Herní mýty: Jak jsme tajným cheatem svlékali Laru Croft

Málokterá série hráče tak fascinuje, pokud jde o virtuální nahotu. Od samého počátku fanoušci touží svléknout Laru Croft a sága Tomb Raider patří mezi nejvděčnější cíle nejrůznějších nude modů a patchů. Tohle šílenství paradoxně odstartovala pověst, že pohlednou britskou archeoložku svlékli už samotná autoři ze studia Core Design. Za normálních okolností bych vás vybídl, abyste se sami na Googlu přesvědčili, jak se to má s nahotou u Tomb Raideru. Ale bylo by to zřejmě nošením dříví do lesa. Lara Croft se stala jednou z prvních výrazných ženských hrdinek a sex symbolem, jaký snad mohla stvořit jedině devadesátá léta. Je emancipovaná a přesto navržená tak, aby se trefila do vkusu mužskému publiku. Podobně asi jako britská dívčí skupina Spice Girls, která se zrodila jen o dva roky dříve.

Fanoušci ochotně uvěřili zkazkám, že stačí ve hře zadat tajemný kód a Lara před námi odhalí všechny své geometrické přednosti a proporce. Kdo by odolal pohledu na pyramidální hrudník hlavní hrdinky?

Nadaná britská aristokratka to svého času dotáhla až na obálku Playboye a dávno před filmovými adaptacemi hráči slintali nad modelkami, které se staly její živoucí kopií. Není divu, že v této atmosféře fanoušci ochotně uvěřili zkazkám, že stačí ve hře zadat tajemný kód a Lara před námi odhalí všechny své geometrické přednosti a proporce. A že bylo o co stát! Kdo by odolal pohledu na pyramidální hrudník hlavní hrdinky? Nabízí se tak otázka, zda tenhle tajuplný cheat existoval a kde se vlastně vzal.

Bohužel vás musím tentokrát zklamat. Takzvaný Nude Raider coby výtvor vývojářů je absolutní mýtus, který se na pravdě nezakládá. Jeho pozdější inkarnace jsou pak už dílem tvořivých fanoušků, kteří se nechtěli smířit s nud(e)nou a všední realitou. Tvůrci postavy a celé hry ze studia Core Design ani vydavatel, kterým byla společnost Eidos Interactive, nemají s obnaženou protagonistkou nic společného. Už proto se nikdy nikomu z vašich kamarádů “nepovedlo” zadat ten kód do konzolové verze správně, zatímco na PC “mu to fungovalo”. Právě faktu, že PC verzi šlo takto vylepšit, se dnes připisuje největší zásluha na tom, že i hráči na dalších platformách, tedy PlayStationu a Saturnu uvěřili, že Nude Raider je skutečný.

Legendu o svlékajícím kódu také patřičně přiživil Oficiální PlayStation magazín, když navzdory snaze Core Design popřít tyto mýty v aprílovém čísle hráče v tomto omylu ještě utvrdil. Nude Raider se stal skutečností až díky stejnojmennému komunitnímu patchi, který samozřejmě neměl s původními autory nic společného. Core Design dokonce v roce 1999 naopak zvažovali, že podniknou nějaké právní kroky proti webům, které se zaměřily na koláže a obrázky s nahou Larou. Důvodem byla pochopitelně obava, zda by tato skutečnost nemohla být obrácena proti hře, když jejími cílovými zákazníky jsou převážně mladí hráči. A nakonec skutečně došlo k tomu, že některé stránky šířící patche a obrázky s nahou Larou byly zrušeny, ale reálně to nemělo velký efekt.

Vývojáři a vydavatel možná navenek neskákal z této iniciativy fanoušků radostí, ale ve skrytu duše všichni věděli, že i této “nechtěné” pozornosti částečně hrdinka vděčí za svou popularitu. Ani konec webů jako nuderaider.com navíc nemohl zabránit masovému šíření erotiky a pornografie s Larou Croft. Ostatně stačí dnes zadat pár slov do Googlu a máte jasno. Je to asi jako kdybyste se pokoušeli s čajovou lžičkou v ruce zadržet lavinu. Tomb Raider tak stál do jisté míry na počátku trendu, který dnes znamená, že se každá populárnější hrdinka či herní série časem objeví na Pornhubu.

Když v původní hře vyleze hlavní hrdinka z bazénu, prohlásí přitom, že by si „teď měla raději sundat tohle promáčené oblečení“.

Stejná písnička se pak opakovala při vydání dalších dílů, ale to už byli fanoušci lépe a lépe připraveni. A výsledky jejich experimentování také s vylepšující se grafikou zajímavější. Chcete nicméně důkaz, že tento mýtus šikovně využíval i vydavatel hry? Reklamní kampaň v časopisech na třetí díl například slibovala, že autoři vylepšili vše, o co fanoušci žádali. A s “omluvou” dodávala, že ve hře stále není žádný nude kód. Dobový inzerát postavený na chytrém marketingu si můžete prohlédnout v galerii. Jindy zase Eidos dráždil představivost fanoušků oficiálními artworky, které sice nebyly vysloveně erotické, ale rozhodně měly využít specifických “předností” Lary Croft.

Navzdory tomu, že legenda se na pravdě nezakládá, už v předchozích dílech tohoto seriálu jsem vás upozorňoval, že mýtus se obvykle lépe vystaví na nějakém reálném základu. Platí to i v tomto případě. Marketing sexualizaci hrdinky využíval při propagaci hry. Některé nefunkční kódy údajně vypustili do světa i samotní vývojáři, ale dělaly něco úplně jiného, než v co hráči doufali. A když v původní hře vyleze hlavní hrdinka z bazénu, prohlásí přitom, že by si “teď měla raději sundat tohle promáčené oblečení”. Může se pak někdo nadějím teenagerů divit? Nešlo přitom o jediný podobný náznak, který přiměl hráče uvěřit. A fanoušci stejně jako v Aktech X chtěli uvěřit. Právě bazén v sídle archeoložky měl ostatně hrát důležitou roli i při zadání tajného kódu. Raději vám sem ale žádnou z kombinací ani psát nebudeme.

Přečtěte si další herní mýty

V prvních dvou dílech našeho nového seriálu o herních mýtech, legendách a konspiračních teoriích jsme se věnovali tomu, jak měl Saddám Husajn nakoupit tisíce PlayStationů a zabijáckému automatu, jenž údajně připravoval o život hráče, kteří pokořili rekord.

Závěrem si tak člověk musí položit otázku, kdo byl vlastně v polovině devadesátých let šťastnější? Zda ten, kdo žil v blažené nevědomosti odpojen od internetu, anebo otrok vlastních fantazií, který na vytáčeném připojení a s pomocí vyhledávače AltaVista do zemdlení pročesával internet ve snaze najít bájný cheat? Ale jaký jiný mýtus jste mohli v této době očekávat od mladých hráčů, kteří se prvně v masovém měřítku setkali s ženskou postavou ve videohrách?

A pokud jste si snad někdy kladli otázku, proč vlastně samotní autoři nepřiživili tuto legendu a v některém z dalších dílů z ní neučinili realitu, pak byste měli zkusit domyslet případné následky. I kdyby šlo o obsah “schovaný” za cheat, šlo by o obchodní sebevraždu, která by po odhalení způsobila poprask nevídaných rozměrů, z nějž by mainstreamová média žila celé týdny. Spíš bychom tak měli děkovat bohu, že to nikoho z vývojářů nenapadlo dotáhnout do konce. Z Lary každopádně pomohl i neexistující cheat udělat sex symbol, jakým je dodnes.