Hádáte správně, Palworld nejsou akční Pokémoni

Ještě před několika dny to byly další a další miliony prodaných kusů spolu se stovkami tisíc a nakonec i miliony souběžně hrajících lidí. Rozvášnění emocí na diskuzních fórech a sociálních sítích. Absolutní mánie. To je ve zkratce Palworld, který se přiřítil jako mongolští nájezdníci a naprosto si podmanil herní svět. Jsem v úžasu a tleskám studiu Pocketpair, protože už teď dosáhlo obřího úspěchu, což mě jako vášnivého fanouška videoher vždy těší. Nicméně nejsem tu od toho, abych vývojářům podkuřoval, ale naopak mým cílem je zjistit, jak se jejich survival hraje, zda už v předběžném přístupu stojí za vaše peníze, a jestli se doopravdy jedná pouze o další vykrádačku Pokémonů.

Přežití s příšerkami

Začnu čistě dojmy z hraní, aniž bych bral ohled na cokoliv společného s Pokémony, protože k tomu se dostanu až v druhé části článku a mnohé už beztak tušíte. Nicméně, co dostanete, když si koupíte Palworld? Čistokrevný survival. Už v našem streamu byly vidět pro žánr typické mechanismy, tedy sběr surovin, stavění i produkce předmětů, potravin a materiálů nutných pro přežití, dále pak musíte jíst  a udržovat se v teple, případně se v horku ochlazovat. Nevyhnutelné souboje s nestvůrami, bossy i skupinami lidí ze zločineckého syndikátu nebo organizace pro osvobození Palů jsou tradičně tuhé, ale trochu akčnější, než je v žánru zvykem, naopak obrany vlastních pevností nepředstavují výzvu. U přestřelek mě potěšilo, že zásahy zbraní do odlišných míst mají různou výši poškození. Základními herními prvky se však Palworld nijak neliší od jiných survivalů, největší podobnost má se sérií Ark, a to se týká i uživatelského rozhraní.

Zdroj: Vortex

Čím se však Palword výrazně liší od konkurence, a zároveň to lze vnímat jako svěží prvek, jsou oni Palové. Původně divoké příšerky, které si ulovíte, automaticky ochočíte a poté je využijete na nutné práce, takže za vás mohou těžit kamení, sekat dříví, farmařit, produkovat některé suroviny, stavět budovy, vyrábět předměty, bojovat a dokonce se rozmnožovat. V podstatě za vás dělají téměř vše, a vy se tak můžete věnovat především levelování vlastní postavy, objevování rozsáhlého světa s odlišnými biotopy včetně dungeonů, soubojům s bossy, shánění neprodukovaného materiálu a hlavně chytání dalších Palů. Tohle je celá hratelnost v kostce, která vás může upoutat na desítky až stovky hodin k počítači či Xboxu.

Upozorňují, že pokud nemáte rádi často se opakující činnosti, případně zdlouhavější křečkování zásob, tak u téhle hry dlouho nevydržíte, a to navzdory tomu, že máte naprostou volnost v rozhodování, čemu se zrovna chcete věnovat, nebo kam se vydat, ačkoliv záhy zjistíte, že úrovně divokých příšer jsou vyšší než vaše. Takže ve finále platí, že pokud chcete dosáhnout rozumného postupu, je nutné kombinovat vše a počítat s nevyhnutelným grindem. Osobně jsem pociťoval, že míra zábavy – velmi subjektivní záležitost – byla jako na horské dráze. Z častých stereotypních akcí jsem byl docela otrávený, ale motivace k hraní se objevila s každým zvýšením úrovně, následným odemknutím budov a vybavení v technologickém seznamu i chycením nových druhů Palů. Sledovat, jak postupně vyvíjíte zpočátku jednoduchou usedlost v industriální pevnost, a vybíráte ty nejlepší pracovní síly, je zkrátka popcornový zážitek, na jehož výsledek budete patřičně hrdí. Správa základen je sice v žánru běžný prvek, ale s pobíhajícími a pracujícími nestvůrami je jako po faceliftu a určitě je jedním z důvodů, proč si vás hra dokáže získat.

Zatím chybí jakýkoliv vyšší cíl, kromě snahy dosáhnout maximální úrovně, nebo pochytat všechny druhy nestvůr

Jenže ani Palworld není pouze zalitý sluncem, kde električtí jednorožci prdí blesky v barvách duhy, a má tudíž několik problémů. Především zatím chybí jakýkoliv vyšší cíl, kromě snahy dosáhnout maximální úrovně, nebo pochytat všechny druhy příšerek. Jsem zvědavý na další obsah, tvůrci už slíbili raidy a PvP, ale vlastně nenabídli nic navíc pro sólisty, což může být zčásti kámen úrazu. Osobně bych uvítal i dějovou linku, jelikož z momentálně nalezených poznámek svět působí temně a příběh by umožnil se do něj víc ponořit, což by určitě v budoucnu oslovilo víc hráčů. Beru v potaz, že titul je v předběžném přístupu, i proto nebudu vypisovat různé menší technické chyby, ale připadá mi důležité zmínit nejvýraznější nedostatky. Nejčastější a zároveň nejotravnější je špatný pathfinding Palů, kvůli čemuž se zasekávají o objekty, nedokáží se dostat k úkolům, padají kam nemají, nebo je dokonce objevíte na střeše. Vývojáři už prý pracují na opravě, tak možná to v blízké budoucnosti již nebude problém. Dále chybí možnost pracantům manuálně přidělovat úkoly, a tak vše podle svých schopností řeší automaticky na základě předem nastavených priorit. Jenže v tomto ohledu má umělá inteligence ještě své mouchy, a někdy si můžete všimnout, že dělají zrovna pro vás méně důležitou práci, která zase tolik nespěchá.

Největším zklamáním je ale zatím režim pro více hráčů. Potíž je totiž v tom, že smysl multiplayeru se vytrácí, pokud s kolegy neudržujete stejně vysoký level postav. Jakmile se jeden vzdálí, už toho společně moc neuděláte, a tak se z kooperativního hraní stává spíš sólování se sdíleným využíváním surovin. Pro někoho může být překážkou i nemožnost přenášet postavu a inventář mezi servery, respektive vytvořenými světy, a tak je nutné pokaždé vytvářet nového hrdinu a vše se učit a shánět znovu, což může být také dost otravné. V tomto ohledu mi Palworld připomínal Minecraft, ve kterém si na serveru každý hrál svou vlastní hru, což není nutně špatně, ale přeci jen by společné aktivity byly milejší.

Tipy do začátku

– První základnu postavte na ostrůvku pod vrcholem, kde začínáte. Budete mít na dosah ruky zdroj železa i modrého krystalu. Obojí potřebujete ve velkém zejména v pozdější fázi hry.
– Pro rychlé levelování postavy chytejte Paly. Ideální je chytit deset od jednoho druhu, tím získat zkušenostní bonus. Ale zkrátka „Gotta Catch' Em All!“
– Ohnivý Pal vás v noci zahřeje a slouží jako zdroj světla. Nemusíte tak nosit louč.
– Na normální obtížnost se nebojte čelit až o šest levelů vyšším Palům, než je vaše úroveň. Je to sice delší boj, ale oplatí se.
– Při průzkumu světa hledejte pilíře pro rychlý přesun.
– Smrt nevadí. Můžete se oživit u nejbližšího pilíře pro rychlý přesun a doběhnout si pro ztracený inventář.
– Tvorba světa umožňuje docela bohaté nastavení, je tak možné si hru ulehčit i ztížit.

Proto jsem většinu odehraného času strávil ve vlastním světě, a kromě výše zmíněných výtek si na nic dalšího nemůžu stěžovat. Ale kdyby se mě někdo zeptal, zda musí ihned naskočit na rozjetý vlak, tak bych mu odpověděl, ať s klidem počká na další zastávce, protože jediné, co mu může ujet, je aktuální hype. Rovněž je nutné si ujasnit, že Palworld není ničím naprosto originálním, a vývojáři v podstatě vzali funkční mechanismy několika jiných titulů – někdy připomene Pokémony, jindy zmíněný Ark či Minecraft, ale má v sobě i něco ze ze Zeldy. Tohle všechno lidé z Pocketpair splácali dohromady a nakonec z toho vzniklo dílo, které může mít i návykovou hratelnost, pokud se vám trefí do vkusu. Určitě ale bude potřebovat delší péči a především nový obsah, aby si udržel aktivní uživatele. Bez toho je klidně možné, že po vystřízlivění z právě probíhajícího šílenství by titul mohl sejít z mysli hráčů, a bude se na něj vzpomínat jako na krátkodobý letní románek… Respektive zimní. Jen si vzpomeňte třeba na Valheim – další případ rychlého vášnivého vzplanutí a stejně tak svižného ochladnutí.

Tatínek vám vyhlásí válku

A pak zde visí onen omílaný problém s Nintendem, který rozdělil internet. Je Palworld jen pouhá vykrádačka Pokémonů? V odpovědi využiju můj velmi „oblíbený“ slovní obrat: Nechci se stavět do role soudce, ale… Zaprvé, při bližším seznámení se hrou si je možné všimnout mnoha odlišností. Nejviditelnější rozdíl je v samotném žánru, protože Pokémoni jsou JRPG se zcela odlišnými herními mechanismy, takže už jen z tohohle důvodu bych se nepouštěl do předběžných verdiktů. Odlišuje se i stanoveným cílem, jelikož v Pokémonech se hráči zpravidla snaží stát nejlepšími trenéry, porazit ostatní a vyhrát různé ligy. Jistou podobnost je možné najít s dílem Legends: Arceus, který vybočoval právě tím, že principem hraní bylo chytat nestvůry pro účely studií. Takže nepopírám, že se mi občas nedral na mysl.

Jenže využití příšerek je zde odlišné, a hlavně, zatímco v Pokémonech jsou opravdovými parťáky lidí, zde slouží spíš jako sluhové, možná až otroci, které klidně rozsekáte sekáčkem na maso, abyste z nich získali suroviny. Dále nemají evoluční stupně, ačkoliv pomocí fúzí je možné jim vylepšovat statistiky. V soubojích v reálném čase jim nelze udělovat bojové příkazy jako u Pokémonů (kde mimochodem bitvy probíhají tahově), pouze je můžete využít jako speciální schopnost, kam se řadí i osedlání, a to v případě, že odemknete a vyrobíte nutný předmět z technologického listu. Levelování pěti Palů v partě je sice totožné, ale to je způsob používaný už u mnoha jiných her. A co se jejich vzhledu týče, tak určitě mohou být matoucí pro lidi neznalé Pokémonů, ale to se vlastně může tvrdit o jakémkoliv podobně vypadajícím titulu. Ukázkovým příkladem je Temtem, který je svými herními funkcemi právě kopií Pokémonů, jenže ten tolik hráčů nezajímá, a proto se neřeší.

Zdroj: Vortex

S čím by však lidé z Pocketpair mohli mít starosti, je způsob chytání Palů a taky kulatá schránka nazvaná Pal Sphere. V tomhle vidím naprostou kopii Pokémonů, ať už na základě principu, funkčnosti, animace, či nutnosti nejdřív dostatečně ubrat životy nestvůrám, a také mít na vyšší úrovně Palů lepší výbavu. Rozhodně bude zajímavé sledovat, zda se právě toto stane legitimním důvodem Nintenda, respektive Pokémon Company, aby se pustila do soudních tahanic.

Palworld může Nintendo inspirovat pouze skrz uhlazenější grafické zpracování

Na závěr si dovolím osobní poznámku. Na internetu se objevují i ohlasy, že momentální úspěch Palworldu donutí Nintendo udělat lepší hru s Pokémony. Troufám si tvrdit, že tohle jsou jen zbožná přání, která neberou v potaz, že nastavený model u Pokémonů funguje herně i prodejně (jen Scarlet & Violet prodalo přes 23 milionů kopií). V posledních dílech jsou problémy především v technickém stavu a zpracování otevřeného světa, v čemž zrovna Palworld může inspirovat pouze skrz uhlazenější grafické zpracování. Ale pochybuju, že by si vývojáři z Game Freaku vzali cokoliv dalšího, ba dokonce by aktuální zájem o survival měl být nějakým pomyslným proplesknutím, aby se snažili něco výrazně změnit. Vzorem jim spíš mohou být sesterská studia a tituly jako The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom, protože jako devadesátkové dítě, které Pokémoni provází celý život, bych takové příšerkové RPG v otevřeném světě bral všemi dvaceti.