Creaks

Když jsme loni v únoru rozebírali s výtvarníkem Radimem Jurdou jeho nový projekt, který v té době už několik let vznikal pod křídly českého studia Amanita Design, věděli jsme, že nás v porovnání s hrami jako Samorost, Botanicula nebo Chuchel čeká něco trochu jiného. Obrázky ze hry Creaks, které Radim tehdy do Vortexu přinesl, sice na první pohled slibovaly výraznou grafickou stylizaci, nám se ale zamlouvalo především vlastní pojetí hry a příklon k tradičnějším postupům logických plošinovek. Po dalším roce a půl pak můžeme s velkou radostí prozradit, že hra Creaks je přesně taková, jako jsme si vysnili a zcela bez přemýšlení se řadí k tomu nejlepšímu, pod co se Amanita v posledních letech podepsala.

Logika nadevše

Pokud práci cenami ověnčeného českého studia sledujete pravidelně, veličiny jako ručně kreslená grafika, podmanivý hudební podkres, rozverné zvuky a nesrozumitelné brebentění dabérů vás nemohou překvapit. Přesto je znovu skvělé sledovat, jak do sebe všechny poznávací znaky Amanity perfektně zapadají a vytváří tak od prvních okamžiků vynikající atmosféru, která je dostatečně tajuplná, stejně jako strašidelná. Nejde sice o žádný horor a vysloveně bát se zcela jistě nebudete, přesto je celá premisa vystavěná na tom, že hlavnímu hrdinovi hry začne v bytě blikat světlo a po dvou minutách se s ním už nacházíte v obrovském podzemním komplexu, abyste blikající záhadě přišli na kloub. Kromě poslouchání a sledování detailních lokací i velmi pěkné animace tak budete v Creaks i hodně hrát, protože vás čekají desítky místností plné logických hádanek a oživlých kusů nábytku.

Zdroj: Amanita Design

Ačkoliv se zprvu zdálo, že Creaks budou mít nejblíže k Machinariu, já se osobně po prvních několika minutách cítil jako u hraní legendárních Fish Fillets. Základní principy vám totiž Creaks vysvětlí velmi rychle a všechno ostatní už bude záviset na vašem důvtipu a pozornosti. Abyste rozuměli, hra je typickým způsobem rozdělena na jednotlivé obrazovky, mezi nimiž hlavní hrdina většinu času přelézá po žebřících. Ty jsou do designu jednotlivých úrovní přímo začleněny a stávají se jednou z prvních zbraní proti nepřátelům, střežícím cestu vpřed. Jak už padlo před chvilkou, překážky budou tvořit oživlé kusy nábytku, jako jsou noční stolky, věšáky, globusy nebo židle. Pokud na ně svítí světlo, vypadají neškodně, ovšem v momentě, kdy z kuželu vystoupí, stávají se z nich zuřiví psi, děsivé vlasaté postavy, medúzy nebo po zelené trávě lačníci kozy. Všichni se přitom ve své oživlé formě chovají odlišně a vyjma nutnosti mít se před nimi na pozoru je musíte přímo využívat k řešení hádanek.

Mistrovský design

S tím přichází to nejlepší, co Creaks nabízí a díky čemu se staví na roveň dalším skvělým hrám jako je Braid, Inside či The Witness. Řeč je pochopitelně o designu každé jedné obrazovky, případně dílčí části v ní obsažené, sestávající z nejrůznějších pák, tlačítek, zdviží, už zmiňovaných žebříků či nášlapných spínačů. V kombinaci s pozdější možností přímo ovládat některé světelné zdroje musí srdce všech fanoušků logických her zaplesat, když se před nimi objeví některá z rozmanitých místností rozvrzaného domu a jeho sklepení. A zatímco cesta ven je vždycky jasně definovaná, ono uspořádání místnosti a rozestavění nábytku – ať už statického, či oživlého – tvoří velmi příjemnou výzvu, kterou není vždycky úplně snadné překonat.

Asi nejpůsobivější jsou ale hádanky, do nichž jsou zapojeny věšáky na oblečení, kopírující v oživlé formě váš pohyb.

Například chování psů je většinou nutné načasovat, protože na místě, odkud jste jim uprchli po žebříku nebo seskočili o patro níž, budou štěkat jen krátkou chvíli, než se zase vrátí na svůj pelech. Medúzy, tedy oživlé globusy se stojanem, pak prolétávají místností za jasně daných pravidel a když narazí na překážku, vyletí kolmo vzhůru a pokračují v horizontálním pohybu. Je jí proto nutné ve vhodnou chvíli postavit do cesty pohyblivou zeď nebo jiný předmět a dostat medúzu tam, kam potřebujete. Asi nejpůsobivější jsou ale hádanky, do nichž jsou zapojeny stojany, kopírující v oživlé formě váš pohyb. Právě podobně jako ve zmiňovaném Inside s nimi můžete manipulovat, odrážet dotěrné psy a všemožně je zapojovat do svého průchodu, abyste mohli slézt ještě hlouběji a pustili se do řešení dalšího skvěle navrženého herního problému. Pomůže vám ale i dynamicky gradující hudba, která dává jasně najevo, že se blížíte k rozlousknutí problému a drží vás na té správné cestě. Jediné dvě výtky, které ke zpracování hry mám, jsou absence jakékoliv nápovědy, pokud už opravdu nevíte jak dál a místy nevyvážená obtížnost, vycházející z občasné recyklace vlastních nápadů. To druhé je ale nutné vnímat v kontextu délky hry a její herní doby, čítající přibližně čtyři hodiny, které je v tomhle žánru nesmírně obtížné vyplnit vždy něčím originálním.

Ptáci a obrazy

Procházení pestrou plejádou místností, rozprostírající se od hodinové věže, přes knihovnu, až po vlhké sklepení, přitom není to jediné, co vás v Creaks čeká. Nemusí se to ze záběrů zdát, ale hra přirozeně obsahuje i příběh, v němž hrají roli podivní ptakolidé a jejich problém, který se jim stále nedaří vyřešit. V krátkých dějových sekvencích sledujete jejich počínání a postupně se o nich dozvídáte víc, detaily ale rozhodně prozrazovat nechci, i když příběh není tou největší motivací, proč Creaks dohrát. Stejně tak to nejsou ani interaktivní obrazy, rozvěšené po chodbách a místnostech, i když se u jejich sledování i hraní budete určitě bavit. Na tomto místě vám hra ještě jasněji připomene, že před sebou máte titul od Amanity a nad některými hratelnými kousky budete opravdu žasnout. Jde v podstatě o malé hry ve hře, tedy nic složitého, ovšem vizuálně se autoři vyřádili a nechávají vzpomenout na století stará plechová dioramata či pouťové střelnice.

Pokud vám estetika nesedí, můžete obrazy samozřejmě zcela ignorovat a dál se soustředit výhradně na cestu hlavního hrdiny. Zaznít by určitě mělo, že se bez ohledu na zvolenou platformu – tedy počítač, konzole, včetně Nintenda Switch, ale i mobilní zařízení od Applu – můžete spolehnout na bezproblémové ovládání hlavního hrdiny, zejména pak na gamepadu. Jediný drobný zádrhel může nastat s detekcí vypínače v dosahu či při přelézání nebo obcházení znehybněného nábytku. Animace je poměrně dlouhá, a pokud místo obejití překážky zvolíte její posunutí, většinou už svou chybu nebudete moci napravit. Systém checkpointů je ale na druhou stranu velmi benevolentní a vrací jen o několik kroků zpět, takže vlastní zaváhání tolik nebolí a poměrně rychle dokážete místnost zase přeskládat do stavu před selháním.

A jak už asi chápete, tohle všechno mě s klidným srdcem vede k tomu, abych udělil Creaks hodně vysokou známku a bez váhání vám doporučil, ať si hru vyzkoušíte. Nechám na vás, jestli to bude prostřednictvím Apple Arcade, nebo na některé z tradičních herních platforem, nový počin Amanity ale prostě musíte mít.