Historie Spider-Mana ve hrách

Stejně jako ostatní komiksoví superhrdinové, ani Spider-Man se nevyhnul světu videoher. Navzdory tomu, že Peter Parker debutoval v digitální podobě už v roce 1982, podobně jako jeho kolegové musel dlouho čekat na to, než se mu podařilo hráče přesvědčit o svých kvalitách. A nebyla to vůbec lehká cesta. Dobrodružství pavoučího muže nebyla vždy ani zdaleka považována za synonymum povedeného titulu. A možná právě proto stojí za to si tuto strastiplnou pouť připomenout.

Ačkoli Spider-Man jako takový se zrodil už v roce 1962, na první videoherní adaptaci si musel počkat ještě 20 let. V roce 1982 přišla stejnojmenná akce pro Atari 2600, která se rovněž pyšní titulem pro vůbec první oficiální hru postavenou na licenci komiksového nakladatelství Marvel. Spider-Man tu stanul proti svému úhlavnímu nepříteli Green Goblinovi a za zmínku stojí i skutečnost, že hra nabídla multiplayer pro dva hráče.

Od té doby se Peter Parker objevil přinejmenším na 15 dalších platformách v bezmála 40 titulech coby hlavní postava a v mnoha dalších coby vedlejší. A ty, přiznejme si hned na začátku, prostě není v možnostech tohoto tématu představit od A do Z. Zaměříme se proto raději na některé nejzajímavější či nejzvláštnější projekty uplynulých desetiletí. Za pozornost stojí kupříkladu série textových adventur Questprobe, jejíž druhá část z roku 1984 byla věnována právě Spider-Manovi. Pozoruhodná je už proto, že šlo o první multiplatformní hru, která byla k dispozici pro Apple II, Atari, Commodore 64, DOS, Acorn Electron i ZX Spectrum. Akci jsme sledovali z pohledu první osoby a i když hra obsahovala grafiku, samotné příkazy se zadávaly textově.

Zatímco u nás v roce 1989 padala železná opona, za velkou louží Spider-Man poprvé spojil síly s další slavnou postavou od Marvelu. Jak už název The Amazing Spider-Man and Captain America in Dr. Doom’s Revenge! napovídá, pavoučí muž tentokrát nestál proti zlu sám. Pomocnou ruku mu podal Kapitán Amerika a společně se postavili řadě proslulých padouchů v čele s Dr. Doomem. Bojovka pro Amigu, Amstrad CPC, Atari ST, Commodore 64, DOS a ZX Spectrum obsahovala i zajímavou protipirátskou ochranu v podobě manuálu s životopisy, z jejichž znalosti titul hráče vyzkoušel. Hra dokonce obsahovala unikátní komiks od Marvelu, který coby prequel odvyprávěl události předcházející digitálnímu dobrodružství.

Ve stejném roce, tedy v roce 1989 navíc Spider-Man prožil svůj první crossover, který jej ve videoherním světě zavedl mimo obvyklé kulisy. Objevil se totiž po boku Batmana, Ramba, Terminátora nebo Godzilly ve hře The Revenge of Shinobi pro Segu Mega Drive coby jeden z bossů. Původně se tak dokonce stalo bez souhlasu Marvelu, což Sega napravila až s dalšími verzemi hry, v nichž se změnila i Spider-Manova podoba.

Zatímco v uplynulé dekádě Spider-Man videohry spíše oťukával, v devadesátých letech se s nimi roztrhl pytel a Peter Parker se zabydlel především na konzolích. Coby hratelná postava se ale objevil také v automatových bojovkách od Capcomu. Nejprve spolu s dalšími komiksovými hrdiny v titulu Marvel Super Heroes a posléze změřil síly i postavami série Street Fighter a dalšími ikonami od Capcomu. Jenže pak navzdory hojným letům začal Spider-Man trochu stagnovat a téměř žádné z her se nepovedlo stát se takovým hitem, aby se na ni vzpomínalo ještě dnes. A tak se – ač neradi – přesuneme rovnou o celé desetiletí dopředu až do chvíle, která měla navždy změnit pohled hráčů na Spider-Mana.

Na přelomu milénia se Spider-Mana ujal gigant Activision a pod jeho křídly získal pavoučí muž ve světe videoher zcela nový náboj a směr, který na dlouhá léta předurčil, jak budou tyto hry vypadat a fungovat. Přelomovým titulem v rámci této ságy se stala hra jednoduše pojmenovaná Spider-Man z roku 2000 pro původní PlayStation. Nadšeně přijatá akční adventura od amerického studia Neversoft, které má na kontě i série Tony Hawk’s Pro Skater nebo Guitar Hero, zcela redefinovala pojetí her s pavoučím mužem.

Hru poháněl engine ze zmíněné skateboardové pecky a později se objevila na dalších platformách včetně PC. Nechyběla celá plejáda známých padouchů nebo alternativní kostýmy, které Peterovi propůjčily v některých případech i nové schopnosti. Podoba hry, její ovládání, mix akce a akrobacie – to vše přitom stanovilo základy, z nichž další vývojáři čerpali dlouhá léta a jejichž pozůstatky lze vysledovat až do dnešních dnů. A když už tu padla zmínka o Tony Hawkovi, sluší se dodat i to, že Spider-Man se objevil coby tajná postav ve druhém dílu této série.

Hra se navíc pyšnila nejen dabingem, na němž se podíleli herci, kteří už dříve propůjčili své hlasy animovanému seriálu, ale coby vypravěč se ve hře objeví i spoluautor Spider-Mana Stan Lee. Hra se právem dočkala pokračování s podtitulem Enter Electro, které vyšlo exkluzivně jen na PlayStationu a na svědomí jej mělo studio Vicarious Visions. Podobu titulu z roku 2001 ovlivnily teroristické útoky z 11. září. Po této tragické události Activision pozastavil práce na hře a nechal z ní odstranit budovy připomínající proslulá dvojčata Světového obchodního centra. Upravena byla závěrečná úroveň i konec hry, některé animace, dialogy i názvy levelů tak, aby titul nebo jeho části nešlo nijak spojovat s teroristickými útoky.

I když jsou si obě hry velice podobné, existují tu zajímavé odlišnosti. Dvojka přinesla například novinku podobě možnosti vůbec poprvé snést se také na zem. V prvním dílu se této výzvě autoři šikovně vyhnuli tak, že celý Manhattan zamořili smrtícím plynem. Ani tady ale ještě nešlo o open world v pravém slova smyslu, pohyb v ulicích byl zatím značně omezený. Ve hře se v tréninkovém módu objeví i Profesor X a Rogue, tedy postavy z komiksu X-Men. Navzdory tomu všemu si titul vedl v recenzích o poznání hůře než první díl, což bylo možná dáno i tím, že se více orientoval na mladší hráče.

Další velký impuls a nutno dodat, že zcela pochopitelný, pro Spider-Mana a jeho hry představovala filmová trilogie Sama Raimiho s Tobeym Maguirem v hlavní roli. Stále pod taktovkou Activisionu se pavoučí muž zhoupl na novou generaci konzolí a svezl se s úspěšnou hollywoodskou adaptací, i když formálně stále navazoval na předchozí tituly. Vůbec poprvé se v sérii objevila možnost zápasit přímo ve vzduchu, hráči mohli také konečně volně prozkoumávat otevřený New York, ačkoli jsme znovu přišli o možnost dosednout na zem. Titul z roku 2002 od Treyarchu se pyšnil filmovou licencí i dabingem, na němž se podílel filmový Peter Parker Tobey Maguire a Willem Dafoe.

Speciální cheat dokonce umožnil přepnout hru ze 3rd person perspektivy do pohledu z první osoby. Po dokončení hry bylo navíc možné zahrát si libovolnou úroveň v kůži Harryho Osborna, který se zmocní otcova kostýmu a vybavení Green Goblina. Nechyběly ani nejrůznější alternativní kostýmy a skiny. Možnost hrát za Mary Jane ale autoři nakonec ze hry vystřihli, protože s sebou údajně nesla lesbický podtext, když hráč v kůži MJ políbí původní Mary Jane namísto Petera. Na slušně přijatý titul navázaly další dva díly, které kopírovaly rozrůstající se filmovou ságu.

Treyarch se v roce 2004 vrátil ke Spider-Manovi 2, respektive jeho konzolové verzi, protože PC verzi dostali na starost vývojáři ze studia The Fizz Factor. Na konzolích Treyarch zdůraznil snadboxové principy hry, a bylo tak možné užít si otevřený svět i vedlejší úkoly. Naproti tomu PC verze se vzdala open worldu a zacílila na mladší publikum. Není proto divu, že zatímco konzolové verze recenzenty a hráče nadchly, PC verze naprosto propadla.

Spider-Man 3 z roku 2007 už zamířil také na konzole nové generace, tedy Xbox 360 a PlayStation 3. Hru pro mnoho různých platforem připravovala studia Treyarch, Vicarious Visions a Beenox. V závislosti na zvolené platformě se také v některých ohledech odlišoval obsah hry. Ve verzi pro Xbox 360 a PS3 se vůbec poprvé objevují quick-time eventy a v každé verzi také narazíte na jiné záporáky.

Kromě her primárně zacílených na mobily a handheldy se ale Spider-Man pravidelně vracel na velké konzole i PC také v titulech, které neměly s filmy nic společného. Ultimate Spider-Man z roku 2005 od studií Treyarch, Vicarious Visions a Beenox, se inspiroval stejnojmenným komiksem a vsadil na výraznější stylizaci, která měla titul více přiblížit oživlému komiksu. Hráči se kromě Spider-Mana chopili i populárního padoucha Venoma a i když se titul hrál podobně jako filmový Spider-Man 2, příběhová linka za Venoma nabídla i odlišnou hratelnost a ovládání.

Ve hře Spider-Man: Friend or Foe z roku 2007 se pavoučí muž, jak už podtitul napovídá, mohl spojit se svými protivníky a svým pojetím, technologií i stylem se tento počin dost odlišuje od záplavy dalších titulů ze stáje Activisionu. Spider-Man: Web of Shadows z roku 2008 nabídl hráčům možnost učinit několik voleb a v závislosti na nich se dočkali i některého z více konců. Vedle Venoma se ve hře objeví i Wolverine.

V Shattered Dimensions z roku 2010 hráč ovládal dokonce hned čtyři inkarnace Spider-Mana z různých vesmírů. Všechny povolá na pomoc Madam Pavučina a kromě klasického Petera Parkera si tak vyzkoušíte i hru za noirového Spider-Mana, pavoučího muže z roku 2099 a již zmíněného Ultimate Spider-Mana. Slušně přijatá hra od Beenoxu si občas pohrála s first person kamerou, přičemž každá z inkarnací pavoučího muže se pochlubila vlastní hratelností i stylem boje. V Edge of Time od Beenoxu z roku 2011 se pak znovu kromě Petera Parkera coby původního Spider-Mana vrací i Miguel O’Hara jako Spider-Man 2099 a jde o pokračování Shattered Dimensions, i když Spider-Man Noir a Ultimate Spider-Man ve hře chybí. Titul se chlubil systémem příčiny a následku, který slibuje, že akce jednoho Spider-Mana ovlivní druhého a naopak. Každý má přitom odlišné schopnosti i upgrady.

V roce 2012 se pak Spider-Man vrátil na stříbrná plátna díky filmu The Amazing Spider-Man. Nová hollywoodská adaptace se pochopitelně nemohla obejít bez videohry, které se opět ujal Beenox pod vedením Activisionu. O dva roky později na ni navázalo pokračování, na němž znovu pracoval stejný tým podle filmové předlohy. Kromě jiného se zde objevil systém, který oceňoval hráče za to, že jednali hrdinsky a v některých pasážích jsme si zahráli i za Petera v civilu. Tímto počinem se Activison po dlouhých 14 letech se Spider-Manem víceméně rozloučil. A jakkoli se pod jeho vedením stal pavoučí muž jednou z nejoblíbenějších herních sérií, bylo zcela zřejmé, že v posledních letech už se jen mírně obměňovaný mechanismus všech her hodně vyčerpal a Spider-Man působil velmi unaveným dojmem.

O hrách podle tohoto proslulého komiksu bychom si mohli povídat ještě hodně dlouho. A stejně bychom zřejmě hutné téma nikdy beze zbytku nevyčerpali. Jen okrajově jsme se dotkli devadesátých let, navzdory tomu, že šlo o plodnou dekádu, která nám dala více než desítku titulů pro Master System, Mega Drive, Game Gear, NES, SNES i Game Boy. Nevěnovali jsme se digihrám, flipperům ani automatům. Opomněli jsme se zmínit o mobilních hrách, nových handheldech i všemožných odlišnostech, které vyplývají z portů a konverzí zmíněných titulů pro často velmi odlišné platformy. Zvláštní pozornost jsme tentokrát nevěnovali ani dalším crossoverům, jako byly tituly Marvel: Ultimate Alliance, Marvel Super Hero Squad či Marvel Heroes. Nezabrousili jsme ani mezi Lego hry ani do série Disney Infinity. Tady všude se Spider-Man objevil a jak asi jen z dosavadního výčtu chápete, postihnout historii her se Spider-Manem v jediném tématu je v podstatě nemožné.

V těchto dnech se ale rozhodně začala psát další kapitola tohoto úžasného příběhu. Vychází totiž Spider-Man od studia Insomniac Games, kterého už důkladně proklepl ve své recenzi Zdeněk. A že nepůjde jen o další díl v řadě, bylo jasné od samého začátku. Videoherního Spider-Mana se totiž ujalo přímo jeho rodné komiksové nakladatelství Marvel, které samo oslovilo společnost Sony, aby pomohla s produkcí hry coby first party titulu. Šlo o první licencovaný počin od Insomniac Games za 24 let existence studia, které dosud definovaly původní značky jako Spyro, Ratchet & Clank nebo Resistance. A my jsme opravdu zvědaví, zda se také stane odrazovým můstkem k mnoha dalším pokračováním, jako tomu bylo před 18 lety v případě pavoučího debutu od Activisionu.

Jak Spider-Mana vzpomínáte vy? Která hra byla vaše nejoblíbenější a na kterou byste naopak nejraději zapomněli? Podělte se o své názory v komentářích.