Dojmy z bety Humankind

Lidstvo. Musí se mu nechat, že to od poskakování s pazourkem za chlupatým zadkem mamuta tenhle druh dotáhl vcelku daleko. Jasně, můžeme mu vyčítat mnohé. Věž v Pise projektovanou úúúúplně střízlivým architektem, zdevastování ekologie jedné modré, nikoli zelené planety, nebo že ani po tisících let nevymýtilo z fotbalu simulování v pokutovém území. Ale když se podíváte dvakrát nebo třikrát kolem sebe, dá se říci, že ta moderní a čistá města, auta, letadla, rychlovlaky, počítačové technologie – i umění a kultura za těch pár přešlapů rozhodně stály.  Jaké by to bylo vést historií třeba národ chobotnicovitých Cthulhu, ponožkových monster nebo ufounů s osmi nohama a šesti zadky si zkusíte v nějaké další hře – a teď se připravte na velkolepou jízdu dějinami národů a kultur, které se větším nebo menším písmem zapisují do historie. Nikdo z nás tu není věčně, ale tím spíš by se měl postarat, aby „cosi“ přežilo…

Zdroj: Amplitude Studios

Open Dev Lucy – testovací demo nové 4X strategie od týmu Amplitude Studios, známých jako autoři Endless Legend, nabídlo jeden pečlivě připravený scénář. Tvůrci chtěli od hráčů posbírat zpětnou vazbu k herním mechanismům, které dělají z jejich titulu Humankind originální, ačkoli hráčům Civilizace velmi povědomý zážitek, aby mohli pilovat nastavení jednotlivých parametrů, uživatelské rozhraní, nápovědy a další nezbytnosti. Ačkoliv měl tento scénář jednu připravenou mapu (bez procedurálního generování) a omezení na pouhých pět z osmi věků, kterými budou národy ve finální verzi procházet, vedl si jednoduše skvěle. Čtyři dohrání s odlišnými strategiemi jen povzbudily hlad po finální verzi, která by měla, půjde-li vše, jak má, spatřit světlo světa v dubnu 2021. Humankind je pecka – a my si teď povíme, proč… 

Celou hru za Římany? Kdepak… 

Ač by se podobnost s Civilization mohla zdát velká a svým způsobem i svazující, Humankind se na historii dívá trochu jinou optikou. Říše v průběhu staletí vznikaly a zanikaly – moc egyptských faraonů vystřídal římský mír; franskou říši svatá říše římská… a Humankind to reflektuje způsobem, který je mimořádně zajímavý designově. Hráč tedy vstupuje zpočátku do mapy světa s neolitickým kmenem nomádů, kteří hledají na mapě potravu, loví a sbírají znalosti, aby posléze založili první osadu. Odtud se pak rozebíhá příběh ne jednoho národa jako právě v Civilizaci, ale mnoha kultur. Každé údobí jako starověk, středověk, moderní éra a podobně má cíle, které hráč plní, a do každého může vstoupit s jinou civilizací. Asyřany či Babyloňany tak vystřídají například Řekové, a ve chvíli, kdy se hodí rozjet námořní expanzi, přijde k duhu trocha Vikingského krvežíznění. 

Dojmy z Gamescomu 2019

Změnu směřování charakterizují vlastnosti jednotlivých kultur – některé jsou zaměřené na budování a rozvoj měst, jiné na obchodování, další na kulturu či samozřejmě také válčení. Mění se tak preferovaný způsob získávání vítězných hvězdiček a bodů slávy do velké „soutěže impérií,“ mění se využívané jednotky i speciální stavby, které už spolu s monumenty a památkami na starší doby zůstávají na mapě, a vytvářejí tak zajímavý vizuální i funkční mix. Je to jeden z nejvyzývavějších okamžiků, když se objeví obrazovka s výběrem kultur: hráč je v euforii z dokončení úseku hry a jako odměna se mu nabízí zásadní volba pro další tahy. Designově na jedničku a přesně v duchu okřídlené věty Sida Meiera (designera Civilizace), že dobrá hra je sérií zajímavých rozhodnutí.

Hvězdné říše

Zkratka 4X zahrnuje celou řadu činností. Od skromných neolitických začátků brzy bude hráč řešit technologický a společenský rozvoj, budování měst a vesnic, šarvátky a obchody se svými sousedy i pohyby armád. Z Endless Legend zachovává hra rozložení na jednotlivé provincie, v nichž hráč zakládá nejprve malé základny, ty pak může (ale také nemusí) proměnit na velká města a rozvinout je prostřednictvím budov uvnitř i jednotlivých čtvrtí na globální mapě (koncept, který přejala v zatím posledním šestém dílu úspěšně i série Civilization). Množství budov a městských čtvrtí se zdá být až zbytečně velké – hráč se ale musí vyrovnat s tím, že není reálné, ale vlastně ani efektivní v každém městě postavit úplně vše. Jakmile začne uvažovat strategicky s ohledem na dostupné suroviny a možnosti jednotlivých regionů, jeho říše se rozvine mnohem lépe. Velké projekty jako svaté poutní místo či divy světa (v obvyklé sestavě v čele s pyramidami, slavnými katedrálami a chrámy apod.) jsou pak sdíleny více městy a hráč ve snaze vyniknout nad ostatní říše musí nashromáždit celkem velké množství zdrojů. Nejprve vliv, který mu umožní projekt vůbec odstartovat, a posléze produkci, jež „zasekne“ na pár tahů řadu měst nebo i celou říši, výsledkem však je výjimečná stavba a věčná sláva.

Soutěž mezi národy lze vyhrát i prostřednictvím dalších měřítek. Hvězdičky značící úspěšnost a přechod do dalších ér přináší rozvoj – zakládání měst, obsazování provincií, ale i získávání vlivu, peněz, objevování nových technologií či úspěchy v bitvách. Nikdy nejde být lídrem ve všem, a to je také jedině správné. Uvážlivá volba kultury pro danou éru tím pádem může hodně pomoci zvýšit výkon a ve výsledku dosáhnout i na body slávy a zápis do dějin. 

Vy nám kávu, my vám koně 

Fungující budovatelská a ekonomická část hry je sympaticky doplněna také velmi přehlednými diplomatickými obrazovkami, které jsou popravdě o třídu lepší než ty v Civilizaci. Hráč snadno zjistí, jaké má uzavřené dohody s jednotlivými národy, AI postupuje velmi reálně ve snaze získat maximum z vzájemného obchodu, sdílení informací či uzavírání aliancí. Dobře je také vidět, jaké mají země vůči sobě křivdy (například když jedna říše zabere druhé provincii, na kterou si dělala zálusk, když je její provincie pod vlivem vaší kultury či naopak třeba vy pod vlivem cizího náboženství). Uplatnění takové křivdy může vést i k územním ziskům neválečnou cestou a je to zábava, která nežere čas a dává smysl v kontextu ostatních mechanismů hry. Humankind navíc i hráči znázorní vůli vlastních obyvatel k započetí války a stejnou náladu druhé strany, čímž odpadá otravnost chvil, kdy AI začalo válku i přes uzavřené dohody a hráč nevěděl, co se stalo špatně.

"Ve hře se objeví 60 různých kultur, které vyrostly v průběhu věků, učily se a inspirovaly navzájem. Multikulturalismus je pro nás ústřední motiv."

William Dyce, designer

Bojový systém kopíruje osvědčený z Endless Legend, bude otázkou osobní preference, zda se vám bude líbit, či nikoli. Já jeho fanouškem nejsem, ale můj přístup k hraní 4X je také takový, že se válčení snažím často vyhýbat. V čem je problém: bitvy se odehrávají na samostatné obrazovce, armády čítající několik málo jednotek se takticky rozmístí na šestiúhelníkovou mapku a za pár minut se šarvátka vyřeší stylem ne nepodobným jiné klasice Heroes of Might and Magic. Za sebe bych dal přednost automatickému vypočítávání na herní mapě či systému podobnému posledním dílům Civilizace. Ale pro ty, kdo se bitvám budou věnovat, bude Humankind možná sympatičtější tím, že jde více do hloubky a umožňuje využívat i manévrování a schopnosti jednotek. 

Oprávněné ambice 

Open Dev Lucy po pětadvaceti hodinách pečlivého testování ukazuje, že Amplitude Studios nepřeháněli, když ve vývojářských denících hovořili o svém doposud nejambicióznějším projektu a o tom, jak uplatní zkušenosti získané Endless sérií. Humankind je vážně ohromně ambiciózní, krásně vypadající a po všech stránkách zajímavá hra. Ztělesnění syndromu „ještě jeden tah a už půjdu spát“ spojeného s postranními myšlenkami „no jo, ale už za tři tahy se mi dostaví katedrála.“ Připravený scénář nadchl pestrostí herních mechanismů, využíváním různých kultur, kvalitně zpracovanou a fungující diplomacií i přehledným ovládáním a snadností vstupu do hry pro nováčky. 

Nezbývá, než se těšit na konec dubna 2021 a věřit, že se k pamětihodným výdobytkům lidské civilizace jako elektřina, vesmírné sondy, internet či vícevrstvý toaletní papír přidá také jedna skvělá strategická hra – Humankind.