Série Far Cry se už začátkem října rozroste o další pokračování. Informace, která vám nemohla uniknout, obzvlášť pokud vám nevadí jen drobná evoluce herních mechanismů napříč posledními třemi čtyřmi díly. Otázkou samozřejmě bylo, zda do utěšeně fungující formule vstoupí Far Cry 6 nějak výrazněji a jestli budou chtít vývojáři zvednout hozenou rukavici v podobě rozšířených možností nových konzolí. Byl jsem v tomto ohledu optimistou a hned v prvním traileru mě zaujalo zasazení – podíváme se na Kubu, i když to nikdo z vývojářů nepřizná a i nadále mluví o ostrově Yara. Hlavního antagonistu navíc ztvárňuje charismatický herec Giancarlo Esposito, od kterého budou fanoušci zřejmě očekávat neméně skvělý výkon jako v roli Gustava Fringa ze seriálu Perníkový táta. Takže zbývalo jediné, počkat si na hratelnou ukázku a zjistit, co nahradilo přepady základen, jak se změnilo chování nepřátel, co nového zanesli vývojáři do zápletky a na kterých místech se Far Cry 6 přestane konečně podobat předchozím hrám. Mám za sebou přibližně šest hodin hraní a stručnými odpověďmi na předchozí otázky by bylo nic, nijak, nic a nikde. Ty podrobnější pro vás mám v následujícím preview.
Ještě než se do prvních dojmů z čerstvého rozehrání Far Cry 6 pustíme, mám pro vás dvě upozornění. To první se týká spoilerů – nemusíte mít strach, vývojáři nás jasně instruovali, o co se s vámi podělit můžeme a o co ne, abychom třeba i nechtíc nevyzradili něco, co může hrát v dalších fázích hry důležitou roli. Nic si proto nepovíme o úplném úvodu a nebudu se nijak vyjadřovat k tomu, co vlastně přivedlo hlavního hrdinu, či hrdinku do sporu s diktátorem a samozvaným El Presidentem Antónem Castillem. Druhá věc se pak týká technických omezení, s nimiž je zejména v dnešní době nutné počítat, když se není možné fyzicky přepravit na místo, kde by mohl preview event proběhnout. Jinými slovy řečeno, vše probíhalo na dálku prostřednictvím streamovaného hraní, jenže zatímco u Immortals či Assassin‘s Creed to zas až tolik nevadí, střílečka na input lag trpí opravdu mocně a při zpětném prohlížení, jaké záběry jsem pro vás během hraní Far Cry 6 pořídil, jsem si připadal jako kdybych hrál střílečku poprvé v životě. I takové jsou ale současné možnosti, takže dost tlachání a vzhůru na Kubu. Teda Yaru, však mi rozumíte.
Pomineme-li úplný úvod, první kroky ve hře vás zavedou na ostrov Santuario, který je sídlem místní odbojové buňky – guerilly, chcete-li – a s největší pravděpodobností byste už zde mohli strávit pěkných pár hodin. Vyplněné by byly obvyklými činnostmi, které ze série Far Cry důvěrně znáte. Jako první se pochopitelně nabízí útok na kontrolní body hlídek Castillovy armády, což vám dá možnost prostě si zastřílet a zároveň trochu uklidnit situaci na ostrově. Na rozdíl od předchozích dílů to ale není až tak nutné, protože pokud vysloveně nebudete před vojáky běhat s puškou v ruce, jen tak si vás všímat nezačnou. Vývojáři to samozřejmě vysvětlují tím, že Dani Rojas, za kterého, či kterou odehrajete celý příběh, je členem guerilly a hádáme, že až do pozdějších fází tak bude moci vystupovat inkognito. Přeloženo do jazyka hráčů, nemusíte čistit ostrov jen proto, abyste se na něm mohli pohybovat, což je vítaná míra benevolence, zvlášť když se vám právě osvobozování základen – byť variabilní a mnohdy vcelku vtipné – jednoduše zajídají.
Další nezbytnou součástí zážitku, ať už se budete pohybovat na kterékoliv části na pohled opravdu rozlehlé mapy, je pochopitelně samotný příběh, ze kterého jsme viděli jen část, doplněnou následnými rozhovory s velmi pestrou sestavou vedlejších postav. Pokud jste čekali něco vážnějšího, neřku-li dospělejšího, musím vás, ale i sebe, bohužel zklamat. Herecký ansámbl Far Cry 6 je plný barviček, charakterů postav na úrovni karikatur, vše je navíc silně zatíženo místy možná trochu nuceným přízvukem a konce neberou sebedivnější zjevy dalších a dalších spolupracovníků, kteří se ke guerille připojují a pomáhají v boji proti laskavému útlaku Antóna Castilla. Alespoň v úvodu nečekejte žádné hlubokomyslné debaty, nečekejte ani ve skutečnosti nijak silné momenty, protože vše, co hra v dostupné části předložila, byla jen do absurdna vytočená akce či brutalita, která hráče postupně obrousí natolik, že takové momenty vyznívají spíš hloupě. Nechci apriori shazovat příběh, protože jsem z něj opravdu neviděl mnoho a zejména vztah Antóna a jeho syna může ve výsledku rozehrát docela zajímavý děj, jenže se stále nedokážu zbavit pocitu, že už vlastně vím, k jakému konci hra spěje a to mi na klidu nepřidává.
Odhlédneme-li od příběhu, do kterého je mimochodem hned zkraje zapletena i scéna, v níž série vykrádá sama sebe a nechá vás za zvuků písně Bella Ciao podpalovat pole s místní drogou, zůstává Far Cry 6 akčním sandboxem, který pravděpodobně očekáváte. Hratelnost nepřichází s žádnými chybami či nedostatky a je vidět, že Ubisoft už má koncept do puntíku zvládnutý. Opakuje v něm již dříve představené věci, jako je používání kotvičky, crafting, zapojení dopravních prostředků, včetně vrtulníků či letadel, a pochopitelně i spoustu vedlejších úkolů, výsledný mix je ale dostatečně pestrý a na rozdíl od příběhu zde není cítit žádná křeč. Chcete na místo určení seskočit padákem? Beze všeho. Chcete zaútočit na základnu tankem, který jste zahlédli nedaleko? Jasně, to se přímo nabízí. Nebo byste raději uplatnili tichý postup, zlikvidovali všechna místa, odkud by vojáci mohli zavolat hlídky, a pak je postupně, jednoho po druhém odklidili? Tak to udělat klidně můžete taky a hra vás za to ještě odmění. V tomhle opravdu problém není a akci samozřejmě sekunduje i pestrá paleta zbraní, v případě Far Cry 6 ovlivněných skutečností, že si je musíte do značné míry vylepšit stylem samo-domo.
Co se týče přesunu na další ostrov, je s tím opět spojena zběsilá akční scéna, při které se nepřátelé spawnují na dvou lodích v podstatě odevšud. Je to Far Cry, jasně, ale když už patnáct minut střílíte do všeho, co se hne, všude kolem vás dopadají minometné granáty, nad hlavami vám víří vrtulníky a ještě k tomu všechno hoří, musíte se prostě šklebit a ptát se, jestli je tohle nějaký vtip, nebo další fáze onoho bezbřehého sandboxu. Mnohem zajímavější na přesunu směrem k břehům ostrova El Este tak zůstává uvědomění, jak bude Far Cry 6 velkou hrou, protože ani tohle není cílová destinace a předchozí řeči o tom, že půjde o nejrozsáhlejší díl série tak nabírají úplně nových rozměrů. Jestli je to dobře, či nikoliv, to ukáže až čas, moje osobní preference ale zřejmě znáte a já už dopředu vím, že víc pro mě nebude líp. Na velké soudy jsem ale strávil se hrou jen opravdu málo času, jednu z nejzajímavějších věcí stejně nemohu v tuto chvíli komentovat a chci věřit, že se ve hře nachází víc, než kolik jsme mohli vyzkoušet v ukázce. Láká mě například kooperace, které jsem mohl věnovat jen několik závěrečných minut a prostřednictvím které do hry nepochybně vstoupí další vrstva zábavy. Jen škoda, že už nyní mohu potvrdit teleport spoluhráče do vaší blízkosti, vydá-li se nedejbože na opačnou stranu s vidinou zkusit něco na vlastní pěst.
Víc si o Far Cry 6 povíme v říjnu, až se nám do rukou dostane plná verze a budeme moci svědomitě projít nabízeným obsahem. Že půjde o zážitek na desítky hodin, nemůže nikdo pochybovat, stejně jako že v něm patrně zažijeme spoustu vypjatých momentů, doplněných trapnými chvilkami při pokusu o drsňácký humor. Dojde samozřejmě také na využívání poloochrnutého jezevčíka nebo krokodýla v tričku, kteří jsou bez jakéhokoliv překvapení plnohodnotnou součástí guerilly, což jen podtrhuje, co je Far Cry 6 zač a na co se máte připravit.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Touché. Když je dobrá hratelnost tak je to zabávné dělat pořád dokola. Platí to pro Far Cry, PUBG, Tetris, Assassina nebo cokoliv jiného. Repetetivnost není na překážku pokud to daného člověka baví. Pro příklad: Just cause 3 100%, AC Valhalla 100%, Far cry 5 100%, Black flag 99% (kvůli bugu) atd. Hratelnost byla tak dobrá, že mě to neomrzelo.
Dík patří Zdeňkovi, vím že to pro tebe musí být těžké jít zase do dalšího Far Cry a že tě to stojí hodně přemáhání zachovat si objektivitu a profesionalitu. Dokonce tě i lituju, protože vím že tuhle sérii nemusíš. Já každopádně vím že na recenzi čekat nemusím, protože jsem cílovka. Ono k Far Cry jako open world single FPS snad ani není alternativa. Je tu sice Dying light, ale to není „střílečka“.
My nejsme žádní bratři omfg. To jen vy Slováci se k nám cpete do Čech, abyste byli víc na západ a používáte výrazy typu bratia, protože nikoho nezajímáte a chcete se jen přiživit na českém úspěchu. Takže si svoje klišé vážně nech. Jste prostě jiný národ, stejně jako třeba Ukrajina či Maďarsko.