Death Stranding 2 by nebylo přímým pokračováním

Během svého turné před vydáním hry Death Stranding navštívil designér Hideo Kodžima řadu zemí a měst, kde se setkal s fanoušky a mohl v soukromí pohostit lidi, kteří se na vývoji hry podíleli. Jednou ze zastávek byl samozřejmě i New York, konkrétně pak galerii v městské části Chelsea, kde si mimo jiné popovídal s redaktory magazínu Vulture. O motivaci, s níž se do vývoje Death Stranding pustil, o kolezích, rodičích a také o přátelství s Normanem Reedusem, které mezi nimi vzniklo už při vývoji nedokončeného pokračování série Silent Hill. Není proto divu, že by Hideo Kodžima s hercem rád i nadále spolupracoval, překvapivě ale v závěru zmiňovaného rozhovoru nepromluvil o náznacích kolem nedávno probírané hororové hry, ale o možném pokračování Death Stranding. Neradujte se ale předčasně – jednak Kodžima nic nepotvrdil a jednak naznačil, že by se na hru navazovalo jen stěží.

Ovlivnila ho nicméně i brzká otcova smrt a skutečnost, že ho od 13 let vychovávala jen matka. Aby ji nepřitěžoval, spoustu věcí si prý mladý Kodžima nechával pro sebe.

„Konverzace uvnitř zelené místnosti galerie utichla, když Kodžima vyprávěl o své matce, tak jsme raději stočili téma na Reeduse. Kodžima naznačil, že by s hercem rád pracoval znovu, pravděpodobně na pokračování Death Stranding – přiznal ale, že by v takovém případě musel začít od nuly,“ píše Vulture. Je tedy zřejmé, že i když zní lákavě mluvit hned o Death Stranding 2, trvalo by několik let, než by se vůbec začaly plány rýsovat a je navíc otázkou, jestli sám Kodžima vůbec zamýšlí, udělat ze hry sérii. Samotný rozhovor nicméně přinesl řadu zajímavějších a mnohem konkrétnějších výpovědí, poodhalujících pohnutky designérovy mysli, které vedly právě k Death Stranding.

Podle všeho byly některé obrazy a výjevy do určité míry spojené s Kodžimovými vzpomínkami, napříkald když ho coby dvouletého otec strčil z lodi do moře. „Čas od času na moře vyrážím, občas se i potápím, ale vážně mě děsí vlny a velká mořská zvířata,“ prozradil Kodžima. Ovlivnila ho nicméně i brzká otcova smrt a skutečnost, že ho od 13 let vychovávala jen matka. Aby ji nepřitěžoval, spoustu věcí si prý mladý Kodžima nechával pro sebe, což ve výsledku dospělo až k tomu, že své matce vůbec neřekl, na čem po odchodu od Konami pracuje. „Myslel jsem, že až se stanu úspěšnějším, přijde ta správná chvíle, abych jí o tom mohl říct, do té doby jsem ji nechtěl příliš trápit,“ prozradil Kodžima. Se zármutkem pak dodal, že matka během vývoje zemřela a o hře od něj už nikdy neuslyší: „Ti duchové ve hře – možná jsou někteří z nich mí rodiče, jak na mě shlíží. Chtěl jsem do hry tuto metaforu promítnout, tedy skutečnost, že jste pořád spojení i s lidmi, kteří odešli.“

Zbylé části rozhovoru se týkají postavy Sama Bridgese a dani, kterou musí lidé za přežití zaplatit, a týkají se samozřejmě i filmů. Právě ty se stávají designérovou obrovskou vášní, když stíhá zhlédnout klidně i dva filmy denně a rozhodně netají zájem, jednou si film také natočit. Režie by mu pravděpodobně šla, uvážíme-li, kolik filmových scén obsahuje nejen Death Stranding, ale také série Metal Gear Solid. A všechno pak skvěle zapadá do již výše naznačeného zájmu, pustit se do té nejděsivější videohry historie. Tak uvidíme!