Výrobce čínského NESu zřejmě skončí. Naučil Číňany hrát

Zatímco na Západě a v Japonsku lidé s nostalgií a slzou v oku vzpomínají třeba na konzole jako Master System nebo NES alias Famicom, hráči v Číně si často pojí své videoherní začátky se systémem značky Subor. Ten se nikoli náhodou náramně podobá právě osmibitové legendě od Nintenda a stal se pro miliony Číňanů první vstupenkou do digitálního světa.

Loni v létě společnost ohlásila velký comeback a lákala hráče na hybrid herního PC a konzole nazvaný Subor Z+, kterým chtěla konkurovat moderním zařízením od Sony a Microsoftu.

Nejde ostatně o nic překvapivého, podobně se třeba v Sovětském svazu a dalších zemích východního bloku před pádem železné opony těšily velké popularitě všemožné klony japonských digiher, ale i počítačů a konzolí. A pro podobný příklad nemusíme vlastně chodit ani “tak daleko”. Ještě v devadesátých letech byly i u nás ve velké oblibě různé kopie osmibitových konzolí, které se nápadně podobaly letitým japonským originálům svým vzhledem i nabídkou her. Zeptejte se třeba Zdeňka Prince na jeho herní začátky…

Loni v létě společnost ohlásila velký comeback a lákala hráče na hybrid herního PC a konzole nazvaný Subor Z+, kterým chtěla konkurovat moderním zařízením od Sony a Microsoftu. Nicméně se zdá, že z těchto plánů úplně sejde a samotný výrobce skončí. Systém Z+ přitom zaujal díky svým specifikacím a konkurenceschopnému hardwaru média a hráče i na Západě, což není pro podobné čínské pokusy obvyklé. V srpnu jsme o něm v novinkovém souhrnu informovali i my.

Ke slíbenému vydání na konci léta a pak znovu na konci roku 2018 však už nedošlo. Investoři údajně začali být nervózní a tým pracující na nové konzoli, který se opakovaně potýkal s problémy s financováním, byl nakonec 10. května rozpuštěn. Následně byl vypnut oficiální web a podle posledních zpráv se historie firmy zřejmě uzavře stejně jako její brány. V dějinách čínského videoherního průmyslu přitom zanechala nesmazatelnou stopu.

Společnost byla založena v roce 1987. První konzoli Subor vyrobil už v roce 1988 a byl jím právě klon NESu. Ten se záhy stal nejpopulárnější konzolí na čínském trhu i díky obří reklamní kampani. Časem následovaly další konzole a počítače a v devadesátých letech výrobce “okupoval” osmdesát procent místního trhu. K následnému úpadku přispěla mimo jiné skutečnost, že v roce 2000 čínská vláda videoherní konzole zakázala a toto omezení platilo až do roku 2015. I to je důvodem, proč dnes hraní na konzolích není v Číně v takové oblibě ve srovnání s počítači, mobily a různými televizními či webovými aplikacemi.

Kromě klonů Famicomu Subor vyráběl třeba i napodobeniny Wii.

Relativně omezený zájem o konzole a obavy o přijetí budoucího produktu mohly vést nyní i k úpadku firmy, která kdysi “naučila” Číňany hrát videohry. Kromě klonů Famicomu Subor vyráběl třeba i napodobeniny Wii. V zemích bývalého Sovětského svazu byly údajně klony Subor druhými nejpopulárnějšími po těch od tchajwanské značky Dendy.

O to zajímavější bude sledovat, jak se v budoucnu povede na místním trhu Nintendu a jeho hybridnímu Switchi. Ten bude nakonec uveden do prodeje v Číně ve spolupráci s Tencentem, jak jsme se nedávno dozvěděli. Nějakou dobu už se tu prodávají i Xbox One a PlayStation 4, ale jejich úspěch zatím není s ohledem na velikost trhu velký. Podle posledních statistik prodeje konzolí a her pro konzole tvoří jen 0,5 % z celkových tržeb herního průmyslu v Číně.

Zákaz herních konzolí v Číně

Herní konzole byly v Číně postaveny mimo zákon od roku 2000. Důvodem byly obavy, že tato zařízení a jejich hry mají negativní dopad na vývoj dětí a mládeže. Až v roce 2015 vláda tyto restrikce nejprve zmírnila a nakonec úplně zrušila. Od té doby se mohly pokoušet vstoupit na čínský trh i zahraniční giganti jako Microsoft, Sony a Nintendo se svými herními systémy.