Čína zpřísňuje kontrolu hraní mladistvých po nocích

V uplynulých letech jsme vás na Vortex několikrát informovali o regulacích, kterými se v Číně musí řídit mladiství, chtějí-li ve svém volném čase hrát videohry. Kritické jsou z tohoto pohledu především noci, které by podle vládních nařízení měli mladí Číňané trávit v posteli a nikoliv u počítače či mobilního telefonu. Za tímto účelem už byla zavedena řada opatření – nejčastěji nutnost prokázat svůj skutečný věk – proti čemuž se samozřejmě část mladých hráčů vyjádřila negativně a hledala způsoby, jak omezení obejít. I proto vstupuje do hry nový stupeň kontroly, který spočívá v rozpoznávání obličejů a bez velkého překvapení zůstává, že technologii ve svých hrách jako jeden z prvních využije Tencent.

Systém funguje poměrně jednoduše – pokud se hráč mladší 18 let pokouší spustit konkrétní titul po 22. hodině, nic se nestane.

Podle Tencentu bude použití rozpoznávacího algoritmu nezbytné pro ověření identity každého hráče a na základě výsledků pak bude hra zpřístupněna ve státem povoleném čase a rozsahu. Dle tiskové zprávy už Tencent zapojil technologii u více než 60 svých mobilních titulů – jako jsou například Honor of Kings nebo Game for Peace – a počítá se s dalším rozšiřováním. Systém funguje poměrně jednoduše – pokud se hráč mladší 18 let pokouší spustit konkrétní titul po 22. hodině, nic se nestane a omezení skončí až úderem osmé hodiny ranní. Využití přední kamery pro rozpoznání obličeje je nezbytné pro fungování aplikace a otevřeně se zatím nemluví o způsobu, jak omezení obejít.

Podle čínské vlády jsou opatření nezbytná pro zefektivnění boje se závislostí dětí a mladistvých na videohrách, z druhé strany ale vyvolávají zvyšující se obavy o zásah do soukromí jednotlivých uživatelů a podrývají důvěryhodnost čínských společností operujících na Západě. Jak pravděpodobně sami dobře víte, Tencent vlastní společnosti Riot Games či Funcom, 40procentní podíl má v Epic Games a menší podíly ve firmách jako je Activision, Ubisoft nebo české Bohemia Interactive. Na spolupracující společnosti – zvlášť, pokud nepochází z Číny – pak dopadá morální dilema, zda podobné mechanismy do svých her implementovat, aby byl titulům umožněn vstup na Čínský trh a firmy tak nepřicházely o značné příjmy, které z Číny a zejména ze segmentu mobilních her plynou.

V minulosti se to týkalo například čínské verze League of Legends od Riot Games, kde boti hromadili data od čínských hráčů a objevily se obavy, zda ke sběru osobních informací nedochází i v ostatních verzích. Řešila se ale také obyčejná cenzura, například v Rainbow Six Siege, která se postupně promítla i do verzí hraných mimo pevninskou Čínu. Tencent tak nicméně činí i z toho důvodu, že má zájem zachovat s vládou kladné vztahy – bez licence, kterou od státu Tencent má, by totiž nemohl v Číně působit a jeho aktivity se rozhodně nevztahují pouze na segment videoherní zábavy.