V červnu předloňského roku Intel potvrdil plány na tvorbu samostatné grafické karty nezávislé na vlastních procesorech a která má být přímou konkurencí produktů společností Nvidia i AMD. Pro Intel samozřejmě není segment grafických čipů ničím novým – integrovaná grafická jádra do svých procesorů dodává už celou řadu let. My hráči ale na základě vlastních zkušeností samozřejmě víme, že do procesorů integrované grafické čipy jsou vhodné pro kancelářskou práci, v herním průmyslu ale po právu zaostávají. Příští měsíce a roky by se ale mohly nést ve znamení výrazných změn. Intel přislíbil nový hardware blíže představit a dodat na trh ještě letos a právě na odhalení nové grafické karty přišla na veletrhu CES 2020 řada. První ohlasy jsou tedy na světě, nicméně zákazníci si budou muset na testování ještě počkat. Datum zahájení prodeje ještě oznámeno nebylo.
Delší časový horizont jsem v úvodu zmínil záměrně. Intel sice už skutečně představil na první pohled hotovou samostatnou grafickou kartu pro rozhraní PCI Express, představený model je ale v tuto chvíli spíše pozlátkem pro veřejnost. To nese označení DG1, což zároveň není nikterak sofistikované pojmenování. Jde jednoduše o zkratku výrazu Discrete Graphics 1. Intel sice neuvedl žádné konkrétní detaily týkající se například ceny, konkrétního výkonu ani dostupnosti a stejně tak neznáme ani vlastnosti týkající se frekvence jádra či prostupnosti a velikosti paměti, nicméně z představení alespoň něco vyvodit lze. Prezentovaný model například nemá napájecí konektor navíc, takže spotřeba těžko přesáhne 75 W a už to může něco napovědět o segmentu a výkonu. V otázce spotřeby odhady mluví o řádově menší spotřebě okolo 20 W s tím, že při maximální zátěži by mohla tato hodnota stoupnout zhruba na dvojnásobek. Odhadovaný výkon by měl nicméně až několikanásobně překračovat výkon současných čipů integrovaných do procesorů Intel. Podotýkáme ale, že ani v tomto případě nejde o oficiální informace. Neoficiální postřehy ale budou určitě vyplouvat na povrch již brzy, neboť DG1 je model vytvořený pro vývojáře softwaru a těm již Intel první vzorky rozeslal.
Pro nás je důležité, že v rámci prezentace veřejnosti došlo i na hry. Intel ukázal notebook s první verzí této grafické karty i stolní počítač. Vidět bylo možné v praxi Destiny 2 a Warframe a obojí běželo v rozlišení 1080p. A minimálně Destiny 2 běželo dokonce v 60 snímcích za vteřinu. Grafické nastavení ani z jedné her ale nebylo známé, nicméně u Warframe z postřehů zahraničních webů vyplývá, že hra neběžela stoprocentně plynule. Mějme ale na paměti, že zde mluvíme o pracovní verzi chystané grafiky. Ta se stále ještě vyvíjí a ani samotní herní vývojáři ještě neměli dostatek času z pohledu optimalizace.
Destiny 2 running on Intel Discreet Graphics.
It is at 1080P, locked at 60FPS, and they won’t give me more info, but it exists! pic.twitter.com/M4jIKU5fil
— Linus Tech Tips (@LinusTech) January 7, 2020
Právě optimalizace je tím hlavním důvodem pro rozesílání vývojářům. Intel si totiž moc dobře uvědomuje, že právě informovaní softwaroví inženýři jsou základem úspěchu jakéhokoli hardwaru. Výkonnou grafiku totiž nedělá pouze hardware, ale i softwarová stránka. Pro srovnání například konkurenční Nvidia má údajně v zádech celou armádu softwarových inženýrů, jejíchž počet má převyšovat množství těch hardwarových. Z toho mimo jiné vyplývá, že prezentovaný model je skutečně pouze pozlátkem vhodným pro komerční představení a finální grafika bude zcela jistě vypadat jinak. Vývojáři software v tuto chvíli tedy pouze dostávají do ruky ukázku konkrétní technologie a mohou se s ní učit, což má za úkol učinit vstup Intelu na trh o něco jednodušší, nicméně další prototypy se již chystají a už nyní je údajně na cestě například DG2.
Co ale Intel konkrétněji představil je celková architektura, na níž DG1 v současnosti stojí. Ta už byla naznačená dříve a nese jméno Xe. Nejde přitom pochopitelně o jediný model – do budoucna se má jednat o celou rodinu zařízení. V základu můžeme vyhlížet tři výkonnostní stupně: Xe LP, Xe HP a Xe HPC. Řada LP je určená pro notebooky a grafické karty této třídy se budou mimo jiné vyskytovat i v integrované podobě a budou součástí chystaných procesorů řady Tiger Lake. V tomto případě by neměla spotřeba procesorů (včetně grafického jádra) překračovat 25 W. To sice může něco napovídat o výkonu, i tak ale má integrované řešení údajně nabízet až dvojnásobný nárůst výkonu oproti současné generaci integrovaných grafických čipů. Následuje řada Xe HP, jež je určená pro stolní počítače a právě zde se můžeme dočkat samostatných grafických karet, které by už měly nabídnout dostatek výkonu i nám hráčům. Určitě ale nelze hned zkraje očekávat přímou konkurenci Nvidie či AMD. Intel k tomu má ale nakročeno a že to myslí vážně, to již dokládá například odlákání předního hardwarového inženýra od AMD, Raje Koduriho. A konečně poslední představenou řadou je Xe HPC, jež bude určena primárně pro pracovní stanice, servery i cloudové hraní, a která nabídne nejvyšší možný výkon.
Jedním dechem ale nesmíme zapomínat ani na úskalí, která vývoj nejen grafických karet naskýtá a problémy, se kterými se Intel již delší dobu potýká. V současnosti Intel na poli procesorů chystá zmíněnou řadu Tiger Lake a ta už má v základu automaticky nabízet efektivnější 10 nm výrobní proces. Ten přináší úspory ve spotřebě i větší výkon a zjednodušeně řečeno se jedná o schopnost vměstnat větší množství tranzistorů na co možná nejmenší plochu výsledného čipu. Jenže v současnosti nemá Intel tento výrobní proces ještě dokonale zvládnutý a kvůli tomu dokonce vázne i produkce některých současných procesorů, které tuto technologii už využívají. Masivní přechod na 10 nm je tedy z pohledu současné produkce přeci jen ještě v nedohlednu. Situace u konkurence je přitom diametrálně odlišná a AMD ve velkém množství dokáže produkovat procesory i grafické čipy vytvářené za pomocí 7 nm výrobního procesu a mají v tomto ohledu navrch. A to i ve srovnání s Nvidií, jež běžně pracuje s 12 nm. Na druhou stranu ale nesmíme opomíjet nepopiratelný fakt, že díky integraci do procesorů je v současnosti Intel celosvětově stále největším producentem grafických čipů a jeho technologii přímo využívá více než miliarda uživatelů.
Nikoli. Poslední významné pokusy tohoto výrobce pocházejí z roku 1998, kdy na trh dorazila grafická karta řady Intel740. Úspěch to tehdy příliš nebyl a jedním z důvodů bylo mimo jiné i to, že se Intel zaměřil na propagaci zastarávající AGP sběrnice. Pokusy Intelu udržet se v tomto segmentu trvaly až do začátku nového milénia, úspěch se ale nedostavoval. Z toho důvodu se Intel odebral cestou integrovaných grafických čipů a na tomto poli se společnosti daří přinášet funkční řešení již celou řadu let.
Celkově ze zmíněné dostupnosti technologie a z faktu, že Intel představil pouze předprodukční vzorky vyplývá, že případné nadšení hráčů je prozatím zapotřebí v první řadě krotit. Z technologického pokroku se prozatím mohou těšit pouze softwaroví inženýři a až podle jejich výsledků uvidíme, co se na nás chystá. Bližší detaily se ale možná dozvíme přeci jen již brzy. Už 16. ledna totiž na Redditu proběhne otevřená diskuze se zástupci Intelu. Zatím tu každopádně máme příliš mnoho otazníků a málo odpovědí, o přísliby ale není nouze a za pár let by tu teoreticky mohl být další velký hráč na poli herních grafických karet. A více konkurence samozřejmě může v ideálním případě znamenat rychlejší vývoj i nižší ceny, ale to už dost předbíháme. Nicméně kapacity a rozpočet na to, aby to trhem zahýbalo, Intel rozhodně má.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Místo toho naši modří chlapci, někde cestou tvrdě zaspali! Jejich Slavné Centrino vyšumělo a jediné na čem to všechno stálo „je být před TSMC ve vývoji čipů v nm napřed…“. Občas aby se neřeklo, přihodili k CPU nějakou tu novou instruktažní sadu a integrovali zběrnici do CPU, ale to je bohužel vše!
No a ejhle TSMC (vyrobce čipů, procesoru,gpu, Apu etc.) naložilo Intelu tak moc, že se teprve čeká na 10nm procesory, když už AMD tu chrlí skoro rok Ryzen 3000 se 7nm procesory, které jim právě vyrábí TSMC! Ptáte se jak je to možné? Inu to máte tak, když TSMC vyrábí čipy do zakladních desek pro společnost VIA, dále pro tuto firmu vyrábí mobilní CPU/GPU MTK k tomu samozřejmě vyrábí i Qualcomm čipy do mobilních zařízení, no a pak následně GPU pro oba velko-konkurenty AMD a Nvidia. Třešničkou na dortu, je pak vývoj AMD procesoru a APU jednotek do stolních pc, notebooku a nově už víc jak cca 7 let výroba APU i pro oba velké konzolové hráče Sony a Microsoft. Bavit se dneska i o chytrých domovech, či tuně spotřebičů nebo nářadí, které už dneska mají nějaké čipy (zkuste schválně hádat, kde jsou asi vyrobené:-) je jen dokreslováním faktu, jak moc intel v tomto odvětví je velký (asi jako 4 procentní deviant).
No logicky by vás napadlo, že se teda ten Intel probere a zkusí třeba aspoň začít pořádně bojovat s konkurencí a tak tedy vydává po nástupu první generace Ryzen, jakousi architekturu, na rychlo splácanou s názvem CoffeeLake, která je a teď se držte, už v pořadí 4 architektůrou běžící na 14NM vyrobního procesu (některé Haswell Refresh prý byli rovněž už na 14NM, ale pro jistotu je tam radši nepočítám). Takže tu máme 3 generace CPU, u kterých je největší rozdíl asi takový, jako že tam přihodili číslovku a nějakou tu instruktážní sadu! V případě ale Coffeelake, však Intel zareagoval na AMD a přidal počet fyzických jader. Jenže se ukázalo že výrobci základních desek na to tak trošku nebyli připraveni, a tak se často stal problém, že vám procák s deskou Z370 nefrčel (předchozí generace desek 270 pro KebyLake nešla pro jistotu vůbec, ikdyž to byl stejný socket)! A když už frčel, tak jste měli pocit kolikrát že spíš ta deska frčí na perníku, než na elektrice nebo možná procák cestou z lisovny posypali herákem nebo co já vím! A tak Intel přišel ještě s generací CoffeeLake Refresh a výrobci desek rovnou s variantou 390, která se jakožto ukázala že teda funguje no :-)!
No a teď teda slavný nástupce TigerLake, který dostane 10NM vyrobní architektůru a pozoooor! Žhavá novinka: Každé jádro bude mít k dispozici v L3 vyrovnávací paměti 3MB! Super ne? Hmm ale počkat…?! Nemá náhodou Ryzen 3000, takhle na každé jádro 4MB a více (kromě variant G, což jsou verze s integrovanou Vegou, resp Low Cost APU). A to ani nemluvím o tom, že běží na 7NM výrobním procesu!
Na poli Notebooku Intel dostává jednu ránu za druhou. Ta poslední je od firmy Asus, který začal dělat ROG (herní notebooky) s procesory AMD Ryzen 4000, které mají nižší spotřeby a vyšší takty. A pokud se podíváme ještě na serverovou platformu, tak tam je Intel v hajzlu dvojnásob! Protože prodávat Intel Xeon 6252 s 24 jadry a frekvencí 2.1GHZ (a s Turbo Boostem 3.7GHZ) či L3 36MB za 100 papíru, je docela mazec! Když AMD nabízí třeba 3970X co má 32 jader, každé z nich v základu na 3.7GHZ (v Turbo režimu na 4.5GHZ) či L3 128MB a cena je 54 tisíc.Taková je bohužel realita!
Těch pár z vás co dočetlo můj komentář sem (předem děkuji) chci ujistit, že nejsem nějaký AMD FanBoy, krom PS4 mi tu nic neběží od AMD a protože chci modernizovat svojí KebyLake 7700K na něco novějšího, tak mi bohužel nezbyde jiná varianta, než přejít k AMD a to od dob kdy jsem kupoval (prosinec 2006) Core 2 Duo E-6700, bude fakt poprvé! Cítím se tedy, spíše jako naštvaný Intelák, který kdyby mohl, tak by nakopal všechny ve správní radě Intel corp do pr….e a poslal je makat! Dost možná sledujeme začátek konce firmy Intel!
No a když sem článek dočetl, tak jsem bouchnul přesně jako ta sopka Taal na filipínách 🙂 Jako Inteláka mě to strašně mrzí, pamatuji i doby před C2D, když AMD drtilo Intel s jejich Athlon XP. Zejména byla snad nejvíce pověstná 1800 XP+. V době vydání prvních C2D, mělo AMD na trhu snad Athlony 3000 a ty ve srovnaní s C2D byli jak hodně prošlé kalkulačky.
K tomu cpu, sem po půlce čechách scháněl 8800GTX, bylo to 2 týdny před vánocema a nakonec kamarád co dělal v teplicích v Hardexu mi jí schoval. Ten rok byl skutečně korunovací na trůnu, nejen pro Intel, ale i pro Nvidia, která rovněž odstartovala tak velkolepě že ATI o půl roku později se serii 2000 nebyla schopna Nvidi 8800 dohnat, natož ji z trunu sesadit! Dokonce s variantou ATI 2900XT nepřekonala i 8800GTS s poloviční pamětí i ta výkonově utíkala o 30-40% a následná generace 3000 sesadila Ultru až s 2GPU variantou 3870X2 (asi tak jako o 1-3 FPS ve hrách:-).
Jinak krom C2D na mě udělal Intel dojem s paticí LGA 1366 s 8MB L2 Cache! To bylo naposled co mě opravdu fakt ohromil. V roce 2009 jsem stavěl Rack U2 server pro hostovaní dedik serveru SWAT 4! A tak jsem u společnosti SuperMicro objednal Desku s dvěma sockety LGA 1366, k tomu serverovou alternativu pro i7, tedy 2x Xeon E-5520 32GB Ram DDR3 1066 a když sem to nesl do Suppernetworku v praze ho zapojit, tak dva ajtaci mi říkali „Tak co? sis doma složil nějakého Opterona na webovky jo?“ A já: Jo kamaráde do kalkulaček nedělám :-)! Nesu 8 Jader prvotřídního modrého výkonu, na nové patici LGA 1366, hele během 5 minut se ke mě slezli i kluci co tam sázeli servery pro mapy.cz a všichni okukovali! Takový server, tam ještě prostě nikdo neměl! To bylo fakt naposledy, kdy sem byl i na „zadeli“ fakt hrdě modrý 🙂
Jinak Intel C2D 8000, byli dost vyladěné, pár sestav sem s nima dělal a lidi byli fakt hodně spokojený, i poslední Q9000 byli super v mnoha ohledech, jen pro C2D byl typický konec s DDR2 technologií. Následně převzal otěže nový název „Intel core i“ a tedy i DDR3 paměti…