Hideo Kodžima je jako Beatles, říká Norman Reedus

Vydání Death Stranding je po více než třech letech vývoje konečně na dohled. Hry se dočkáte už v pátek 8. listopadu a v souladu s naší recenzí se můžete těšit na víc než jen simulátor poslíčka. Odhlédneme-li od netradičně zpracovaných mechanismů, Death Stranding exceluje i ve smyslu příběhu a hlavně jeho vyprávění, kde mohl Kodžima nechat naplno projevit svou vášeň pro film. Vedle plejády více či méně známých herců pak logicky exceluje hlavní postava Sama Bridgese, kterou ztvárnil Norman Reedus, známý především díky seriálu Živí mrtví. Hideo Kodžima si jej vybral ale už mnohem dříve, a právě o začátku i průběhu spolupráce mluvil Reedus v rozhovoru pro magazín The Hollywood Reporter. A jak už to tak obvykle bývá, na ploše média, které zpravidla dění kolem her nepokrývá, padly velmi zajímavé myšlenky a detaily, které bychom se pravděpodobně jinak ani nedozvěděli.

„Poprvé jsem na Hidea Kodžimu narazil, když mi zavolal Guillermo del Toro a řekl – Je tady jeden chlapík, který ti zavolá a bude po tobě chtít, abyste společně udělali videohru. Řekni, že do toho jdeš,“ říká Norman Reedus. Naráží tím samozřejmě na moment, kdy Kodžima dostal v Konami zelenou pro vytvoření dalšího dílu série Silent Hill a hledal hlavního protagonistu. Proč si vybral právě Reeduse sám herec netuší, přiznává ale, že byl Kodžimou doslova okouzlen a v rozhovoru jej mnohokrát označuje za člověka z úplně jiné planety. Zároveň ale přiznává, že je ve výsledku rád za to, že na Silent Hills nikdy nedošlo, protože už tehdy mu Kodžima vyprávěl o jiném projektu a ten ho prý zaujal mnohem víc: „Hideo Guillermo a já jsme byli odhodlaní udělat Silent Hills, ale pak se Konami s Kodžimou rozešlo a o projektu se přestalo mluvit. Pak se ke mně oba vrátili a řekli, že jim Sony kývla na další nápad a že tudíž uděláme úplně jinou hru. Z ní jsem byl nadšený podstatně víc, zejména díky tomu, co mi na iPadu Hideo ukázal během Comic-Conu. Grafika, na které pracoval, byla úplně neskutečná,“ vzpomíná herec.

Měl takovou plastovou panenku a chtěl po mně, abych ji choval, jako by byla mrtvá. Hned vzápětí už ale měla být živá. Pak jsem měl bláznit z otisků rukou všude kolem mě, a pak se přede mě postavil a řekl – Představ si, že je před tebou tisíc mrtvých velryb.

Pak už to prý šlo podle jeho slov poměrně rychle a před třemi roky začali pracovat na Death Stranding. Sám Reedus nicméně přiznává, že žádným velkým hercem není, Hidea před Silent Hills vůbec neznal, a proto byl ve velkém očekávání, co vlastně přijde. Jeho prací bylo zahrát postavu Sama Bridgese, což v případě videoher znamená spoustu hodin v motion-capture studiu s kamerou před obličejem. Navíc je potřeba umět si všechno představit, protože kolem není nic, čeho by se herec mohl chytnout, i tak to ale Reedus zvládl velmi dobře. „Prostě jdete dovnitř, na obličej vám nakreslí všechny ty tečky, což trvá celou věčnost, pak se nasoukáte do toho titerného obleku, který rozhodně žádné partie nezakrývá a jdete na to,“ popisuje techniku natáčení Reedus. Zmiňuje také onu kameru, která na velkém rameni snímá obličej z bezprostřední blízkosti a samozřejmě překáží v momentech, kdy se mají postavy obejmout nebo dokonce líbat: „Pokaždé, když k tomu mělo dojít, se naše hlavy mlátily o sebe. Bylo to jako s Joan Cussack v Sixteen Candles, jak na sobě nosila tu šílenou konstrukci,“ dodává.

Vzpomíná také na ostatní herce, jako například Madse Mikkelsena nebo Leu Seydoux, nejvíce času ale prý tak jako tak trávil s Hideem. „Měl takovou plastovou panenku a chtěl po mě, abych ji choval, jako by byla mrtvá. Hned vzápětí už ale měla být živá. Pak jsem měl bláznit z otisků rukou všude kolem mě, a pak se přede mně postavil a řekl – Představ si, že je před tebou tisíc mrtvých velryb. Jeho hlava jede na úplně jiném levelu,“ odhaluje zákoutí spolupráce Reedus. „Je jako dvojnásobný genius. Dostali jsme se pak v komunikaci na takovou úroveň, že mi jen ukázal něco rukou, nebo změnil výraz v obličeji, a já to pochopil a udělal jsem to. Vlastně jsme tím úplně překonali jazykovou bariéru […] a mohl jsem si dovolit improvizovat,“ popisuje herec. Naznačuje tím, že na rozdíl od klasického točení filmů či seriálů dostal od Kodžimy spoustu volnost a co víc, Kodžima jeho nápady rozvíjel a posouval dál, takže spoustu z toho, co ve hře hráči uvidí, vzniklo tak říkajíc „na place“.

V závěru rozhovoru pak znovu vzpomíná na to, jak přesně se z práce na Silent Hills stala práce na Death Stranding a naznačuje, že zpočátku byl mírně v rozpacích. I proto, že mu zajímavou práci dohodil dlouholetý přítel del Toro tušil, že mu může něco významného uniknout, pak se ale nadchl pro nový projekt a věděl, že to bude ještě lepší. Důvod prý Reedusovi dali fanoušci, díky kterým také lépe pochopil, co Kodžima pro spoustu hráčů znamená: „Vlastně jsem si řekl, díky bohu, že to [Silent Hills] nevyšlo. Tohle je něco úplně jiného a třeba na Game Awards jsem pochopil, že Kodžima je něco jako Beatles. Dospělí chlapi kolem čtyřicítky křičeli se slzami v očích, jako kdyby před ně nakráčel Elvis.“ Je proto pochopitelné, že by chtěl Reedus spolupracovat s Kodžimou i nadále a v rozhovoru potvrdil, že by si práci na Death Stranding klidně zopakoval: „Jednou jsem se ho zeptal – Tahle hra je tak realistická, myslíš, že jednou už nebudeš potřebovat žádné herce? A on mi odpověděl – Ne. To by vážně nešlo. Potřebuješ duši. Potřebuješ skutečného člověka se skutečnými emocemi… A za to jsem vážně rád, jinak bych žádnou práci neměl,“ uzavírá Reedus.