8. 1. 2019
Real-time strategie Factorio bude nepochybně tuzemským hráčům známá. Hra vzniká od roku 2012 v Praze a před dvěma lety v únoru dorazila do programu předběžného přístupu na Steamu. Od té doby v ní hráči tráví čas v roli trosečníků na opuštěném ostrově a staví. Budují tu rozsáhlé tovární komplexy, těží suroviny, zkoumají nové technologie, vytvářejí fabriky i infrastrukturu a v neposlední řadě také bojují s nepřáteli. Anebo dělají něco docela jiného, neboť Factorio není jen hra o budování továren. Jde totiž o poměrně mocný nástroj, v němž lze vytvořit skutečně ledacos. Třeba funkčního Pac-Mana.
Znalci originálu jistě postřehnou, že kvarteto duchů Blinky, Pinky Inky a Clyde má nestandardní barvy – oranžové světlo totiž Factorio prý ještě neumí.
O vzniku a detailech unikátního projektu vytvořeného v nijak modifikované verzi Factoria se můžete dočíst v příspěvku autora s přezdívkou „arrow in my gluteus“ na Redditu. Na tom samém místě si lze dokonce projekt stáhnout a přímo ve hře vyzkoušet, má to však svá specifika. Nejprve je zapotřebí skrze příkazovou řádku nastavit větší oddálení kamery a za druhé autor varuje před masivními nároky na procesor. Sám tvůrce tvrdí, že jemu se Pac-Man hýbe rychlostí 0,3 až 0,5 snímků za sekundu.
Navíc upozorňuje, že nahoře v ukázce přítomné zvukové efekty jsou do videa dodané dodatečně. Stejně tak reakce na pokyny hráče nejsou stoprocentní a klávesy (snad kvůli hardwarové náročnosti) nereagují ihned, ale je třeba je vteřinu či dvě podržet. Znalci originálu také jistě postřehnou, že kvarteto duchů Blinky, Pinky Inky a Clyde má nestandardní barvy – oranžové světlo totiž Factorio prý ještě neumí. Podobných specifik je obecně více a určitě nejde o plynulý a vyladěný zážitek. Spíše se jedná o jeden velký experiment prověřující možnosti enginu a obecně schopnosti Factoria.
Pac-Man se ještě copy Puck Man poprvé objevil 22. května 1980 v Japonsku a velmi rychle se stal ikonou, kterou rozpoznávali hráči po celém světě. Žlutá hlava s výřezem se stala natolik kultovní značkou, že ji znali i lidé, které do té doby herní průmysl zcela míjel. Sympatická z pohledu rozvoje popularity videoher byla původní myšlenka tvůrce Tóra Iwataniho, který chtěl vytvořit nenásilný titul a hru přijatelnou i pro něžnější část herního publika. Na tuto myšlenku následně například navázalo volné pokračování Ms. Pac-Man.
Z reakcí na Redditu je patrné, že samotní hráči mapu aktivně testují a pomáhají původnímu autorovi vyladit ty největší neduhy, tedy například náročnost hry a zpoždění klávesnice. Dokonalý zážitek ale přesto raději neočekávejte. Pac-Man ve Factoriu je experimentem, jakých v minulosti mohli hráči spatřit celou řadu. Jako jeden za všechny můžeme zmínit například funkční osmibitový procesor vytvořený v rovněž základní verzi Minecraftu. Tento projekt dokáže zpracovat 3,2 operací za vteřinu a umí řadu základních procesorových operací, tedy například logické funkce ADD, SUB, AND a další. Podobných projektů samozřejmě existuje více a zrovna sandboxový Minecraft je pro podobné pokusy velmi často používaný.
U Pac-Mana jistě budoucnu nezůstane a v případě Factoria bude za pomocí aktivní komunity těch možností a nápadů dál přibývat. Záleží však nejen na ochotě a šikovnosti fanoušků, ale rovněž na tom, jak se k rozvoji těchto možností postaví původní autoři. Ti ovšem už teď další podobné experimenty aktivně podporují a vítají tvorbu dodatečných modifikací.
Pac-Man se v průběhu své téměř čtyřicetileté historie dočkal celé řady remaků, modifikací a napodobenin. Stejně tak se o nesmrtelnost hry postarali i sami hráči za pomocí řady předělávek v rámci jiných titulů. Vedle Factoria tak existuje série pokusů v Minecraftu a dalším příkladem může být také editor GameMaker. Jednodušší verze hry vedle toho vznikají i ve Scratchi či v jiných podobných výukových programech, kde se podobné projekty učí vytvářet i ti nejmladší fanoušci.
SGvagon napsal: 
Jiří Bigas napsal: Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
