- Zábavná práce se zbraněmi, výbavou a inventářem
- Věrnost předloze a autentická atmosféra
- Povedená grafika i ozvučení
- Řada maličkostí a nápadů nezapře odborníky na VR
- Hra má velmi slušnou délku
- Prodává se za rozumnou cenu
6. 1. 2025
Loňský rok přinesl několik větších VR titulů, které mají potenciál alespoň teoreticky přilákat pozornost i těch, kteří jinak virtuální realitě obvykle moc nefandí. Za všechny můžeme jmenovat Batman: Arkham Shadow, Metro Awakening nebo Skydance’s Behemoth. Těsně před koncem roku pak dorazili také vetřelci ve first person survival akci Alien: Rogue Incursion. Na první pohled je zjevné, že novinka od studia Survios chce být právě takovým zásadním VR titulem, ale daří se jí to naneštěstí jen zčásti.
Hra je věrná předloze, nicméně někdy mi přišlo, že možná až příliš často novinka cituje některé scény a situace známé z filmů.
Hlavní hrdinkou Alien: Rogue Incursion je Zula Hendricks, kterou můžete znát už z některých starších knih a komiksů. Příběh hry nás vezme na planetu Purdan, známou také jako LV-354, a z hlediska chronologie je zasazen mezi události prvního a druhého filmu. Na co tu hráči narazí, asi není potřeba nikomu vysvětlovat. Vývojáři se přitom snaží zalichotit zejména skalním fanouškům a servírují něco, co lze bez výhrad označit za autentický příspěvek do vetřelčí ságy. Ostatně o scénář se postaral spisovatel Alex White, který už dříve do tohoto vesmíru přispěl svými knihami. Hra je věrná předloze, nicméně někdy mi přišlo, že možná až příliš často novinka cituje některé scény a situace známé z filmů. Trochu jako tomu bylo v případě snímku Vetřelec: Romulus. Pokud hltáte lore, můžete být vděční za každý oficiální příspěvek do zdejší mytologie, ale mně přišel příběh až příliš schematický a předvídatelný. Není špatný, spíš jen průměrný a nedokážu si představit, že by si sám o sobě získal vaši pozornost.
První krůčky na LV-354 se nesou v duchu tradičního VR okouzlení. Dýchne na vás přesvědčivá atmosféra a kocháte se velmi slušnou grafikou, kterou rozpohyboval Unreal Engine 5 od Epic Games. Ačkoli samotná náplň hry není nijak výjimečná a v placaté verzi by vás obsah asi neohromil, Survios potvrzují pověst zkušeného studia, které se na VR hry specializuje. Vývojáři díky svým zkušenostem a know how dokáží vytěžit maximum z těch nejběžnějších činností a současně ví, jak tu a tam hráče příjemně překvapit. Ovládání má tým zvládnuté na jedničku a i když to může chvíli trvat, než si ho osvojíte, autoři úspěšně zvládli oživit všechny akce a nástroje. Postupně se propracujete k trojici zbraní, granátům, ale také autogenu nebo klíči, s jehož pomocí musíte přepojovat elektrické obvody v malých logických minihrách.
Zdroj: Survios
Ovládání zbraní je super. Pistole, pulzní puška i brokovnice se každá samozřejmě jinak drží, používá i přebíjí. Spojuje je ale intenzivní zážitek a pocit, že je skutečně třímáte v rukou. Munice je nedostatek, takže musíte jednak pečlivě šmejdit po zásobách, ale také hledat různé kreativní způsoby, jak se vetřelců zbavit. Někdy v kombinaci s výbušným sudem, jindy je možná lepší vzít nohy na ramena. Naneštěstí obávaní xenomorfové tu moc inteligence nepobrali a jejich největší devizou je tak jako odnepaměti v podobných případech početní převaha. Zlikvidovat jednoho dva vetřelce vám moc práce nedá, ale potyčky s většími počty jsou extrémně nebezpečné. Stačí jediná chyba a jste v pánu. Na několika místech budete dlouho čelit vlnám nepřátel a tyto situace vytvářejí nepříjemný výkyvy v obtížnosti. Kvůli tomu je i na medium hra místy poměrně hodně náročná. Vaši frustraci může navíc přiživit skutečnost, že až na několik málo specifických vyjímek nenabízí autosave a musíte ukládat ručně na předem připravených místech. Ta jsou od sebe občas relativně vzdálená, takže než se mezi nimi naučíte efektivně pohybovat, mnohdy budete nuceni si stejný úsek zopakovat víckrát kvůli nějaké hloupé smrti.
Už jsem mluvil o tom, jak autoři dobře rozumí VR produkci. Pozná se to i na maličkostech, jako je práce s baterkou, kterou máte na hlavě. Prostředí je interaktivní a spoustu věcí můžete vzít do rukou a prozkoumat. Přímo ve streamu jsem si z legrace zkusil dát helmu na hlavu a ejhle, autoři na to pamatovali a jde to. Jindy zase narazíte na počítačový terminál, který je celý od krve, takže nejprve musíte přirozeně otřít obrazovku rukou jako ve skutečnosti. Když jsem si zvykl na práci s inventářem a tabletem, užíval jsem si i tento aspekt, i když je pravda, že často musíte žonglovat mezi různými předměty a třeba typický senzor pohybu, který je poznávacím znamením série, jsem nakonec moc nepoužíval. Důvodem je skutečnost, že pulzní pušku i brokovnici musíte držet oběma rukama a senzor v jedné ruce mi vlastně překážel. Bohatě mi postačilo, že mě na blízkost vetřelce upozornilo jeho pípnutí. Díky skvělému audiu, ruchům a zvukovým efektům už pak snadno sami poznáte, odkud se blíží nebezpečí. Titul nabízí také širokou škálu funkcí komfortu pro ty, kterým se dělá ve VR nevolno.
Pokud jde o ovládání a ergonomii, výhradu bych měl snad jen k jedné věci. Nechci aby to znělo sexisticky, ale hlavní hrdinka má opravdu výrazný hrudník a jakkoli to může znít jako špatný vtip, občas se mi při pohledu na výbavu u pasu pletl do výhledu. Alien: Rogue Incursion vytváří zábavné stresové situace, jako třeba když se musíte zbavit dotírajícího facehuggera nebo jednou rukou vkládáte kartu do terminálu a druhou se s pistolí v ruce snažíte zpomalit blížícího se vetřelce, než se zavřou dveře. Autogenem můžete polechtat vedle dveří i nepřítele. Navzdory tomu, že se titul prezentuje jako horor, ale není moc strašidelný. Asi se shodneme na tom, že kombinaci vetřelců a VR zní jako naprosto děsivý koktejl, takže jsem myslel, že se budu bát byť jen pohnout. Jenže ve skutečnosti je hra spíš napínavá než strašidelná v pravém slova smyslu. Když vás chtějí vývojáři vylekat, sázejí zpravidla na laciné naskriptované jump scary. Něco aktivujete nebo vezmete do rukou a v tu ránu se něco stane. Není to Alien: Isolation, ale spíš Aliens: Colonial Marines. Kdyby to byl film, měl by jednoznačně blíž ke dvojce než k jedničce.
Navzdory drobné kauze s tím, že se až při vydání hry ukázalo, že jde vlastně o první část dvoudílné série, není délka hry nejmenší problém. Alien: Rogue Incursion vás podle mě v závislosti na vaší šikovnosti, obtížnosti a štěstí zabaví klidně na 8 až 10 hodin, což je na VR hru velmi dobré. Navíc se prodává za slušnou cenu okolo tisícovky. Víc mi vadilo, že se časem autoři uchýlili k recyklaci míst i činností a nastoupil stereotyp. Takže by možná ani nevadilo, kdyby byla ve skutečnosti hra o něco kratší a intenzivnější. Problém také je, že jde podle mě o skvělou prezentaci možností VR, ale samotnou hratelností se jedná jen o lehký nadprůměr. Když si odmyslíte všechna ta kouzla ovládání a virtuální reality, byla by to celkem obyčejná survival akce s vetřelci. Jako placatá hra by novinka nenabízela nic unikátního nebo výjimečného.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Fakt to zkus.
Úplně dokonalé to není, nicméně, spravedlivých by bylo nějakých 80 – 85%.
Hraju to, je to zážitek, kdy se vám poštěstí, že vás „vysadí“ přímo do reálií Alien/s ?