Dojmy z hraní Skull and Bones

Chci, abyste to procítili: 10 let ve vývoji. První projekt, který vede studio Ubisoft Singapore vzniká od vydání Assassin’s Creed IV: Black Flag. Oficiálně byl představen na E3 v roce 2017 a vyjít měl už v roce 2018. Na E3 2018 jsme si Skull and Bones naposledy zahráli. A pak až během uplynulého víkendu. Mezitím totiž odstartoval kolotoč odkladů a údajných změn, v jejichž důsledku se začalo mluvit o prokletém projektu a bylo opravdu obtížné udržet si optimismus. Přitom při svém představení mě myšlenka na assassinský spin-off zaměřený výhradně na námořní bitvy poměrně nadchla. Uzavřená beta v nás ale zanechala směsici obav a absolutního zmatení.

Jako by někdo nedokázal včas tenhle koráb nechat vyplout a namísto toho stárnul zakotvený v přístavu, kde se stále dokola přestavoval.

Nejčastěji jsem se sám sebe ptal, co na tom vlastně uplynulých víc než 5 let vývojáři dělali. Nechci složitost herního vývoje nijak zlehčovat, ale co se změnilo v roce 2017, potažmo 2018, kdy bylo vydání v podstatě na spadnutí a hra měla být hotová, a co je jinak dnes? Čím dál častěji si kladu otázku, zda by nebylo lepší vydat hru před lety, svědomitě ji vylepšovat a zda by dnes nebyli vývojáři a projekt dál, než jsou těsně před vydáním opakovaně odkládané plné verze. Jsem ten poslední, kdo by volal po vydání nedokončené hry, odklady slouží obvykle dobré věci, ale uzavřená beta to nějak neuměla obhájit a přesvědčit. Jako by někdo nedokázal včas tenhle koráb nechat vyplout a namísto toho stárnul zakotvený v přístavu, kde se stále dokola přestavoval.

A to je ten problém. Skull and Bones vypadá trochu jinak než na 5 let starých záběrech. Má třeba jiný interface – poněkud staromódní mimochodem – ale až na dílčí rozdíly je to stále ta samá hra. Alespoň to tak zatím působí. Je jako nějaká relikvie vytržená z času a prostoru, protože až příští rok konečně napne plachty, bude zastaralá snad ve většině ohledů. Skull and Bones vypadá a hraje se jako hra, která vyšla před několika lety, namísto toho, aby uplynulé roky pomohly objevit nějakou skrytou revoluci. Mrzí mě to stejně jako mnoho dalších hráčů, kteří se na dlouho očekávaný titul přes všechny varovné signály těšili. Pokud máte rádi historii a moře, po něčem podobném můžete toužit a chcete se pro to nadchnout, ale zatím to moc nejde a vydání plné verze budu vyhlížet s velkými obavami.

Jako spin-off zaměřený jen na lodě jsem čekal, že toho Skull and Bones přinesou na vlnách mnohem na víc než Assassin. Teď to ale působí, že ve hře najdeme přesně totéž, co v Assassinovi, akorát toho Assassina a další aktivity ne. Snad se časem hratelnost rozvine, ale zatím je přinejmenším na začátku velmi mělká. Koráby se vlnami pohybují jako nějaké modely lodiček. V roce 2018 měl vítr a jeho směr hrát na rozdíl od Assassina zásadní roli v cestování, ale teď jeho vliv mi přijde opět marginalizovaný. Questy jsou banální a není velká zábava je plnit. Ulov tahle zvířata, potop tamtu loď, najdi tuhle věc, zachraň jinou věc. Vymyslet dobrou misi určitě není snadné, zvlášť v takhle omezeném prostředí, ale člověk by doufal, že to je právě to, na co měli autoři spoustu, vlastně spíš moře času.

Na mnoha místech je stále patrné, že vývojáři si nebyli jistí, zda nás mají nechat vkročit suchou nohou na zem. Nakonec tak sice máme vlastní postavičku, s níž se můžeme pohybovat v přístavech a základnách, ale jen proto, abychom navštívili pár obchodníků a řemeslníků a pluli zase dál. Možná by bylo jednodušší, kdyby tedy nakonec hra tyto situace odbavila z menu a paluby lodi, protože to stejně hratelnost zbytečně fragmentuje. A když zahákujete nepřátelský koráb, stejně si s posádkou nevyřídíte účty osobně jako v Assassinovi. Když máte pokácet pár stromů, jen s lodí zakotvíte v blízkosti děsivě doskakují flory a pěkně od kormidla vymačkáváte banální rytmickou minihru nedůstojnou tak velké hry.

To, co má příští rok v únoru vyplout – pokud se tak skutečně stane, totiž zatím působí tak obyčejně, že by se tahle loď mohla potopit dřív, než ji vůbec spustí na hladinu.

Je to celé hrozné a nejde to vůbec hrát? To určitě ne. Ale stěží se lze ubránit zklamání a dojmu, že to zdravé na Skull and Bones položil už Black Flag z roku 2013, potažmo Assassin’s Creed III o rok dřív, kde byly námořní souboje jen vedlejší misí. Jistě, tady budeme mít on-line multiplayer, nepochybně mnohem větší svět, vydáme se do jiného prostředí, bude tu víc lodí a ještě víc customizace. Ale bude to stačit? A budou mít autoři čas to ještě vylepšit? Tím si tedy nejsem vůbec jistý. To, co má příští rok v únoru vyplout – pokud se tak skutečně stane, totiž zatím působí tak obyčejně, že by se tahle loď mohla potopit dřív, než ji vůbec spustí na hladinu. Jako prémiová hra zatížená takovou pověstí a skepsí to bude mít novinka opravdu těžké.

Možná se vám přesto Skull and Bones líbí, projekt vám je sympatický a já vám to upřímně přeju. Bez jakéhokoli sarkasmu. Ale to, co předvedla beta, je podle mě zoufale málo. Na Ubisoft, 10 let vývoje a prémiový titul. A to říkám jako člověk, kterého mnozí kritizovali za zbytečnou shovívavost při hodnocení akce Avatar: Frontiers of Pandora, která má v tuto chvíli jen tak mimochodem uživatelské hodnocení na Metacriticu 8,1 a v tomto ohledu patří mezi nejlépe hodnocené hry francouzské firmy za posledních pár let, ať už je důvodem cokoli. Já vám k tomu jen řeknu, že Avatar měl také své problémy, také vznikal dlouho, také se opírá o známé základy, ale výsledek je nesrovnatelně lepší a zábavnější. Nebudu dělat předčasné závěry, ale ve světle kritiky Avatara jsem opravdu zvědavý, jak si v recenzích povede Skull and Bones, protože beta mu neudělala zrovna nejlepší reklamu. Ale třeba to je jen zavádějící dojem a tenhle oceán toho nakonec nabídne víc, než se na první pohled může zdát – ostatně i zmíněný Avatar má zbytečně pomalý rozjezd. Opravdu bych si to přál, jen tomu už moc nevěřím.