- perfektní grafika i zvuk
- nestárnoucí hratelnost
- skvělý level design
- přímočaré pojetí a humor
Loni v červnu se vrátil ze zaslouženého odpočinku neoficiální maskot původního PlayStationu Crash Bandicoot v kompilaci N. Sane Trilogy. Na klasiky od studia Naughty Dog z let 1996 až 1998 letos po fenomenálním úspěchu oprášené klasiky navazuje další lákavá retro kolekce od Activisionu. Tentokrát přišel na řadu fialový dráček Spyro, kterému vedli život vývojáři ze studia Insomniac Games. Reignited Trilogy obsahuje první tři díly série z let 1998 až 2000, které stejně jako Crash vycházely na původním PlayStationu. Jak se však můžete sami přesvědčit, Spyro měl už mnohem blíže k o generaci mladším plošinovkám z PlayStationu 2, jakým byla i sága Ratchet & Clank od stejných autorů. Mnohem modernější pojetí této skákací trilogie tak předznamenává i její lepší schopnost kontaktovat se prostřednictvím nové grafiky s mladšími hráči. Jednoduše řečeno, Spyro Reignited Trilogy je výrazně současnější hra, která má potenciál oslovit nejen pamětníky a skalní fanoušky originálu tak jako Crash Bandicoot N. Sane Trilogy, ale jde o počin, jenž se může legitimně postavit moderní konkurenci, která mimo jiné i od Spyra dodnes opisuje.
Kolekce obsahuje hry Spyro the Dragon, Spyro 2: Ripto’s Rage! a Spyro: Year of the Dragon. Vylepšené verze dostalo na starosti americké studio Toys for Bob, které odvedlo vynikající práci. Nepříliš známý tým spadající pod Activision se v posledních letech podílel zejména na sérii Skylanders a je zcela zjevné, že mu nechybí cit pro tento typ her. Výsledkem je maximálně autentický remake, který co do obsahu a náplně zůstal bezvýhradně věrný originálu, ale současně se pokusil přenést do 21. století jeho audiovizuální zpracování a do jisté míry vylepšit i stárnoucí ovládání. Spyra dnes pohání prověřená technologie Unreal Engine 4 a všechny tři hry vypadají na pohled prostě úžasně. Škoda jen skutečnosti, že v některých momentech, kdy je akce až příliš frenetická, mírně zakolísá framerate a rovněž nahrávání jednotlivých úrovní by mohlo být o něco svižnější.
Série odstartovala v září 1998 hrou Spyro the Dragon. První tři díly od studia Insomniac Games vycházely v letech 1998 až 2000 na původním PlayStationu. Další pokračování už se objevila také na konkurenčních platformách. Ságy se chopila studia Digital Eclipse, Check Six Studios, Vicarious Visions, Eurocom Entertainment Software nebo Amaze Entertainment a zamířila na Game Boy Advance, PlayStation 2, GameCube, první Xbox nebo Nintendo DS.
Nové péče se dočkal i dabing, hudba a ozvučení vůbec. Původní skladatel a někdejší bubeník skupiny The Police Stewart Copeland napsal pro kompilaci novou úvodní skladbu a zbytek soundtracku byl remasterován. Během hry si dokonce můžete přepínat mezi původním a moderním doprovodem. Naneštěstí grafika podobný trik neumožňuje, což je pochopitelně velká škoda. Znovu byl nahrán dabing, takže Spyro po letech skutečně zní i vypadá jako úplně nová hra. I když od vydání prvního dílu letos v září uplynulo už 20 let, trilogie v novém balení je jasným důkazem, že tento žánr se během posledních let proměnil jen málo, což je zřejmě i důsledkem skutečnosti, že byly plošinovky vytlačeny akčními hrami mimo mainstream. Jednoduchá a přímočará hratelnost je tak dnes snad ještě návykovější než před lety. Spyro se hráče nesnaží ohromit komplikovanými příběhy, sofistikovanými dialogy ani přemírou funkcí. Všiml jsem si, že mu někteří hráči dnes jeho elementární principy vyčítají. Že je podle nich hra po obsahové stránce mělká, z hlediska náročnosti příliš jednoduchá a postavy dvourozměrné. Podle mě jde o nepochopení toho, čím Spyro je a vždy byl. Titulem, u nějž máte vypnout, relaxovat a odpočívat.
To neznamená, že vás hra občas nedokáže potrápit. I když není zdaleka tak obtížná jako Crash, čeká vás pár krkolomných výzev nebo nápaditých soubojů s bossy. Ve druhém a třetím dílu navíc autoři už před lety přitlačili na scénáři a variabilitě, takže se dočkáte více animací, více dialogů i větší pestrosti v hratelnosti. Ovládat můžete jinou postavu, Spyro si osvojí nové dovednosti, začnete se potápět, pustíte se do dalších miniher a tak podobně. Rozhodně ale nemám pocit, že čím více toho další díly nabídnou, tím lepší jsou. Prozaický a čistý design první hry, v níž jde jednoduše o to osvobodit zajeté druhy, zůstává dodnes učebnicovým příkladem toho, jak jde z mála vystavět maximum. Právem si lze naopak stěžovat – stejně jako u Crashe – na absenci titulků v animacích, přičemž in-game dialogy titulky obsahují. Navíc se nezdá, že by se na tomto opomenutí mělo něco v budoucnu změnit. Chybějící titulky mohou představovat pro některé mladší hráče drobnou bariéru, i když Spyrovi určitě není třeba rozumět k tomu, abyste si hru užili. Tohle je ještě stará škola. A byla by škoda, kdyby se chybějící lokalizace nebo titulky staly pro někoho překážkou v tom nadělit Spyra třeba i dětem pod stromeček. Jde totiž o skvělý příklad hry, kterou si užijí děti i dospělí.
Spyro má v sobě víc hravosti a nadsázky, než byste od 20 let starého digitálního “důchodce” možná očekávali.
Spyro se i po 20 letech výborně hraje a ovládá lépe než kdy dřív. Ačkoli výchozí ruční práce s kamerou může být trochu nezvyklá, je tu alternativa v podobě té aktivní, která se víc chová tak, jak jsou současní hráči zvyklí. Skutečnost, že je schéma plně přizpůsobeno analogovým páčkám, navíc prohlubuje prožitek ze hry. Nicméně uznávám, že jsou situace, kdy kamera dokáže hráče trochu potrápit. Trilogie není ani trochu stereotypní, jak je jí někde vyčítáno. Naopak výborným způsobem ilustruje, o co přicházíme, když se dnes většina her snaží o co největší realismus a zahlcuje nás všemožným balastem. Zdejší pestrost stojí na variabilních nepřátelích, roztodivných světech i humoru, který je ve světě videoher čím dál vzácnější. A Spyro má v sobě víc hravosti a nadsázky, než byste od 20 let starého digitálního “důchodce” možná očekávali. Kéž by se jeho příkladem inspirovali další vývojáři a my jsme se dočkali nejen dalších remasterů a remaků, ale také plnohodnotných pokračování i úplně nových plošinovek. Peněženky hráčů promluvily dost jasně v tom smyslu, že o tento druh her je stále velký zájem.
Pokud jde o remaky a remastery plošinovek, skákaček a hopsaček, zlatý fond legendárních klasik stále nebyl vyčerpán. Jako další by mohly přijít na řadu série Jak and Daxter od Naughty Dog nebo Sly Cooper od Sucker Punch. Šanci by ale mohly dostat i méně kultovní tituly jako Croc nebo Gex. A jakou hru z toho žánru byste oprášili vy? Podělte se s námi v komentářích.
Spyro Reignited Trilogy je k dispozici na konzolích PS4 a Xbox One a já si moc přeju, aby se dostalo také na majitele dalších platforem. Jde o poctivý výlet do historie, který však nezůstává poplatný své době a není nic dlužen moderním nárokům. Kolekce se prodává za velice příznivou cenu a obsahuje více než stovku levelů, které vás zabaví přibližně na 20 hodin i v případě, že se nepokusíte vytěžit hru od A do Z. Spyro je zábavný, skvěle vypadá a kouzelně zní. Je to nadčasová plošinovka, která může stejně dobře oslovit toho, kdo ji hrál už před 20 lety, jako úplného nováčka.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Absence titulků v 21. století, i když nejsou tolik relevantní v této skákačce, je ovšem hrubou chybou a neměla by být přehlížena.
PS: to fakt predcitate text z recenze do toho videa? nejsem si jistej jestli to je dobrej napad 🙂