Vedle filmu mohlo mít Need for Speed i televizní show

Need for Speed není jen videoherní série. Ačkoliv čítá spoustu dílů a jde o to první, co se hráčům při vyslovení jejího názvu vybaví, filmoví fanoušci by mohli vzpomenout i stejnojmenný film s Aaronem Paulem. A kdyby tomu byl osud nakloněn, ke zmíněnému snímku bychom mohli přidat i televizní show. O konceptu televizní soutěže, která však nikdy nedošla své realizaci, promluvil její bývalý producent Craig Lieberman, který přidal několik zajímavostí a také důvod, proč na show nikdy nedošlo.

Pokud to náhodou není patrné přímo z videa, Lieberman je obrovským fanouškem do aut, což prokázal jako technický poradce u filmové série Rychle a zběsile. I z toho důvodu měl sám za sebe chuť do vytváření televizních show, které by čerpaly z popularity zmiňovaného filmu, ovšem ne vždycky uspěl. Tak se stalo i s námětem televizní reality show Need for Speed, se kterou oslovil vývojáře z Electronic Arts během vývoje NFS Underground, na kterém se – rovněž jako technický poradce – částečně podílel. Lidé z EA byli podle Liebermana nadšení a vyslali jej do kanceláří Universal Pictures jednat o tom, kdy by mohla show vzniknout.

I oni měli být původním konceptem nadšení a Libereman dává jasně najevo proč. Soutěž se měla skládat z několika částí, pričemž jednou z nich mělo být i hraní zmiňovaného Need for Speed. O trochu zajímavější a pravděpodobně i zábavnější ovšem mělo být nakupování, kdy jednotlivé týmy musely za 60 sekund nanosit z regálů ve vybraném obchodě všechno, co by mohli potřebovat a produkce jim všechny součástky zaplatila. Dále mělo být hodnoceno postavené auto, a to včetně hlasování online, což se Liberemanovi příliš nelíbilo, ale byla to jedna z podmínek. A pak mělo dojít na závody, včetně dragu nebo klání autíček na ovládání, soutěž v co nejrychlejší instalaci turba a hlavně, hlavně na poměřování výkonu repro soustavy.

Finále soutěže mělo mít jeden vtipný zvrat, jak uvádí Lieberman, a soutěžící by zřejmě nebyli úplně nadšení. Dva poslední týmy měly nakráčet do velkého skladiště, kde byl vystaven Nissan Skyline tak, jak jej Liebermanův tým postavil pro Need for Speed. To mělo dát soutěžícím pocit, že se závodit bude právě v tomto autě. Následně měl tým pečlivě vybrat jednoho zástupce, který bude závodit proti soutěžícímu z druhého týmu… A pak se měli všichni dozvědět, že se nebude jezdit ve skutečném Skylinu, ale v digitálním přímo v Need for Speed.

Jediný háček tkvěl v tom, že rozpočet byl stanoven na 6,5 milionů dolarů, což by podle Liebermana v té době udělalo z televizní soutěže jeden z nejdražších projektů tohoto formátu. Nadšený producent peníze nedostal a tady celý příběh končí. Trochu ironicky ale dodává, že v dnešní době jen na YouTube lze najít podobné soutěže a ani televize s nimi nešetří. Takové ale bylo tehdejší rozpoložení a Need for Speed zůstává, alespoň prozatím, jen hrou a filmem.