17. 5. 2023
Rok se s rokem sešel a na začátku května nadešel čas pro již 14. ročník mezinárodního festivalu animovaných filmů Anifilm, který se počtvrté konal v Liberci. I letos na návštěvníky a diváky čekalo množství soutěžních i doprovodných projekcí, které zahrnovaly celovečerní, studentské nebo krátké filmy, tvorbou pro děti, videoklipy i experimentální a nenarativní animaci, díky nimž bylo možné se seznámit se současnými trendy v animaci i všemožnými kreativními přístupy. Nechyběly ani výlety do dávné minulosti a střípky z historie animace, stejně tak přednášky a setkání s mnoha inspirativními tvůrci. To celé navíc zastřešovalo téma celého ročníku, jímž bylo tentokrát Japonsko. Jak ale dobře víme, animace je i nezbytnou součástí videoher, které jsou už dlouhé roky na Anifilmu zastoupeny a byla jim vyhrazena část programu. Jaká tedy byla letošní herní nabídka?
V herní sekci došlo letos opět k drobným změnám. Oblíbené Game zóně byl letos vyhrazen prostor speciálně v horním patře libereckého zámku, kde si mohli zájemci vyzkoušet nejen hry nominované v mezinárodní soutěži, ale i další tituly. K dispozici byly i konzole a virtuální realita a údajně bylo zamezeno tomu, aby děti instalovaly na počítače Roblox, jak mívaly ve zvyku v předchozích letech. Vlastní prostor jen pro hry byl navíc potřebný, jelikož se letošní ročník více soustředil na mladé tvůrce a doufejme budoucí naděje českého herního vývoje, kteří zde prezentovali své projekty. Už v minulých letech zde mohli menší vývojáři či nováčci z řad studentů předvést, na čem pracují, ale nikdy tomu nebylo v takovém rozsahu. Ale k tomu všemu se ještě dostaneme. Festival každoročně poctí návštěvou i významná studia a vývojáři, přičemž ta největší tentokrát zastupovaly Bohemia Interactive a Warhorse Studios. Obě studia byla přítomna i v rámci tradiční akce Creatoola Animarket, kde se mají možnost zájemci dozvědět více o práci v herních nebo animačních studiích, ale také o nabídce uměleckých škol. Nad rámec toho pak bylo možné jako každý rok potkat hned několik vývojářů z Amanita Design a další autory nezávislých her.
Stejně jako minulý rok se na Anifilmu v herní sekci střetlo 15 titulů, které nominovali Jakub Dvorský, Martin Vaňo a Pavel Dobrovský. V porotě pak letos zasedl britský designér Gregorios Kythreotis, jenž stojí za loni vítěznou a půvabnou hrou Sable, dále vedoucí UI designér Jakub Špiřík z brněnského studia Ashborne Games a výtvarnice a nezávislá vývojářka Zuzana Slavíková, která momentálně ve svém studiu Fairy Snail Games dokončuje hru Chicken Empire: Weasel in Shadows. Tentokrát nebyl ve výběru zastoupen žádný český ani slovenský titul, ale rozhodně bylo na co koukat a především hrát. Je ovšem lehce zarážející, že ačkoli se udělují dvě ceny, za výtvarný počin a hru po děti, na dětské tituly byl letos výběr skoupý a v podstatě by se dalo říct, že bylo o vítězi rozhodnuto předem. Cenu za hru pro děti si odnesl titul Lost in Play od izraelského Happy Juice Games, který byl oceněn za hravost herního designu, vizuální styl i přístupnost široké škále hráčů. Jako nejlepší výtvarný počin byla nakonec oceněna hra Pentiment od Obsidian Entertainment, přičemž bylo podobně jako v naší recenzi vyzdviženo zpracování dobových pramenů a materiálů a také originální práce s typografií.
Zdroj: Anifilm
Nelze však opomenout ani další nominované tituly, které též stojí za pozornost. Z těch známějších titulů, jimž jsme na Vortexu věnovali pozornost, se probojovaly i tituly Return to Monkey Island, Immortality od Sama Barlowa, Stray, Somerville a Sifu. Nominaci si vysloužila i logická adventura How to Say Goodbye (Florian Veltman, Baptiste Portefaix) s trochu jiným zpracováním smrti, duchem se pak zabývá i dojemná logická adventura The Forest Quartet (Mads & Friends, Bedtime Digital Games). Mezi další mírumilovnější hry patří i simulátor alchymistické kolonie Potioncraft (Niceplay Games), relaxační NAIAD (HiWarp), v níž budeme s plovoucí najádou prozkoumávat řeku, a netradiční budovatelská strategie The Wandering Village. Zaujaly však i dospělejší hry, přesněji italským folklórem inspirovaný survival horor Saturnalia (Santa Ragione), další survival horor, tentokrát dystopický Signalis (rose-engine) a velice zapůsobila i silně stylizovaná detektivní adventura The Case Of The Golden Idol (Color Gray Games).
Zatímco Game zóna byla přístupná všem, většina herního obsahu byla opět součástí Industry programu, který vedle přednášek o animaci čítal i několik těch herních. Celá nabídka přitom působila pestře a nevěnovala se nutně pouze animaci, navíc byla též obohacena o hlavní téma festivalu, tedy Japonsko. Vše odstartovalo ve čtvrtek představením nominovaných her, kterého se tradičně ujal Martin Vaňo a téhož dne přišla na řadu i přednáška první z porotkyň. Zuzana Slavíková si přichystala povídání nazvané Kreslení, slepice a herní vývoj, což naprosto přesně shrnulo její témata. Řeč byla o jejím studiu, ilustrování a cestě k založení studia Fairy Snail Games, ale také o nástrahách vývoje při studování a směřování k vydání první hry. O tom jsme si ostatně popovídali i s dalšími kolegy ze studia, kteří byli na Anifilmu také znovu přítomni, čímž jsme navázali na naše předchozí setkání v minulých letech. V pátek přednášel herní historik a vědec Jaroslav Švelch, jenž po loňském tématu humoru ve hrách tentokrát zabýval otázkou monster, jejich historie, fungování i různých významů. Toto téma měla návaznost na jeho novou knihu Player Vs. Monster: The Making and Breaking of Video Game Monstrosity, již zde rovněž představil.
Zdroj: Vortex, Kristýna Sulková
V sobotu se ujal slova japanolog Josef Tichý, který je ovšem zároveň i doktorandem na FAMU, kde se zabývá i tématem videoher. Na Anifilmu přednášel o japonském survival hororu, přičemž se věnoval starším titulům ze sérií Resident Evil a Silent Hill. Kromě jejich porovnání se zaměřil na dobový marketing, odlišný přístup při práci s japonskými reáliemi a také celkovou estetiku a inspiraci. Poté přišel na řadu další z porotců, tentokrát Gregorios Kythreotis, který pochopitelně promluvil o Sable. Ještě předtím si ale převzal ocenění za nejlepší výtvarný počin, kterým byla Sable minulý rok oceněna. Kythreotis nastínil, jak probíhal vývoj ve dvoučlenném týmu a jak přistupoval k umělecké režii a ztvárnění vizuálního stylu hry, čímž navázal na své autorské hraní, jež proběhlo o den dříve. Neděle pak patřila tradičnímu „indie menu“, které servíroval Jakub Dvorský a představil nad rámec soutěžních her další nezávislé hry, které jej oslovily a stojí za zahrání. Poslední přednáškou Anifilmu bylo povídání posledního porotce, tedy Jakuba Špiříka z Ashborne Games. Ten loni promlouval o grafickém designu ve hrách a přístupnosti, letos se věnoval vizuálnímu stylu uživatelského rozhraní ve hrách, přičemž svůj výklad podpořil i názornou ukázkou.
Nyní se vraťme do Game zóny, kde se v pátek večer konalo autorské hraní hned tří vývojářů. K počítači a mikrofonu postupně usedli Lukáš Medek, Vladimír Kudělka a již zmíněný Gregorios Kythreotis. Lukáš Medek si znovu zahrál Someday You’ll Return, zatímco však předloni společně s Janem Kavanem představovali původní verzi hry, tentokrát pochopitelně přišel na řadu nedávno vydaný Director’s Cut. Vladimír Kudělka ukázal, jak vypadá zkušený průchod jeho experimentálním počinem Afterglitch, jemuž jsme se zde také věnovali, a Kythreotis usedl na závěr usedl k Sable. Jak už jsem však předeslala v samotném začátku, letos byl Anifilm značně otevřen mladým nadějím. Kromě účasti některých vysokých škol a účasti studentů na stáncích zde dostali mladí a začínající vývojáři možnost ukázat, na čem pracují.
Zdroj: Kristýna Sulková / Vortex
K tomu sloužily hned dvě večerní akce, přičemž ta první z nich byla značně neformální. Nesla název pLevel a zatímco se ve venkovních prostorách konala párty, my zarytí hráči zůstali uvnitř a udělali si tak trochu svou vlastní. Každý přihlášený autor dostal pět minut na představení své hry, k níž ovšem neusedl on sám, ale někdo z publika. Přítomni ovšem nebyli jen studenti, a tak se ke klávesnici dostal například i Radim Jurda, Jaroslav Švelch nebo Pavel Dobrovský. Zmiňovat pouze klávesnici vlastně není úplně přesné, jelikož se ukázala i mobilní hra, VR titul, ale také speciální arkádový automat. Rozhodně není pochyb o tom, že nastupující generace srší nápady a netradičními přístupy, z čehož by mohly vzejít zajímavé počiny. O něco spořádanější prezentace zvaná MAPA – Massive Anifilm Playtesting Arena – proběhla v sobotu, kdy v Game zóně prezentovali všichni účastníci najednou a jejich hry si mohli vyzkoušet kolegové i návštěvníci festivalu.
I letošní ročník měl z hlediska her rozhodně co nabídnout a nadále mi dělá radost, že herní sekce na festivalu dokáže fungovat vedle programu, který je věnován samotné animaci. Ta se samozřejmě těší větší pozornosti, což je pochopitelné, přesto se ukazuje, že si hry své místo po jejím boku zaslouží. Rovněž mě potěšilo, že se do Liberce znovu vrátila řada významných herních osobností, s nimiž lze ve volných chvílích bez obav navázat přátelský hovor. Anifilm je zkrátka i nadále přátelským a inspirativním místem, jež zároveň v herní sekci nabízí o něco jiný zážitek než typické herní akce, na něž jsme zvyklí z Čech i zahraničí. Teď už nezbývá než vyhlížet další ročník, jenž by se měl uskutečnit od 7. do 12. května opět v Liberci, a těšit se, jaký program bude pro hráče nachystán tentokrát.
Pokud by vás zajímalo, jak to na Anifilmu vypadalo v předchozích letech, zde můžete najít reportáž z Anifilmu 2021 a Anifilmu 2022.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.