrázek.
Zda je toto poslední podobný pokus, to se ještě uvidí. Marcel Vos sám na YT v komentářích sice vyvrací nápady s použitím zpátečky (kterou totiž nelze zpomalovat tak, jako je to možné s jízdou dopředu), na Redditu se už ale objevuje plejáda možných vylepšení či alternativ. A to včetně matematických vzorečků s vysvětlivkami.
Kraugug napsal: Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
