Adventura The Oregon Trail se vrací jako retro handheld

Obchodní řetězec Target zaútočil na peněženky nostalgických hráčů, když začal nabízet vlastní kapesní konzoli s jedinou nainstalovanou hrou. Samo o sobě by to rozruch asi nevyvolalo, ale tou hrou je dobrodružná adventura The Oregon Trail, kterou celá generace Američanů potkávala v dřevních dobách výuky počítačů a dokonce i v hodinách historie. Jen pro americký trh ale tento klenot určený není, a pokud máte zájem o historii, určitě zpozorněte. Na pohled neohrabaný kus plastu lze aktuálně pořídit za pouhých 10 dolarů (tedy v přepočtu něco málo přes dvě stovky) a skrze Amazon se nabízí možnost, zahloubat se stylově do historie osidlování Spojených států. Cena v případě odeslání do Česka bude i s dopravou a proclením zhruba dvojnásobná, což stále není k zahození, jelikož původní cena byla stanovena na 25 dolarů, jaké jsou ale skutečné důvody, pouštět se do tohohle byznysu?

Skutečná stezka

Původní Oregonská stezka byla primární migrační trasa vedoucí z východu severní Ameriky až na západ. První dobrodruzi a objevitelé po ní začali cestovat v polovině 19. století a až dodnes lze na celé řadě míst rozesetých po celé Americe vidět stopy, které před více než stopadesáti lety začaly vytvářet koňské povozy.

Projekt The Oregon Trail vznikl mezi lety 1971-1974 na půdě střední školy, jeho tvorbu měla na starosti trojice učitelů Don Rawitsch, Bill Heinemann a Paul Dillenberger a mělo jít o interaktivní a zábavnou formu výuky amerických dějin. Hráči a studenti se v The Oregon Trail chopili role vedoucího karavany amerických osadníků kolem roku 1848, kteří po Oregonské stezce mířili na západ země, hnáni touhou po novém domově i spasení duší nebohých oregonských Indiánů. Hráči si zvolili vlastní povolání, výbavu i zbylé parťáky a mohli vyrazit na průzkum panenské krajiny od města Independence až po Oregon City. Cílem bylo samotné přežití, které ale záviselo na kombinací úspěšných dialogů, lovu zvěři, obchodování a samozřejmě také notné dávky štěstí. Nebezpečí totiž číhalo doslova na každém kroku a nutno podotknout, že herní mechanismy jsou i po mnoha a mnoha letech nesmlouvavé. Navíc zůstávají shodné napříč takřka všemi verzemi, čímž se dostáváme i k tomu, co přesně lze na tomto handheldu hrát.

V přenosném zařízení se sice neukrývá původní verze hry z roku 1974, ale DOSová verze z roku 1990 bez zásahů do hratelnosti ani její grafické podoby, s čímž koresponduje i samotný vzhled „konzole“. Přesně totiž poukazuje na stylovost celého konceptu, když svým primitivním vzezřením a mechanickými tlačítky nejvíce připomíná počítač Apple II z roku 1977, na který adventura The Oregion Trail před mnoha lety také dorazila. Samotný handheld se dokonce zapíná tlačítkem v podobě zastrčené diskety a v kombinaci s původními zvuky hry nebo displejem s rovnou dvěma (!) rámečky vypovídá mnohé o tom, co si jeho autoři myslí o moderních trendech. Navíc se nemusíte bát, že by vás autoři retro konzole o něco ochudili – koncept hry a její podoba je totiž v iteracích až do zmíněného roku 1990 takřka shodná a jediné, co se skutečně měnilo, bylo ovládání a celková uživatelská přístupnost.

Bez obav proto můžeme handheld označit za lístek do 80. let s vědomím, že retru je zde podřízeno úplně všechno, ať už se bavíme o nutnosti napájet konzolku trojicí tužkových baterií nebo holém konstatování, že v pompézním plastovém hávu konzole je velká spousta volného místa. Jen tak, jako kdysi. Loni přitom konzole začínala pouze na pultech řetězce Target a na větší rozšíření to nevypadalo. O něco později se ale zařízení vyráběné firmou Basic Fun dostalo i na webové stránky obchodu a později i do nabídky dalších řetězců. V mnohém to pak naznačuje fakt, který se přímo protíná s hodnocením hry jako takové. Je totiž nesmírně chytlavá a její zpracování předběhlo svoji dobu. Prvek náhody, zastoupený například nemocemi nebo vrtochy počasí, je perfektně vyvážen nutností rozhodovat se, jakým dalším městem projedete nebo zda zvládnete nakrmit všechny členy výpravy, což je někdy opravdu na hraně a pořádně se při hraní zapotíte. Spojnice třeba mezi oblíbeným FTL: Faster Than Light tedy není úplně náhodná a je vidět, že podobný koncept hráče baví napříč dekádami.