21. 4. 2019
Zaklínadlo next-gen se mezi hráče vrací každých pár let a pokaždé značí jeden z největších herních svátků – příchod nové generace konzolí. Spekulace, že PlayStation 4 a Xbox One jsou poslední svého druhu, už dávno pominuly a už nějakou dobu je veřejným tajemstvím, že se nové konzole intenzivně připravují. Na detaily však byly jednotlivé firmy až doposud velmi skoupé a mlčení s první várkou detailů prolomil až Mark Cerny, který v rozhovoru pro magazín Wired vypustil do světa první detaily o pátém PlayStationu. Jejich přehled pro vás shrnul Zdeněk v úvodním článku, nyní se můžeme podívat pod pokličku a rozklíčovat si, co první údaje znamenají, jak se dají alespoň teoreticky převést na čísla a vyvodit, co to všechno znamená pro hry a jak z toho ve finále mohou těžit i PC hráči. Než se ale nadechneme, uvědomme si jednu věc – řada informací je prozatím pouze výsledkem kvalifikovaných odhadů a dedukcí a v řadě detailů si teprve budeme muset počkat na podrobné odhalení specifikací. Přeci jen – vnitřnosti zařízení, námi označovaného jako PlayStation 5, vycházejí z hardwaru, který ještě ani není na trhu.
Víme, že srdcem konzole bude procesor AMD Ryzen postavený na třetí generaci architektury Zen 2. A to je dobrá zpráva – z praxe už víme, že ty nejvýkonnější současné procesory označované jako Ryzen dosahují v benchmarcích pozoruhodných výsledků. Celkový výkon centrální výpočetní jednotky můžeme jen odhadovat, víme ale, že třetí generace Zen 2 bude vyráběna 7nm technologií, což prozatím konkurence neumí. První procesory značky Intel z řady Cannon Lake používají 10nm výrobní proces a i tam se ještě nedá mluvit o masivním rozšíření. Pro vysvětlení můžeme dodat, že nižší cifra v tomto případě znamená schopnost vměstnat na stejnou plochu více tranzistorů, snížit tím vzdálenosti mezi nimi a tím získat větší výkon i zmenšit odpor, což ve výsledku znamená menší čas pro přesun informací, méně zbytkového tepla a obecně efektivnější výpočetní jednotky. Pro AMD přitom v případě tohoto výrobního procesu nepůjde o bůhvíjakou novinku – některé grafické čipy tohoto výrobce již tuto technologii využívají.
Dá se tedy předpokládat, že v tomto ohledu bude PlayStation 5 o krok dále a už nyní víme, že procesor přinese osm plnohodnotných jader. V případě podpory hyperthreadingu to znamená schopnost simultánně zpracovávat i 16 vláken naráz. Trochu jednodušeji se dá říct, že současné procesory řady Ryzen jsou v průměru pětkrát až desetkrát výkonnější než procesor Jaguar použitý v základní i rychlejší verzi PlayStationu 4. Tedy už současné technologie slibují obrovský nárůst hrubého výpočetního výkonu, ten si ale nepleťme s výkonem grafickým a nespojujme si jej tedy ani s lepší obrazovou kvalitou budoucích titulů. Větší sílu procesoru mohou tvůrci použít například k detailnějším simulacím ve svých herních světech, k výpočtům fyziky i k simulaci pokročilejší umělé inteligence.
Snad nejvíce si média všímala zmínky o rychlosti SSD, ale zde se rozhodně není čemu divit. Kdo sleduje situaci na trhu delší dobu, ten mi musí dát za pravdu, že se o překvapení rozhodně nejedná a argument vysoké ceny pomalu bere za své. Konkrétně v posledních čtyřiadvaceti měsících ceny polovodičových disků strmě padají a zatímco před rokem stál kupříkladu běžně dostupný 240GB SATA disk klidně dva a půl tisíce korun, dnes lze disk o dvojnásobné kapacitě pořídit i o tisícikorunu levněji. A to se zde samozřejmě bavíme o cenách pro koncového zákazníka. V případě, že Sony do svých konzolí skutečně polovodičové disky umístí, tak se bude jednat o kontrakt v řádu milionů kusů. A to samozřejmě patřičně zahýbe i s cenou.
Co se kapacity týče, v případě použití modernějšího a rychlejšího disku lze pravděpodobně očekávat kompromisy a spekuluje se nejčastěji o hodnotě 1 TB. Jenže zde je opravdu předčasné cokoli předjímat, neboť dost záleží na tom, jaké rozhraní bude disk používat a jestli se bude jednat o disk jediný. SATA použitá u současné generace konzolí nepřipadá kvůli rychlostním omezením v úvahu a nabízí se tedy spíše M.2 či PCIe. Obě tyto možnosti ale mohou znamenat nemožnost uživatelské výměny disku bez ztráty záruky na celou konzoli, tedy alespoň v případě varianty jediného disku. Na druhé straně jsou zde ale úvahy o tom, že by Sony v rámci úspor nepoužila jednotné SSD úložiště dostupné pro celou konzoli, ale pouze menší disk sloužící jako cache, tedy jednotka vyrovnávací paměti pro urychlení nahrávání aktuálně potřebných dat. Do takové jednotky by se mohly dle potřeby nahrávat klidně celé zrovna spuštěné tituly. Takové řešení by mohlo být doplněno konvenčním diskem (který by už třeba bylo možné měnit), nicméně stejně jako u velmi výkonného procesoru i zde platí, že ani toto vylepšení nepřinese zkrášlení her, ale pouze rychlejší přístup k nahrávaným datům. A i to může záviset na optimalizaci konkrétního titulu. Devatenáctinásobné urychlení přesunu po mapě v případě Spider-Mana (kterého Mark Cerny zmiňoval jako příklad) raději prozatím považujme za učebnicový příklad toho, jak by to mohlo vypadat v ideálním případě a vysněný cíl, ke kterému Sony s novou generací své konzole spěje.
To pro hráče nejdůležitější tkví v grafickém jádru, které může a nemusí být součástí jediného čipu z produkce AMD (to znamená buďto dva oddělené čipy, anebo jeden kombinující CPU i GPU). Víme každopádně, že grafická karta bude využívat technologii od AMD, konkrétně Navi, jež vychází z architektury AMD Graphics Core Next (GCN). Předpokládaný výkonový strop je 64 výpočetních jednotek či 4096 shaderů (zdrojem je analýza magazínu Digital Foundry) a architektura čipu by měla konkrétně vycházet z řady Navi 20, tedy z chystaného high-endu v podání AMD. Ze zkušeností s minulými iteracemi konzolí ale lze předpokládat, že grafická karta nebude konkurovat tomu nejlepšímu, co je v danou chvíli na trhu, ale bude se jednat o upravený a výkonnostně trochu ořezaný čip. Minimálně na střední třídu počítačů ale hardware konzole určitě dosáhne. Důvodem, proč se PlayStation 5 a pravděpodobně ani příští Xbox nebude snažit po stránce výkonu dotahovat ta nejnabušenější PC (tedy alespoň na počátku životního cyklu) je otázka efektivity. Ten nejlepší hardware je totiž zpravidla energeticky velmi náročný a vyzařuje poměrně velké množství zbytkového tepla. A žádný běžný hráč ve svém obývacím pokoji nechce mít konzoli, jejíž hučící ventilátory se snaží imitovat startující stíhačku a jejíž příkon protáčí elektroměry až u sousedů.
Když byla v roce 2000 představena první verze rozhraní SATA, málokdo předpokládal, jak rychle tento nástupce PATA zestárne a že zanedlouho nebude stíhat krok s dobou. Musely přicházet další aktualizace, jež byly před deseti lety zakončeny revizí s maximální přenosovou rychlostí 600 MB/s. Jenže to už současnou generaci SSD brzdí. Východiskem je použití rychlejšího rozhraní M.2, které se nadále dělí na další varianty. Standardně může M.2 pracovat i skrze rozhraní SATA a rozdíl v přenosových rychlostech v porovnání s klasickým SATA konektorem pak nejsou prakticky rozeznatelné. Na druhé straně ale umí M.2 používat technologii NVMe (Non-Volatile Memory Express), jež umožňuje pracovat s paměťovými moduly disků takovou rychlostí, jakou povolí ony samotné moduly. A tehdy začíná ta pravá legrace – přenosové rychlosti jsou až sedminásobné a odhadujeme, že právě něco takového by v nové konzoli smysl dávalo.
Magazín PC Gamer na základě svých znalostí a hardwaru konzolového i počítačového konkrétněji odhaduje, že grafická karta řady Navi 20 překoná výkonem i při zapnutém ray tracingu konkurenční kartu GTX 2080 Ti, zatímco její upravená verze pro PlayStation 5 by mohla mít zhruba poloviční výkon. Podporovat by měla jak DXR (DirectX Raytracing), tak i aplikační rozhraní Vulkan, což jednoduše znamená vyšší kompatibilitu s PC hardwarem a snadnější portování. A když už citujeme médium zaměřené zejména na PC hráče, ti se určitě s novou generací konzolových her mohou těšit na větší množství titulů s obecnou podporou ray tracingu. Vývojářům totiž nový konzolový hardware rozváže ruce a nesejde v tu chvíli na tom, zda se bude jednat o hardware pouze výkonný (což pro ray tracing může stačit, viz tento článek) anebo na ray tracing specializovaný. Důležité je, aby dokázal podporovat aplikační rozhraní kompatibilní s PC.
A tím se dostáváme také k tomu, že Mark Cerny sice přislíbil podporu ray tracingu, už ale nedodal, zda se bude jednat o podporu hardwarovou (to je ta lepší varianta), anebo o podporu softwarovou, kterou například představila Nvidia pro slabší a předchozí generace svého grafického hardwaru. S něčím podobným přišel pro zajímavost i Crytek a před časem představil svoji vizi softwarové implementace ray tracingu provedené na úrovní herního enginu.
Zajímavě zní také zmínky o audiu, které by mohlo pracovat na podobném principu jako výše zmíněný ray tracing. Už při ohlášení jsme se dočetli o nenaplněném potenciálu prostorového zvuku, kde Mark Cerny přislíbil vlastní výpočetní jednotku. K tomu se nyní dozvídáme, že by mohla mít na starost samostatné výpočty chování zvuku, a to právě na základě podobného principu jako u ray tracingu. Čili samostatná jednotka by mohla zajišťovat výpočty odrazů zvukových vln, jejich lámání, tlumení a tak dále. Zde ostatně Mark Cerny trefně poukázal na to, že grafika se ve hrách vyvíjí trvale, ale zvuková stránka je už mnoho let na prakticky stejné úrovni.
Dále tu máme už jenom čím dál tím více otazníků než odpovědí. Mark Cerny zmínil zpětnou kompatibilitu, která by v případě fyzických nosičů měla být jednoduchou, ale maximálně přístupnou záležitostí. Otázkou ale je, zda to bude podobně jednoduše platit i u digitální distribuce. Nevíme také, zda bude zpětná kompatibilita zajištěná přímo za pomocí kompatibilního hardwaru, anebo díky softwarové emulaci. V minulosti totiž Cerny tvrdil, že u PS4 Pro museli v Sony zůstat u procesoru Jaguar jen proto, aby vše fungovalo korektně a konzole byly 100 % kompatibilní. Ovšem Zen 2 a Jaguar jsou přeci jen odlišné architektury. Netušíme také nic o velikosti systémové paměti, předpokládá se ale, že by mohla narůst na dvojnásobnou hodnotu, tedy na 16 GB. Neznámé je i to, zda bude rozdělená, anebo opět sdílená mezi systémem a grafickou kartou. Tajemstvím je zahalená i zásadní cifra týkající se grafického výkonu v TFLOPS, o tom si ale budeme moci pravděpodobně udělat lepší obrázek v momentě, kdy se představí řada grafických karet Navi 20. A samozřejmě nejpalčivější otazníky visí nad datem vydání i nad cenou. Dříve než v roce 2020 se nové konzole jistě nedočkáme a cenu můžeme jen odhadovat na základě předchozích zkušeností – PS3 stál 500 dolarů (20GB verze) a 600 dolarů (60GBverze), PS4/Pro pak po 400 dolarech, a pokud bude chtít Sony představit výkonnostní skok, tak se PlayStation může vrátit zpět k 500 dolarům, čili k necelým 12 tisícům korun.
Obecně tedy můžeme konstatovat, že výkon a charakter PlayStationu 5 prozatím odpovídá zítřejšímu PC a tomu, co bude zřejmě patřit do vyšší střední třídy, ne-li rovnou mezi špičku, ovšem pouze tu letošní. Už nyní ale víme, že konzole podle všeho vyjde až v příštím roce a je tedy otázkou, zda se nebudou za rok ozývat rozezlení PC hráči a spílat konzolistům za to, že budou brzdit technologický pokrok herních zážitků, jako to dělají dodnes. S tím souvisí i doporučení vnímat střízlivě sliby o podpoře 8K rozlišení – prozatím to vypadá, že pátý PlayStation bezpečně zvládne po technické stránce 1080p a 4K, s nabízeným obsahem to už ale může být trochu jinak. Tak jako tak zpráva byla do světa vyslaná poměrně jasně – další PlayStation bude realitou, s ray tracignem se počítá a z toho budou zřejmě těžit i hráči na ostatních platformách. A my se můžeme jen těšit na příval prvních slibů o tom, v čem bude spočívat ten skutečný next-gen. Již s minulou generací kupříkladu Ubisoft sliboval chytřejší umělou inteligenci, ale to se ještě moc nepovedlo, nicméně kdoví, třeba právě nyní a s násobně výkonnějšími procesory uvidíme skok právě v této oblasti.
Vigo napsal: 
Polux napsal: 
eChoe napsal: 
Futureq napsal: Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
