branding
Back in 1995, Degica, Retro horor jde na věc opačně než nový Resident Evil 2

Retro horor jde na věc opačně než nový Resident Evil 2

Capcom se snaží udělat ze staré hry moderní. Takaaki Ičidžó udělal z nové starou

14. 12. 2018
Název: Back in 1995 Vývojář: Vydavatel: Platformy: , , , , Žánr: ,

Početná skupina hráčů si dnes stěžuje, že survival horory už nejsou, co bývaly. A skutečně, když se podíváte na moderní psychologické first person horory, není těžké uvědomit si, že od devadesátých let se přeci jen strašidelné tituly hodně proměnily. Navzdory bující renesanci interaktivních hororů mnozí z nás postrádají tradičnější počiny, jenž by dokázaly věrohodně navázat na japonské klasiky, které byly doma zejména na prvních dvou generacích konzole PlayStation. Nepropadejte však trudomyslnosti. Remake Resident Evilu 2 od Capcomu, který dorazí na trh už koncem ledna, se pokusí kultovní hit přenést do roku 2019 se vším všudy a podle některých dosavadních ohlasů by mohlo jít o učebnicový příklad toho, jak vdechnout starší hře nový život. Pokud se ale nemůžete ledna dočkat, anebo naopak marně vyhlížíte ještě klasičtější horor, mohla by vám udělat radost hra Back in 1995, která jak už samotný název napovídá, skutečně vypadá, jako by vyšla v polovině devadesátých let.

Back in 1995, Degica, Retro horor jde na věc opačně než nový Resident Evil 2

Od každého trochu

Kromě zjevné inspirace prvním Resident Evilem a Silent Hillem se Takaaki Ičidžó nechal podle svých slov ovlivnit i klasickým evropským survival hororem Alone in the Dark z roku 1992 od Infogrames. Obdivuje totiž specifickou estetiku raných 3D her, které dnes většina hráčů považuje za nevkusné. Čest výjimkám. Dobrou hru ale samozřejmě nedělá jen stylová grafika nebo zajímavý nápad.

Když jsem se před více než dvěma lety dozvěděl o hře poprvé, okamžitě mě tato japonská novinka nadchla. Titul záměrně připomínající horory z prvního PlayStationu sliboval zastaralé technické zpracování i staromódní hratelnost se všemi jejími krásami, specifiky, ale i neduhy. Tahle sázka na nostalgii byla mnohem odvážnější než v případě velkých projektů, které nikdy nezajdou do takový “extrémů” a představovala pro autory značné riziko. Na rozdíl od některých podobných počinů, které nadšenci i v současnosti tvoří pro původní dobové platformy, ale horor Back in 1995 zamířil na Steam. I když hru pohání moderní engine Unity, bylo potřeba, aby nepůsobila jen jako něco, co připomíná staré časy, ale celý zážitek byl tak věrohodný a autentický, aby hráč dokázal uvěřit tomu, že Back in 1995 skutečně mohlo vyjít v polovině devadesátých let. Hlavní autor Takaaki Ičidžó chtěl podle svých slov navodit hráči stejné pocity, jaké sám prožíval při hraní her na starých konzolích.

Back in 1995 spoléhá na zastaralé modely, nízké rozlišení, rozplizlé textury, ale třeba i filtr připomínající klasické CRT obrazovky.

Titul vyšel na PC už v dubnu 2016 a je fér konstatovat, že velkou díru do světa neudělal. Kritiky na Steamu byly smíšené a průměrné známky si hra odnesla i z recenzí. Zprůměrované skóre PC verze se na Metacriticu i GameRankings pohybuje okolo 50 procent. Přesto mám takový neodbytný pocit, že i když jde o hodně úzkoprofilové zboží, zaslouží si druhou šanci. A nemyslím si to zřejmě jen já, ale i otec projektu, který po konverzi pro Mac z listopadu 2017 oznámil, že se do roku 1995 budou moci přenést rovněž hráči na konzolích PlayStation 4, Xbox One, PlayStation Vita a Switchi. O port se postará studio Ratalaika Games a jeho vydavatelem bude společnost Media Create. Konzolové verze by měly dorazit na trh v prvním čtvrtletí příštího roku, což je ostatně důvod, proč se k této silně stylizované nostalgické jízdě vracíme i my. Už v dubnu 2018 vyšla hra také na handheldu 3DS. Port je ale navzdory obsaženým anglickým titulkům dostupný jen v japonském Nintendo eShopu.

Co tedy přesně Back in 1995 nabízí? Je to vstupenka do historie, která podle vývojáře autenticky zachycuje vše, co k hororům na PSX patřilo. Hráč musí hlavnímu hrdinovi pomoci v depresivním světě vypátrat jeho ztracenou dceru. Městem navíc otřásla nějaká záhadná katastrofa a vy musíte přijít všemu na kloub. Titul ale definuje především jeho podoba, hratelnost a ovládání. Takaaki Ičidžó vsadil na archaickou 3D grafiku, která velmi rychle skončila v propadlišti dějin, a není zdaleka tak atraktivní jako dvourozměrný pixel art. Tato podoba her zestárla strašně rychle a není vůbec lehké v jejím podání vykouzlit něco atraktivní, co lahodí oku ještě dnes. I v tom ale možná tkví část jejího specifického kouzla. Back in 1995 spoléhá na zastaralé modely, nízké rozlišení, rozplizlé textury, ale třeba i filtr připomínající klasické CRT obrazovky.

Pokud jde o samotné hraní, samozřejmostí jsou fixní kamery s pevným úhlem výhledu, které hráče sledují z různé perspektivy. A řekněme si na rovinu, že chytrá práce s kamerou dokázala před lety navodit i pořádně tísnivou atmosféru. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě také ovládání, které stejně jako hororové klasiky používá rozhraní à la tank. Výlet do minulosti by nebyl pochopitelně kompletní, kdyby hra postrádala dobový interface. Nikoho pak asi s ohledem na název hry nepřekvapí, že hra nejen vypadá jako z roku 1995, ale do tohoto roku nás přenese i samotný příběh. Podobně jako v sérii Silent Hill tu narazíme na rozličné postavy, jejichž skutečné záměry však nemusí být hned patrné. Slabinou hry však nepochybně je její délka, protože samotný autor upozorňuje, že příběh dokončíte za dvě až tři hodiny, což věru není mnoho. Spočítejte si sami, zda to považujete při ceně 10 eur za adekvátní investici. Někteří hráči přitom poukazují na skutečnost, že se dostali na konec dokonce za polovinu této doby.

Kromě již zmíněné verze pro Mac a 3DS se hra v průběhu let dočkala pochopitelně několika updatů a vylepšení. Nemá smysl věnovat se opraveným chybám, ale za zmínku určitě stojí dodatečný anglický dabing, vyšší obtížnost, další hádanky a některé úpravy scénáře. Titul se také časem rozrostl o novou lokaci v podobě továrny a další nepřátele. Je přitom inspirující vidět, že se autor svého snu nevzdává stejně jako naděje, že si najde širší vděčné publikum navzdory počátečnímu slabšímu přijetí. Nedokážu vám slíbit, že se vám bude Back in 1995 líbit a ani já nemůžu vyloučit, že mě nakonec hra zklame. Obdiv si ale Takaaki Ičidžó zaslouží za svou vytrvalost a snahu nabídnout skutečné 3D retro bez ohledu na všechny jeho zjevné nedostatky a překážky, které to přináší. Jeho počin nemá ambice stát se retro hitem v pravém slova smyslu, ale je dokladem skutečnosti, jak pestrá současná herní produkce je, pokud se neomezujeme jen na mainstreamovou scénu.

Více informací o hře najdete na oficiálním webu a na Steamu.

Back in 1995, Degica, Retro horor jde na věc opačně než nový Resident Evil 2

Takaaki Ičidžó a jeho sen

Autor hry chtěl připomenout pocity, které měl při hraní her na prvním PlayStationu a konzoli Saturn od Segy. Tokijský nezávislý vývojář si je podle svých slov vědom, že je možná pro někoho stále příliš brzy tyto tituly s low-poly 3D grafikou označit za retro. Ale i tato stylizace dnes už patří do historie. O něco podobného se ostatně nepokouším sám nebo jako první. A momentálně je možná s rostoucí oblibou starých her tento směr víc v kurzu než před pár lety, kdy retro stylizaci definoval výhradně pixel art. Navíc podle něj nejsou moderní hry napodobující staré tituly často skutečně autentické a příliš se spoléhají na současné technologie a možnosti.

Nahlásit chybu v článku

2

Napsat komentář

Další články
Nahoru