28. 5. 2020
Stejně jako si autor Minecraftu Markus Persson zřejmě nedokázal představit, že se z jeho hry stane fenomén se stovkami milionů hráčů po celém světě, nedokázal jsem si já představit, že by mohl tenhle fenomén o deset let později vyučovat mladší hráče základům těžkotonážních diablovek. Ale v našich životech se dějí zvláštní věci, poslední dobou obzvlášť, a tak se asi není čemu divit, že tuhle misi vývojáři z Mojangu zvládli. Jejich Minecraft Dungeons je totiž v jádru velmi tradičním zástupcem hack and slash akcí, který na vás bude v kobkách nebo třeba vyprahlých pláních posílat hordy nemrtvých, pavouků, čarodejnic a golemů. Jen s tím rozdílem, že se to všechno bude za doprovodu známých postav i zvuků odehrávat na pozadí rozpixelovaných kulis Minecraftu.
Jak moc budete tenhle rozdíl vnímat, vychází zejména z vaší vlastní zkušenosti s daným žánrem. Pokud jste vyrostli obklopení hrami jako bylo Dungeon Siege, Sacred, Titan Quest či zmiňované Diablo, novinka od Mojangu vás na zadek neposedí. Příběhem o nenadálém zlu, které začne ohrožovat v míru žijící obyvatele fantasy světa, jste coby neohrožený hrdina či hrdinka prošli mnohokrát. Pravděpodobně jste už také sesbírali úplně všechny zbraně, náležitě je vylepšili a prokláli jimi monstra malá i gigantická. V Minecraft Dungeons vás proto nečeká nic, co by vás přinutilo byť jen k zvednutí obočí a s ohledem na mírnou úroveň základní obtížnosti byste na konec čtyřhodinového příběhu došli s notně letargickým výrazem. Přesto není tak snadné Minecraft Dungeons šmahem odsoudit a poslat přes palubu jenom proto, že máte na práci důležitější věci než hrát přiblblý Minecraft.
Zdroj: Microsoft
Předně, Minecraft Dungeons je až na občasné výpadky bezchybně fungující hrou. Vývojáři z Mojangu dokázali, že bez ohledu na množství pixelů umí skvěle začistit i zubaté hrany Minecraftu a lépe vypadající spin-off si snad ani nelze představit. Lokace, které jsou zčásti náhodně generované, ale zachovávají si ve svém designu příběhem daná místa, odráží podobu obligátních biomů z původního Minecraftu. Velmi přirozeně je tím zaručeno, že se budete pokaždé pohybovat v odlišném prostředí a nutno přiznat, že některá zákoutí temných dungeonů s lávovými jezírky vypadají opravdu fantasticky. Hra tomu vděčí i použité technologii – Minecraft Dungeons běží na Unreal Enginu 4 – ve výsledku byste ale díky věrnému napodobení základního stylu zřejmě ani nepoznali, že nehrajete původní verzi hry, byť s fixní izometrickou kamerou a lepším osvětlením.
Co se týče ovládání, na počítači se můžete pohybovat buďto pomocí zběsilého klikání, nebo ve stylu staré dobré Ultimy Online a řady jiných her, kdy vaše postava po stisku levého tlačítka následuje kurzor myši. Hra ale vychází také na konzolích, takže je plně implementováno ovládání pomocí gamepadu, které je stejně bezproblémové. Ještě před vydáním hry jsem ale narazil na špatnou detekci ovladače v jednotlivých menu hry a nemožnost připojit DualShock, zdá se však, že krátce po vydání vývojáři tyto problémy odstranili. Dobrému pocitu z bezproblémového průchodu pak nahrává i skutečnost, že Minecraft Dungeons hráče nezahlcuje přílišnými možnostmi nad rámec pohybu a boje. Kromě útoku na blízko lze využít střelbu z luku či kuše, závislou na množství nelzených šípů a šipek, případně pomocí artefaktů zapojit do hry i nejrůznější bonusy v podobě rychlejšího běhu nebo ohnivé stopy vinoucí se za hrdinou. I díky omezeným slotům pro výstroj a další výbavu by se ale v nabídce nemuseli ztratit i méně zkušení hráči a je vidět, že uživatelskou přístupnost mají lidé z Mojangu zvládnutou dokonale.
Pokud plánujete koupi PC verze a hodláte hrát v offline kooperaci, připravte si minimálně dva kompatibilní ovladače. Minecraft Dungeons totiž zabraňuje spolupráci hráčů, kteří by chtěli použít jeden gamepad a kombo klávesnice-myš. Pro někoho to může být nemilé zjištění, tak ať jste náležitě připraveni a nedojde na nečekané zklamání. Za zmínku pak samozřejmě stojí i online hraní, včetně podpory cross-platform spojení PC a Xboxu. Vývojáři z Mojangu nicméně naznačují, že do „meziplatformního“ hraní budou později zahrnuty i konzole PlayStation 4 a Switch, kde hra rovněž vychází.
Co se vlastního hraní týče, nečeká vás překvapivě mnoho obsahu. Příběhových misí je vyslovená hrstka, a pokud budete spěchat, závěrečnou animaci uvidíte i rychleji než za zmiňované čtyři hodiny. Znovuhratelnost ale podporuje již popisované generování jednotlivých úrovní, četnost nepřátel a také robustní systém škálování obtížnosti, kterou si můžete pro každou z úrovní zvolit jednotlivě. Vždy přehledně vidíte, jakou sílu má vaše postava a jaká síla je pro danou lokaci s konkrétním nastavením obtížnosti doporučená. Je pak pouze na vás, jestli zvolíte snadnější cestu, nebo se postavíte výzvě čelem, přijměte ale ode mně mírné varování, že Minecraft Dungeons i přes jednoduchost konceptu umí solidně potrápit. Souboje s bossy toho jsou jasným důkazem, zvlášť, když hrajete sólo. Pokud ale k sobě přizvete kamarády – ať už online, nebo na jedné obrazovce – jsou vyhrocené chvíle o něco snesitelnější. Zvlášť, když hra příliš netrestá za neúspěch a když v souboji selžete, máte další tři pokusy s velmi benevolentním checkpointem.
Poslední věcí, kterou musím na Minecraft Dungeons pochválit, je sbírání výbavy a její postupné vylepšování. I na tomto místě chtěli být vývojáři věrní původním mechanismům, a tak můžete každou zbraň či brnění opatřit nějakým očarováním. Vybíráte vždy z několika náhodných vlastností, za jejichž odemknutí platíte body, přidělenými za každou pokořenou úroveň. Obyčejný meč tak může najednou po zásahu nepřátele zapalovat, může vám přidávat zdraví, nebo sesílat kritické údery s vyšší pravděpodobností. Pokud ale v průběhu hry budete chtít změnu, můžete meč rozebrat, body vylepšení se vám připíší zpět a následně je lze využít k očarování některé z další částí výbavy. Jednoduchý, leč účelný systém dává spoustu prostoru k experimentování a hledání vhodné kombinace, ať už je váš styl jakýkoliv. Jistě, stejně jako v případě dalších prvků se nejedná o nic extra objevného, ale stále se vracím k tomu, jak perfektním derivátem původního Minecraftu tahle hra je a jakou službu fanouškům dělá.
Tím se ale současně dostáváme ke zřejmě nejožehavějšímu bodu kritiky. Nejsem totiž přesvědčený, že hra může skutečně pobavit kohokoliv jiného, než mladší hráče a milovníky Minecraftu. Na tom samozřejmě není nic špatného, ovšem přílišná mělkost, podtržená například i všudypřítomnými ukazateli cesty, by mohla zkušenější hráče zklamat. Když se k tomu navíc přičetla i občasná kolize fyziky, schopná zaseknout velkého bosse v rohu arény a nabídnout tak nerušený prostor k upižlání z dálky, rodil se ve mně pocit, že když Minecraft, tak raději původní sandbox. Něco málo by na tom mohla změnit chystaná DLC s novými lokacemi, ani tak si ale nemyslím, že se trvanlivost zážitku přestane počítat na pouhé dny.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.