Age of Mythology: Retold

Návrat Age of Mythology byl jeden z mála remasterů, který jsem skutečně vyhlížel se zájmem, ale i mírnými obavami. Originál z roku 2002 byl totiž hrou mého dětství, v níž jsem strávil nespočet hodin zdoláváním nepřátel v šarvátkách a experimentováním v editoru map. Zabíjení času vymýšlením scénářů epických bitev mezi hydrami a obry skončilo objevením World of Warcraft, a tak na real-time strategii zůstaly už jen krásné vzpomínky. Proto jsem se modlil k antickým bohům, aby je modernizace nepošramotila, což se například stalo se znovu zpracovanými tituly Total War: Rome a Praetorians. Naštěstí byly mé modlitby vyslyšeny a Age of Mythology: Retold stojí za to.

Změny po chuti bohů

Dvaadvacet let je dlouhá doba, takže je oprávněné se domnívat, že hratelnost, která u Age of Mythology fungovala kdysi, dnes již nebude dostatečně odpovídat nastaveným standardům a dokáží ji ocenit jen pamětníci. Ovšem v případě mytologické odbočky slavnější série Age of Empires lze tvrdit, že herní mechanismy byly nadčasové. Unikátnost a rozmanitost původních tří frakcí: Řeků, Egypťanů, resp. Seveřanů a později také přidaných Číňanů a Atlanťanů symbolizovaly odlišné typy vojáků, obléhacích zbraní, mýtických jednotek, budov, systému generování božské přízně i hospodaření. Rozdílná ale byla především volba božstev odemykajících různá vylepšení ekonomiky i armády a ultimátní schopnosti. Bitvy sázely na v sérii zavedený systém kámen-nůžky-papír a vítězství zaručovala vhodná volba jednotek, nikoliv početní převaha. Důležitý ovšem byl i mikromanagement osad a surovin. Promyšlenost strategie byla na tak vysoké úrovni, že se uživatel dokonce ani v režimu pro jednoho hráče nemusel obávat stereotypu. Boží hratelnost zůstala dodnes, přesto Retold nabízí několik prvků ulehčujících dobyvačná tažení.

Zdroj: Vortex

Pravděpodobně nejvýznamnější změnu pocítíte u božských sil. Zatímco v originálu je bylo možné použít pouze v omezeném množství, v remasteru je lze aktivovat takřka neomezeně. Je však nutné mít dostatek vygenerované přízně, jejíž požadovaná hodnota se s každým použitím zvyšuje. Možnost lze považovat za game changer, protože tím se některé síly stávají účinnější, jako například Diův blesk schopný okamžitě zneškodnit jakýkoliv zasažený typ jednotky. Jiné, jako třeba meteory, zase mohou při patřičné taktice výrazně ovlivnit vývoj bitev či celé herní seance. Ačkoliv svým způsobem hraní ulehčují, stále je nutné pečlivě přemýšlet nad vhodným momentem využití. Důležité však je, že pozměněný mechanismus v žádném případě nepůsobí přehnaně a nedělá z uživatele neporazitelného Achilla, u něhož by protivníci museli najít to správné místo na patě. Samozřejmě stále platí, že někteří bohové v rámci stejného věku mohou poskytnout příznivější bonusy pro dosažení zdrcujícího vítězství, a tedy záleží na protivnících, jak s rozdanými, respektive vybranými kartami naloží. Vyhrát lze s kýmkoliv. Mnohem větší dopad na výsledek bitvy má vybudování divu světa, s jehož pomocí hráč dosáhne pátého věku. Novinkou je, že monumentální stavbu již není nutné bránit po několik minut, ale místo toho výrazně zlevní božské schopnosti, čímž umožní rozpoutat peklo.

Přibylo i pár dobrovolných prvků usnadňujících správu hospodářství a armády. Po vzoru konzolové verze Age of Empires II je možné přenechat ovládání vesničanů umělé inteligenci. Prostřednictvím přednastavených schémat nebo zvoleným rozložením je možné určit, na který sběr surovin se prostí lidé či trpaslíci mají zaměřit. Výborná možnost pro uživatele, kteří se neradi soustředí na hospodářskou činnost, i když stavba budov či modlení je nutné stále zadávat ručně. Nicméně umělá inteligence občas umí nadělat paseku a všiml jsem si, že někteří vesničané například po odevzdání dřeva do skladu z nevysvětlitelného důvodu šli na prázdné místo, kde posléze jen stáli. Jakmile jsem však ovládal pohůnky klasickým způsobem, na tento problém jsem již nenarazil. Zautomatizovaný může být také průzkum patřičných jednotek či speciální schopnosti hrdinů, takže další možnost, která ušetří chvíli času a pozornosti. Přibyly i příkazy pro jednotky, umožňující nastavit například obranný či agresivní postoj a podobně. Zmíněné prvky jsou pro veterány osvěžující jako balkánský větřík v parném létě, zatímco moderním stratégům nabízejí komfort, na který jsou zvyklý. Sympatické je, že kdo chce hrát jako kdysi, tak ve větší míře může.

Nostalgie a úžas

Znatelný rozdíl lze pochopitelně spatřit v audiovizuálním zpracování. Přepracované 3D modely postav, budov, prostředí i efektů mají vyhlazenější textury a kontrastnější barvy, což například pomáhá k lepšímu rozeznání jednotek při pohledu z výšky. Při prvním pozorování hry zkrátka víte, že hrajete dílo ze současnosti. Přesto autoři dokázali zachovat závan minulosti, protože návrhy modelů, byť esteticky vyšperkované a se smyslem pro detail, ponechali přesně tak, jak si je mnozí uživatelé vybavují z dávných časů. Často jsem měl pocit, že se dívám na totožné osady, věže či minotaury jako před dvaceti lety, a zkreslené vzpomínky mě ujišťovaly, že už kdysi byl design tak nádherný a promyšlený. Ovšem, pro vyvedení z omylu stačí spustit třeba deset let starou Extended edici, jakožto téměř vzor původního dílu. Srovnáním obou verzí si lze povšimnout i úprav v krajinách. Například ikonická mise v přístavu Atlantidy zachovává originální level design, ale přibyly mělčiny, kameny, stromy nebo věrohodnější příliv, což ve výsledku podtrhuje dojem, že hrajete něco poprvé, ale přesto je vám to dobře známé.

Překopané je rovněž uživatelské rozhraní, které má nyní ještě hezčí ilustrace božstev, jednotek, staveb a tak dále, a zejména funkčně je přehlednější a intuitivnější. Dříve veškeré informace a funkční ikonky, vyjma božských sil, byly ve spodní liště, v Retold jsou však rozložené podle současnějších šablon. Tudíž vlevo nahoře přibylo zobrazení fronty právě probíhajících výzkumů či rekrutování, uprostřed jsou zdroje a vpravo menu, v dolním levém rohu pak lze nalézt příkazy a údaje o postavách nebo budovách a minimapa je vpravo. A komu by vyhovovalo něco jinak, má poměrně bohaté možnosti v nastavení grafiky i rozhraní, například jej lze kompaktněji umístit kolem minimapy.

Nostalgii podporují zachované, ale na vyšší kvalitu vyladěné zvuky všeho možného a hlášky postav. Ačkoliv je to již mnoho let, kdy jsem Age of Mythology hrál, stačilo vytvoření prvního vesničana doprovázené ikonickým povzdechnutím a v mžiku jsem byl zase desetiletý klučina sedící před obrovským CRT monitorem a s kuličkovou myší v ruce. Také kampaň s Arkantem vyvolává vzpomínky, jelikož vývojáři do děje částečně inspirovaného Homérovou Odysseou nesáhli, pouze přidali ilustrace dialogů, což díky nákresům právě mluvících postav umožňuje snazší orientaci. Češi navíc ocení překlad formou titulků, ačkoliv se o něj patrně postarala umělá inteligence, jelikož některé výrazy nedávaly smysl. Například „Pirate attacks left“ bylo přeložené jako „Pirátské útoky vlevo“. Jsou to však drobnosti, které pochopení úkolů neovlivňují, a většině lidem budou volné.

Ó, Kanado!

Nostalgii lze zažít i skrz nekalé praktiky. V Age of Mythology: Retold totiž lze používat cheaty, které byly dostupné v původní hře. Nezapomeňte ale, že při hraní s dalšími lidmi se to nedělá!

K ději přibyla ještě příběhová obtížnost vhodná pro uživatele, kteří chtějí dílčí mise zvládnout během deseti minut, namísto až klidně šedesáti. Obtížnost i na vyšších úrovních však má citelné uvolnění ve srovnání s původním dílem, jelikož třeba v šarvátce počítačem řízený protivník nastavený na normální obtížnost nebyl vůči mně tolik agresivní, jako stejně zvolený nepřítel ve starší verzi, který už od dosažení druhého věku nepřetržitě posílal vojska znepříjemňující budovatelské úsilí, a často měl navrch. Tím však netvrdím, že vysoká nebo titánská obtížnost v Retold by byla procházka Elysejskými poli, naopak lze zažít Tantalova muka. Co se celkově obsahu týče, ať jde o kampaně, šarvátky, editor, podporované modifikace nebo režim pro více hráčů, který se tvůrci snaží udržet vyvážený, nelze si stěžovat, protože desítky až stovky hodin často odlišného hraní jsou zaručené. A kdo naopak chce pouze rychle absolvovat kampaň, třeba do patnácti hodin, může také. Vydáním Retold navíc práce vývojářů neskončila a nadále pracují na vylepšeních, opravách a chystají další obsah. Osobně bych ještě uvítal se více zaměřit na vyladění pathfindingu, který stále zlobí, hlavně zasekávání jednotek o sebe či v uličkách je otravné.

Age of Mythology: Retold je titulem, který pohladí na duši vracející i nové hráče.

Když se studia pokoušejí zmodernizovat mnou oblíbené tituly, často bývám k výsledkům jejich práce až přehnaně kritický (což není úplně fér). Nicméně lidé z World’s Edge spolu s dalšími čtyřmi týmy opět dokázali, že s herním dědictvím umí naložit s patřičnou úctou a ještě jí smysluplně vylepšit. Vytvořit dobrý remaster (v případě Retold se však pohybujeme na tenké hraně remaku) je složitý úkol. Tvůrci často do rukou dostanou drahocennou vysloužilou starožitnost, u níž je nutné vrátit zašlý lesk, zajistit její funkčnost s drobnými úpravami, aby s ní dokázal zacházet jedinec zvyklý na modernější nástroje, a zároveň zachovat její původní krásu, smysl, užitek a navodit dojem, že fanoušek hraje důvěrně známé dílo s příjemně překvapivými, dosud neznámými prvky. Přesně těchto požadavků vývojáři dostáli, a proto je Age of Mythology: Retold titulem, který pohladí na duši vracející i nové hráče. Malista!