Byl bych proti live service hrám, říká Šuhei Jošida

Na konci loňského roku jsme vás informovali, že Šuhei Jošida po dlouhých 38 letech opustí společnost Sony. Bývalý ředitel Worldwide Studios a velký agitátor za nezávislé hry šel do práce naposledy včera a v souběhu s touto události zveřejnila redakce Kindy Funny Games obsáhlý rozhovor, ve kterém Jošida poměrně otevřeně – byť většinou jen ze svého osobního pohledu – komentuje velké množství zajímavých věcí. Dává tím i částečně vhled do uvažování Sony, byť si dává očividně pozor na to, aby žádné z jeho prohlášení nemohlo být bráno definitivně a jako stanovisko celé společnosti. Pokud vás ale zajímá Jošidův pohled na live service hry, životní cyklus konzole PS Vita nebo třeba na to, proč jsme se dosud nedočkali žádné vylepšené verze hry Bloodborne, rozhovor vám vřele doporučujeme.

Riskantní live service

Rozhovor je skutečně dlouhý, má přes dvě hodiny, takže rozhodně nemáme ambici přepisovat jej celý, některé body nás ale upřímně zaujaly. Začít můžeme Jošidovým pohledem na live service hry, kterým podle svých vyjádření příliš nefandí. Ve vtipu je dokonce označil za možný důvod, proč už nepokračoval po roce 2019 ve své funkci ředitele Worldwide Studios a otevřeně připustil, že by zřejmě stál proti aktuální strategii Sony. Vše opírá o svou zodpovědnost člověka, který měl na starost rozpočet a rozhodoval o přerozdělování peněz mezi jednotlivé projekty. „Asi bych se pokusil vzdorovat managementu Sony ve snaze vytvářet hry v tomto lukrativním, ale rizikovém prostoru,“ uvedl Jošida.

Ačkoliv si nemyslí, že by Sony měla přestat s vývojem singleplayerových her, pro které mají produkci studií Sony mnozí hráči tak rádi, jedna věc se po jeho odchodu změnila. „Co udělali, když jsem odešel a převzal to Hermen [Hulst], bylo výrazné navýšení rozpočtu. Nemyslím si, že řekli Hermenovi, aby přestal děla hry proj jednoho hráče […], ale dali mu víc zdrojů, aby zkusil i live service hry,“ říká Jošida. Zároveň podtrhuje, že si je Sony moc dobře vědoma rizik spojených s live service hrami a přeje Sony na tomto poli to nejlepší. Jen zdůrazňuje, že úspěch mnohdy nejde naplánovat, což se projevuje podle něj například na Helldivers 2, od kterých si tak masivní zásah neměl nikdo uvnitř Sony slibovat.

Proč neuspěla Vita

Další zajímavý okruh se točí kolem handheldu PlayStation Vita, který v porovnání s předchozím PlayStationem Portable neuspěl tolik. Ačkoliv bylo samotné zařízení přijato velmi dobře, nedokázalo zaujmout dostatečné množství hráčů ke koupi a Vita nakonec odešla z trhu s 15 miliony prodanými kusy, tedy desítky milionů za oblíbenějším PSP. Důvodů, proč nebyl úspěch zopakován, je podle Jošidy více, a jedním z nich může být například vlastní paměťová karta, za kterou museli hráči zaplatit, protože neexistovala možnost, že by už dříve vlastnili například SD kartu. Další věcí, kterou se sice povedlo realizovat, ale uspět nedokázala, byla dle Jošidy zadní dotyková plocha. V Sony prý vznikly skvělé prototypy, které dokázaly tento unikátní ovladací prvek využít, vývojáři na něj ale rezignovali.

„Zadní touchpad nebyl nutností,“ říká doslova Jošida a připomíná naopak věc, která se do prodejní verze nedostala – video výstup. Ten byl součástí vývojářských verzí konzole, aby mohli autoři her efektivněji pracovat, chybělo prý ale málo k tomu, aby jím disponavala i prodejní verze. „Hardwarový tým se ale z nějakého důvodu rozhodl tuto funkci vyjmout, asi aby ušetřil pár centů z nákladů na celé zařízení,“ komentuje s odstupem Jošida. Na konci dne to ale budou pořád nízké prodeje a neschopnost zaujmout víc lidí, což mělo co dočinění i s možnostmi Sony v té době. Omezené zdroje zkrátka nedovolily, věnovat se naplno dvěma platformám a nedostávalo se vývojářů, kteří by na úokr her pro PS3 a hlavně PS4 mohli vyvíjet i hry pro Vitu.

Kam se poděl vylepšený Bloodborne

Jedna z velmi častých otázek, která míří od hráčů směrem k Sony a studiu FromSoftware, se týká hry Bloodborne. Konkrétně pak toho, proč ve světle nejrůznějších remasterů a vylepšených verzí starších her už dávno neexistuje patch alespoň pro 60 fps, v lepším případě nativní verze pro PlayStation 5. I na to má Jošida částečnou odpověď, která ale fanoušky zřejmě nepotěší. Je nutné říct, že sám Jošida ji formuluje jako svou vlastní teorii, má nicméně za to, že celý problém jde za designérem Hidetakou Mijazakim.„Myslím, že by ho to zajímalo, ale je příliš úspěšný a příliš zaneprázdněný,“ začal vysvětlovat Jošida, jak se mohou věci mít. Dodal, že Mijazaki zkrátka nemá prostor, aby vylepšenou verzi Bloodborne přinesl on sám a současně si nepřeje, aby se hry kdokoliv další dotknul. „Tým v PlayStationu jeho přání respektuje, to si myslím, to je má teorie. Rozhodně tím neodhaluji nějakou tajnou informaci,“ řekl Jošida.

Dovolíme si ale mírně oponovat s odkazem na velmi povedený remake Demon’s Souls, skrze který už možná FromSoftware dostal důkaz, že i jiné studio zvládne jejich vlastní práci posunout na novou úroveň. Právě výsledek, který přinesli lidé z Bluepoint Games, totiž hovoří sám za sebe a je ve výsledku možné, že za celou záležitostí vězí ještě něco dalšího. S jistotou to samozřejmě ale vědět nemůžeme.

První práce po odchodu ze Sony

Jak už jsme uvedli výše, rozhovor pokrývá množství témat, zakončíme proto trochu symbolicky poznámkou, kam se Jošida pracovně vydal po odchodu ze Sony. A i když samozřejmě automaticky nelze mluvit o tom, že už má novou profesi, bez povšimnutí nemůže zůstat jeho nové zapojení do dabingu. Redaktoři IGN totiž zjistili, že je Jošida zapojen do vývoje hry Promise Mascot Agency, v níž budou hráči prozkoumávat prokletou japonskou vesnici a spolupracovat s oživlými maskoty. „Nemůžeme uvěřit, že jsme pro naší divnou hru dokázali sehnat tak atraktivní a výrazné herce,“ uvedl game director zmíněného tiulu Oli Clarke Smith. Jošida ztvární postavu pojmenovanou Monouge, a jak zřejmě tušíte, jde o oživlého maskota, který si ve hře otevírá vlastní herní centrum. Spolu s ním pak ve hře účinkuje například i herec Takaja Kuroda, který dabuje Kazuma Kirjú v sérii Yakuza/Like a Dragon nebo další herní vývojář Swery, autor Deadly Premonition, The Good Life nebo Spy Fiction.