Včerejší podrobné představení Far Cry 6 otevřelo spoustu možných námětů k diskuzím. Nad velmi detailní grafikou, nad podobností s předchozími díly či jinými hrami od Ubisoftu nebo třeba nad zasazením a tématy, kterými se bude šestý díl série zabývat. Už od oznámení bylo jasné, že za svobodu a nové pořádky budeme tentokrát bojovat v zemi, která na první pohled připomíná Kubánskou republiku a vývojáři rozhodně netajili, že se nechali inspirovat právě tímto ostrovem v severním Karibiku. Jde o postup, který fanoušci oceňují nejen ve Far Cry – tedy vzít známé, adekvátně přitažlivé prostředí a naroubovat na něj sice fiktivní, ale v mnoha ohledech reality se dotýkající příběh. Vidět to můžeme v The Division, Watch Dogs, Assassin’s Creed i Far Cry a ještě zajímavější je, že ona témata bývají mnohdy velmi kontroverzní a náležitě třaskavá. Přesto se Ubisoft snaží svými prohlášeními dávat najevo, že jejich hry jsou vždy dílem fikce a hlavně – neslouží jako politická prohlášení – což se má podle rozhovoru s vývojáři z Ubisoftu týkat i Far Cry 6.
Podle vedoucího scenáristů Navida Khavariho je chystaný díl probírané série guerillovou fantasy, založenou na skutečných výpovědích bojovníků za svobodu na Kubě. Vývojáři za nimi vyrazili se zájmem zjistit, jak probíhala partyzánská válka a co všechno zahrnoval aktivní odpor vůči režimu. Nabyté informace se rozhodli plně využít při vývoji hry a nechat tak hráče nahlédnout na kulturu v zemi, která je často používána jako typický příklad nestabilní banánové republiky a samozřejmě i země, v níž panuje vojenská diktatura. Tohle všechno je námětem Far Cry 6, bez ohledu na to, že se země nejmenuje Kuba a že oním diktátorem není Fulgencio Batista nebo Fidel Castro. Tohle všechno je pak neoddělitelnou součástí politiky a odhalení, že vývojáři spolupracovali s bývalými příslušníky guerillového hnutí, provázanost hry s politickými tématy potvrzuje. Ubisoft ale stále tvrdí, že Far Cry 6 je apolitickou záležitostí a rozhodně prý neslouží jako komentář k dění na Kubě.
Uvědomili jsme si, že je to komplikovaný ostrov a naše hra nechce dělat žádné politické prohlášení o tom, co se na Kubě děje.
„Původní inspirací byla guerillová válka, která je samozřejmě spojena s revolucí. Když mluvíme o guerille, myslíme tu z 50. a 60. let. Vydali jsme se tam, abychom si promluvili se skutečnými partyzány, kteří tehdy bojovali, a jejich příběhy jsme si zamilovali,“ říká Khavari v rozhovoru pro magazín The Gamer. Z jeho pohledu ale zřejmě nejsou ony příběhy spojeny s tehdejší politickou situací, protože výše uvedená slova používá jako vysvětlení, proč má zůstat Far Cry 6 názorově neutrální. A doplňuje, že kromě zkušeností vojáků guerilly přimíchali do chystané hry také kulturu a osudy obyčejných lidí, se kterými rovněž mluvili. „Když jsme skončili [s výzkumem], necítili jsme to tak, že musíme udělat Kubu. Uvědomili jsme si, že je to komplikovaný ostrov a naše hra nechce dělat žádné politické prohlášení o tom, co se na Kubě děje,“ dodává Khavari. Aby se spojování s Kubánskou republikou či režimy zmiňovaných vojenských vůdců vyhnuli, čerpali inspiraci také z jiných guerillových hnutí po celém světě a napříč delším obdobím historie. To má podle Khavariho stačit, aby zůstal Far Cry 6 autentický, ale náležitě otevřený, aby mohl vyprávět vlastní fiktivní příběh a nezasahoval do žádných potenciálně nepříjemných témat.
Důležitou otázkou ale je, zda je takový přístup obhajitelný a zda si stačí v rozhovoru pro média vytvořit příběh, o který se dá opírat v průběhu celé marketingové kampaně. Nechápejte mě špatně – osobně bych neměl nic proti zpracování kubánské revoluce, byť plně vnímám třecí plochy a kontroverzí, které se Ubisoft chce vyhnout – vyjádření vývojářů ale zní jako alibismus postavený na hlavu, když je ve skutečnosti celá hra o snaze svrhnout státní režim. Na druhou stranu ale férově uznávám, že Far Cry 6 působí jako parodie, která není příliš vzdálená tomu, jak si s podobným námětem pohrává třeba strategické série Tropico. Všechny ty vystřelovače cédéček, jezevčíci na kolečkách a krokodýli v tričku víc než jasně naznačují, že se hra ani nechce brát vážně a ve výsledku tak může být maximálně neurčitou politickou satirou. Revoluci pak můžeme brát zkrátka jako důvod k boji a otesat základní myšlenky na veličiny jako hratelnost a zábavu. Musíme se však zřejmě znovu rozloučit s nadějí, že by hry (od Ubisoftu) dospěly. Alespoň prozatím…
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.