- Doslova bezbřehé nastavení zápasů a pestrost herní nabídky
- Skvělá prezentace s plejádou hrdinů z různých her
- Nápaditost singleplayerové části, spoustu puzzlů a neotřelých mechanismů
Není možné porovnávat popularitu konzolí od Nintenda ve Spojených státech a České republice. Zatímco za mořem už před více než dvaceti lety obdivovali Nintendo64, u nás frčely napodobeniny Mega Drive nebo SNESu z tržnice a do popředí se prokousával první PlayStation, tehdejší synonymum herní konzole. Není se proto čemu divit, že si v Česku nestihla série Super Smash Bros. vydobýt bůhvíjaké jméno, a to je i důvod našeho vlažnějšího přijetí jejího dosud posledního dílu. Přesto nelze přehlížet, že Super Smash Bros. Ultimate sbírá takřka výhradně maximální hodnocení, takže jsme se samozřejmě i já pustil do zkoumání všech důvodů, které za tím vězí.
Výsledkem takřka 14denního hraní jsou velmi pozitivní dojmy, ovšem zatížené skutečností, že se bojovkový žánr neodráží v SSB.U úplně tradičním způsobem. Hře nelze vytknout nic po stránce jejího zpracování, celkového servisu pro fanoušky, prezentace nebo herních módů, jen mi zřejmě chybí ona dávka nostalgie a pocit, že jsem trávil čas s tak kultovní sérií, abych se nechal strhnout nadšeným hodnocením. I tak ale u hodnocení této hry platí snad víc než kdy dřív, že jde opravdu o velmi individiuální záležitost. Více najdete v naší videorecenzi výše.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.