Hitman 3

Hitman 3 je první velkou hrou letošního roku, kterou jsme se rozhodli netradičně zhodnotit ve dvou. Uplynulý týden jsme proto věnovali pečlivému zkoumání všech dostupných lokací a novinek a přinášíme závěrečné hodnocení celé nové trilogie od vývojářů z IO Interactive. Agent 47 je všem fanouškům dobře znám a nutno přiznat – pokud jste hráli předchozí dva díly, budete i v Hitmanovi 3 jako doma. To s sebou pochopitelně přináší řadu pozitiv, na povrch už ale prosakuje i skutečnost, že dokola se opakující koncept už může působit mírně unaveně. Vývojáři se navíc z pochopitelných důvodů nemohli vyhnout recyklování již dříve využitých nápadů a některé mise – byť zasazené ve zcela novém prostředí – vám mohou přijít velmi povědomé.

Rozhodnete-li se dějovou linii přestat sledovat v půlce, žádné překážky vám hra klást nebude a nechá vás pohybovat se v sandboxové úrovni podle svého.

Tím nejzajívamějším, co Hitman 3 předkládá, jsou předem připravené příběhové linky, které můžete následovat a dát svému počínání hlubší smysl. Scénářům nicméně sekunduje obrovská míra volnosti a je vidět, že IO Interactive už přesně ví, co příznivci jejich her očekávají. Rozhodnete-li se proto dějovou linii přestat sledovat v půlce, žádné překážky vám hra klást nebude a nechá vás pohybovat se v sandboxové úrovni podle svého. Velmi výrazně je možné tento postup vyzkoušet hned v druhé úrovni, zasazené do viktoriánské vily v anglickém Dartmooru, kde na sebe může hlavní protagonista vzít roli soukromého detektiva, nebo pro změnu fotografa a cíl odstranit velmi kreativním způsobem.

Zážitek je ale i v ostatních úrovních velmi křehký, neboť je snadné ho zcela rozbít velmi akčním přístupem. Uvítali bychom, kdyby vývojáři ještě zvýšili obtížnost, protože s vytaženou zbraní a plným zásobníkem můžete zadání mise splnit v řádech minut. Nelichotivě tomu pomáhá i nepříliš bystrá umělá inteligence a poměrně velká dávka bugů a glitchů, které alespoň prozatím zážitek ovlivňují. Nepovedená je pak z našeho pohledu úplně poslední část hry, která má sloužit jako vyvrcholení, což částečně plní, jenže při tom popírá všechno, co máme na Hitmanovi rádi – bere hráči svobodu. Nedostatků, ale i velmi pozitivních věcí jako možnost přesunout si do hry veškerý obsah z předchozích dílů, případně si zahrát ve VR, tak vede k sice nadprůměrnému, ale možná trochu nižšími hodnocení, než se mohlo na první pohled zdát.