Pět důvodů, proč se i my těšíme na Far Cry 5

Ano, ano, já vím – se sérií Far Cry nejsme zrovna nejlepší kámoši. Nechápejte mě špatně, ale opakování stále stejné šablony, kterou Ubisoft umí mistrně aplikovat na jakýkoliv žánr, mě ve třetím čtvrtém pokusu už vážně nebavil. Najdi základnu, dobij základnu. Zažij něco šíleného. Dobij základnu. Nech se uklovat orlem a pak, zase, dobij základnu. Jenže čím blíž je vydání pátého dílu, tím víc si říkám, že je na čase zahodit staré předsudky. A mám k tomu tyhle důvody!

Zatímco se někdo nedokáže dívat na bizarní reality show a za osudy divných lidí z divných poměrů se zcela otevřeně stydí, já se v nich vyžívám. A právě tohle je jedna z nejsilnějších věcí, která mě na Far Cry 5 láká. Stát Montana, kde bude hra zasazena, je živoucí panoptikum, které přijde normální jen těm, kdo tam skutečně žijí. Zkrátka chci chvíli pobýt ve světě, kde si lidé myslí, že všechna města jsou úplně stejná, ale to jejich je lepší nebo že je zcela přirozené zasvětit jeden obří festival pouze býčím žlázám. Zkrátka a jednoduše, zvrácenost, kterou vývojáři vytáčí do absurdna prostřednictvím fiktivní náboženské sekty, která si v tamějších horách brousí zuby na přinejmenším svrhnutí Spojených států, je prostě obrovským tahákem.

Celým příběhem se bude možné prostřílet ve společnosti vybraného parťáka a sami si navíc určovat, kdy ho budete potřebovat a kdy zvládnete akci sami.

Druhá věc, kterou už teď miluji na Far Cry 5 a posílám obrovský dík do Ubisoftu, je odstranění všech stupidních rádiových věží, po kterých jste museli lézt nahoru a dolu a nahoru a dolu, jen proto, abyste odhalili kus světa, panebože! Další věc, která se s tímhle přímo pojí a mám z ní možná trochu strach, je rovněž odstranění minimapy. Jasně, pokud vývojáři chtějí, abyste se v herním prostoru zorientovali, odstraní mapu a přinutí tak hráče skutečně sledovat terén, značky nebo se ptali NPCček na cestu. Tenhle zásah proti ustáleným zvyklostem ale nemusí dopadnout úplně dobře, nicméně tohle se ukáže až po vydání. Mně v tuhle chvíli stačí jen to, že do hry – často hodně bláznivé a přestřelené – přibude trocha logiky a možná i doceníme, jak skvěle umí vývojáři z Ubisoftu modelovat herní mapy.

A teď další dobrá zpráva – tvrdím už roky, že sebevětší blbost je snesitelná, ne-li naprosto skvělá v kooperaci a Far Cry 5 na hráče myslí i v tomhle případě. Celým příběhem se totiž bude možné prostřílet ve společnosti vybraného parťáka a sami si navíc určovat, kdy ho budete potřebovat a kdy zvládnete akci sami. Jinými slovy – pouze zakládající hráč zachová svůj postup příběhem, parťák si z kooperační seance odnese jen sesbíranou či vytvořenou výbavu a zkušenosti včetně perků. Zní to možná trochu víc komplikovaně, než by bylo třeba, ale pro mě osobně o důvod víc, proč se do Far Cry 5 pouštět. A špatně na tom nebude hra ani ve smyslu počítačem ovládaných spojenců. Jasně, už v předchozích dílech předhazoval příběh celou řadu postav, které vám byly schopné pomoci, ve Far Cry 5 ale konečně mají trochu hlubší osobnost a hlavně užitečné schopnosti, jako je práce s odstřelovačkou, pilotování vrtulníku anebo průzkum, o který se postará pes. Boomer se jmenuje. Fakt.

Další věcí, která už ale není pro pátý díl žádnou velkou novinkou, je skvělý gunplay. V tomhle ohledu se každá zbraň napříč sérií vždycky chovala trochu jinak a nabízela unikátní způsob, jak se ponořit do hraní. Neočekávám, že tomu bude v případě Far Cry 5 jinak, a i když už na druhou stranu nejsem úplně odvázaný z toho, že můžete nasypat olovo třeba do medvěda, pořád musím uznat, že i tohle je hodně pádný důvod, proč Far Cry 5 přinejmenším vyzkoušet. A to ani nezmiňuji náznaky, které se tu a tam objevily v už vydaných gameplay videích, a sice chování umělé inteligence, možnost nikoliv zabít, ale pouze vyřadit nepřítele z boje a kdo ví, možná přijde ke slovu i nějaký ten battle royale přívěsek, který hraní posune do úplně jiné sféry.

Každá zbraň se napříč sérií vždycky chovala trochu jinak a nabízela unikátní způsob, jak se ponořit do hraní. Neočekáváme, že tomu tentokrát bude jinak.

Na závěr jsem si nechal něco, co mě na předchozích dílech Far Cry štvalo nejvíc – hlavní hrdinové. Ve skutečnosti totiž nešlo o žádné hrdiny, ale ne zrovna sympatická individua, ze kterých se navíc neuvěřitelnou rychlostí stali stroje na zabíjení. Chápu, že jde čistě o individuální záležitost a určitě si o vás nemyslím nic špatného, pokud se vám třeba s Jasonem Brodym hrálo dobře, přesto jsem ale rád, že nám Ubisoft dá tentokrát možnost volby. Hrdinu či hrdinku si budete moci vytvořit před spuštěním příběhu a sami alespoň částečně ovlivnit, jak bude působit na herní svět. Jen ten charakter zase zůstává v rukou vývojářů, ale ono to už nějak dopadne.