Dojmy z E3: Concrete Genie

Letošní konference Sony byla poněkud odlišného formátu a vzhledem k jejímu skromnému rozsahu je celkem pochopitelné, že se na ní nevešly nezávislé a menší tituly. A právě na jeden takový a poměrně zajímavý jsem se šli podívat hned následující den přímo do stánku Sony.

Šlo o doslova malebnou plošinovku a hopsačku jménem Concrete Genie, jejíž název však neznamená odkazování se na cokoli konkrétního, ale na uměleckého génia malujícího na zašedlý beton. Zhruba půl hodinu trvající demoverzí mne navíc doprovázel hlavní programátor hry, který mi ukázal, v čem spočívá kouzlo tohoto drobného projektu.

Ten se původně představil už v rámci Paris Games Week a jde o hru, ve které má hlavní lokace a přístavní městečko podobu jednoho velkého interaktivního plátna. A na tom lze nakreslit prakticky vše, co vám jen hra se svými předvolenými nástroji dovolí. Cíl je přitom od začátku jasný – barevné město je veselé město a hlavním úkolem hráčů tak je přístavní lokaci obarvit, opětovně ji rozsvítit a vdechnout jí tím život.

Princip je přitom jednoduchý – každá temná a ponurá stěna je ověšena žárovkami, které se rozsvítí právě a jen tehdy, pokud je daná stěna pomalovaná. Malovat přitom lze ledacos – trávu, stromy, jablka, polární záři a další vzory… Objektů sice není příliš mnoho, každý však umí být něčím unikátní a každý může přinášet něco lehce odlišného.

A v tom právě tkví háček i kouzlo hry – jen jednoduché malování vás nikam nevezme, některé zdi jsou totiž vyloženě potemnělé až příliš a standardní barva na ně nestačí. V takovém případě je zapotřebí přivolat si parťáka, a to ne jen tak ledajakého. Čas od času je tak zapotřebí nakreslit si vlastní příšerku, která umí hráčům nadále vypomoci a pomůže jim právě v případě těch nejtemnějších zdí. Její návrh, počet končetin i tykadel přitom závisí jen na fantazii samotných hráčů.

Jenže taková potvora navíc nepracuje a nepomáhá zadarmo, a je tedy zapotřebí ji občas nakrmit či jí jen splnit nějaké přání. Jak? To je přeci jasné – za pomocí kouzelného štětce a jen dalším přimalováním kouzelných objektů.

A právě spokojená bestie poté znamená pro hráče přítomnost vítaného pomocníka, za pomocí kterého už lze obarvit i ty nejtemnější zdi. Proti čemu ale tyto potvůrky pomoci nedokáží, to jsou potulní výrostci, kteří hlavní postavu rozhodně nemají rádi a kteří antagonisty hry.

To znamená, že v momentě, kdy na tyto sígry narazíte, tak se dočkáte pošťuchování a toho, že vám mohou onen kouzelný štětec vzít a zahodit. Nejde ale o nic neřešitelného – stačí se totiž jen schovat na střechu. Agresoři zkrátka šplhat neumí.

Jednoduché, ale hravé a originální

To je ze základních mechanismů vše a toto všechno vám dopomůže k tomu, abyste jednotlivé oblasti města odkázali přesvědčivě přemalovat tak, jak byste jen rádi. Demoverze, kterou jsem měl k dispozici, byla za mě osobně rozhodně zajímavá, nebyla však naneštěstí bez chyb, které v tomto případě měly podobu například nemožnosti invertování vertikální kamery či lehce kolísající framerate.

K tomu by určitě ještě vývojáři měli zapracovat i na intuitivnější nápovědě a na přístupnějším hraní – někdy jsem zbytečně tápal, situaci však zachraňoval zmiňovaný tvůrce hry, který zároveň podával informace o vývoji samotném.

Dozvěděl jsem se tak například, že inspiraci pro malebné prostředí hry čerpali vývojáři přímo ze svých řad a z toho, že se jedná o tým kosmopolitní. To znamená například designérku z venkovské Číny či designové nápady pocházející z anglického maloměsta.

A právě atmosférou lokace si mě Concrete Genie získal především,  netušíme však, kdy se do hry budeme moci všichni podívat. Datum vydání jsem totiž z vypomáhajícího programátora bohužel nevyzískal.