1. 3. 2019
Hrát v roce 2019 zbrusu nový titul pro konzoli Sega Mega Drive, která spatřila světlo světa v roce 1988, to je jednoduše řečeno hipsteřina. Na třetí. Tahle roztomilá plošinovka vybrala 54 tisíc dolarů na Kickstarteru, aby se pokusila navodit retro feeling začátku 90. let a vyzvat na pixelový souboj klasické tituly s ježkem Sonicem v první linii. Nalijme si čistého půllitru, hrát v roce 2019 titul napsaný v assembleru stařičké konzole je nechutný gimmick. K čemu to přirovnat – jako když vám nechutná Staropramen (nejste první ani poslední), ale ze zásady nevezmete do úst ani voňavou IPU z lokálního minipivovaru, protože si vaříte pivo vlastní a Tomusův Hltavý Cykloejl (zkráceně THC) prostě nemá konkurenci.
Jo, jste pozéři.
Ale THC je dobré, ano?
A Tanglewood taky. I když má jen 256 barev, pípavé ozvučení a v hlavní roli lišku, co vám nenabídne ani to hloupé stavební spoření. Malý tvoreček jménem Nymn si v osmi kapitolách hry Tanglewood projde rozmanitými prostředími, jejichž povaha je spíše naznačena než dořečena. Jde o cizí a krajně nebezpečný svět. Nymn přitom nemá žádné zbraně a jakýkoliv kontakt s nepřítelem či pád je většinou smrtelný. Výsledkem je tak zážitek blízký Another Worldu, nezávislé klasice Knytt Stories a v některých ohledech dokonce i hrám z Oddworldu.
Náročná skákačka, v níž se hráč pohybuje mezi ukládacími body a snaží se zapamatovat si správnou cestu a postup, nepostrádá přitom atmosféru a ducha. Kreativní práce s prostředím, rozmanitost lokací i dramatické scény, jakou je například zběsilý útěk zleva doprava a zpět v oblasti obydlené zuřivými Djakky, vytvářejí nevšední zážitek. Křehká postavička malé lišky umí běhat, skákat… a to je vlastně vše. Cokoli navíc musejí zprostředkovat rostliny. Antropomorfizovaná semínka dodávají lišce různé schopnosti – žluté „sluníčko“ umožní plachtit „na křídlech ocasové žíně,“ zelené zpomalí čas a vnímání a modré dodá kovbojskou vsuvku, protože díky němu lze obrovité zabijáky Djakky osedlat a na chviličku ovládnout.
Při průzkumu lokací Nymn nesčetněkrát zemře a znovu se narodí u nejbližšího checkpointu. Zasazením do zvířecí říše autoři na první dobrou útočí na ochranitelské instinkty. Lištička je roztomilá a nic zlého jí nepřejete. Velký úkol bránit bezbranného tvorečka se v Tanglewoodu stává někdy až osobní záležitostí a každá další smrt jen motivuje zvládnout příště celou situaci lépe. Rozmístění checkpointů přitom není dokonalé a často nutí opakovat monotónně určité postupy. Desátý opakovaný průchod stejnou lokací, po kterém následuje těžký skok či souboj – a ten znovu zkazíte. To je čirá frustrace a také jediná závažnější chyba Tanglewoodu. Citlivější rozmístění checkpointů by sice možná nabouralo ten autentický „retro feeling,“ ale zároveň udělalo hraní podstatně příjemnějším.
Po technické stránce je jinak Tanglewood prakticky bezchybný. I v PC verzi grafiku a ozvučení svazují omezení Segy Mega Drive – ale kdo vezme za svůj retro nádech, nebude řešit během hraní žádnou obtíž. Ovládání je citlivé a responzivní, výzvy, které před hráče titul staví srozumitelné a adrenalin při utíkání písečnému červovi nebo vosímu roji vysoký. Šest až osm hodin, které zabere dokončení téhle retro plošinovky, bude nabitých čirým nadšením, vztekáním nad nespravedlivostí herní výzvy i pocitem, že jsem králem vesmíru. Nádherně stylizovanou, herně dotaženou a zábavnou plošinovku ani nemusíte pouštět na její originální platformě Sega Mega Drive, abyste si užili porci špičkové a nefalšované retro zábavy, dostupná je i na Steamu pro PC, Mac a Linux.
Padesát tisíc dolarů není velký rozpočet, na videohru už vůbec ne. A jestli někde sedělo přirovnání „za málo peněz hodně muziky“ pevně jako zadnice na hrnec, pak u Tanglewoodu. Vyjít v roce 1992, stane se nesmrtelnou klasikou. O víc než čtvrtstoletí později je to „jen“ plošinovka, kterou by byla škoda odsoudit jako další hipsteřinu.
Ostatně – kdo zachrání malou, roztomilou a bezbrannou lištičku, když ne právě vy?
Moyzis napsal: Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
