Hráči zjistili, jak zneužít systém ukládání v Returnalu

Na konci října informovali vývojáři ze studia Housemarque, že na četná přání hráčů zařadí do hry Returnal funkci save & exit – tedy možnost uložit si právě rozehraný cyklus a jednorázově pozici aktivovat v momentě, kdy se hráč do hry vrátí. Do vydání patche znamenalo ukončení hry či vypnutí konzole automatický restart dosavadního průběhu, což s přihlédnutím k obtížnosti hry a roguelite žánru znamenalo pečlivě odehrát znovu desítky minut, aby bylo možné na průběh hry navázat. Vývojáři na konci října vysvětlovali, že dlouhou dobu přemýšleli, jaký ukládací systém hráčům poskytnout, aby nedošlo ke zničení atmosféry a Returnal zůstal výzvou, což nakonec vedlo k několika omezením, kvůli kterým nelze hru uložit během soubojů s bossy či v uzamčených arénách. Přesto ale hráči přišli na způsob, jak jednorázový záchytný bod použít coby svého druhu standardní uloženou pozici a tvrdí, že i díky tomu budou moci konečně Returnal dohrát.

I’ve gotta say — this method is singlehandedly getting me through Returnal. I know people are mad that I’m not playing it “the right” way, but I don’t have time to continuously die and restart over and over. I’m now enjoying it because of this and I think that’s a positive thing. https://t.co/VnKumA7dIh

— Joseph Yaden (@JosephYaden) October 31, 2021

Jedním z hlasitých podporovatelů myšlenky libovolného ukládání v Returnalu je novinář Joseph Yaden, který píše například pro Games Radar, IGN či VGC. Sám také poradil ostatním hráčům, jak základní omezení použití záchytného bodu v Returnalu obejít a postupovat trochu jinak, než před inkriminovaným updatem. Návod je krátký a poměrně přímočarý – v momentě, kdy hru přerušíte a tím jí dáte pokyn, aby vytvořila záchytný bod, stačí jej nahrát do cloudového úložiště a kdykoliv z něj zase uloženou pozici stáhnout do konzole a použít ji ve hře. Jistě, není to příliš elegantní, ale pokud má někdo vysloveně problém dojít na konec (resp. na ten skutečný konec), pak může jít o způsob, jak ze sebe sejmout trochu stresu. Jistě, atmosféra tím může značně utrpět a doje i k popření celého žánru, Yadenovi je to ale podle jeho vyjádření na Twitteru docela jedno.

Strach z možného selhání, po kterém by následoval restart, je v Returnalu adekvátní a vyvažuje ho pečlivost, resp. rozvážný postup vpřed

„Musím říct, že díky téhle metodě jsem se dostal na konec Returnalu. Vím, že se lidi zlobí, že to nehraju „správně“, ale já nemám čas neustále umírat a restartovat hru znovu a znovu,“ píše novinář. Dodává také, že díky výše popisovanému návodu si hru užívá mnohem víc než předtím, což hodnotí jako pozitivní věc a nachází mezi komentujícími zastání. Jedním z nejsilnějších argumentů je, že hra je koncipovaná coby singleplayer, a tak má být na každém, aby jí prošel podle libosti. Na druhou stranu ale za sebe musím podotknout, že právě strach z možného selhání, po kterém by následoval restart, je v Returnalu adekvátní a vyvažuje ho pečlivost, resp. rozvážný postup vpřed. Jinak řečeno, hrou rozhodně jde projít i těžkým způsobem a právě trocha námahy v kombinaci se značnou dávkou nejistoty je tím správným kořením zážitku. Pokud se ale někdo nechce o příběh Selene ochudit a – jak uvádí Yaden – jednoduše nemůže investovat hodiny a hodiny času do pilování všech postupů, pak jedině dobře, že existují alternativní možnosti.

Další, kdo si exploit s uloženou pozicí pochvaluje, je Ethan Gach z Kotaku, který zmiňuje i další hry, v nichž podle jeho názoru chyběl. Deathloop či Far Cry 6 by podle Gacha byly lepšími hrami, kdyby v nich bylo možné vracet se k uloženými pozicím, i když samozřejmě rozumí, proč se vývojáři rozhodli systém do hry neimplementovat. Větší ponoření do hry a skvělá atmosféra je lákavým výsledkem hraní bez uložené pozice, někdy ale mohou nastat situace, ve kterých na povrch vybublá frustrace a napravování chyb stojí cenný čas a potažmo i náladu.