GT7 si užijí i hráči Need for Speed a majitelé PS4

Vše podstatné se dozvíte z Petrovy recenze. Můj text není žádnou druhou stranu mince ani protipólem jeho hodnocení. Ale protože jsme hráli spolu a měli k dispozici dvě review verze, mohu posloužit vlastními dojmy člověka, který patří spíš mezi sváteční hráče závodních her. Nebál bych se říct, že jsem jednoznačně fanda klasických arkád ve stylu Need for Speed nebo Burnoutu. Navzdory tomu jsem se na nové Gran Turismo velice těšil a byl extrémně zvědavý na výsledek. Na nějaké exkluzivní závody od Sony se koneckonců už dlouho čeká. První nastartování sice nebylo jako se zamilovat, ale postupem času se dojem z tohoto sporťáku neustále zlepšoval. Prvním okruhům možná chyběl ten správný wow moment nové next-gen exkluzivity, která byla dlouho jasným synonym pro technologických benchmark závodních her. Také mě zpočátku zarazila obrovská recyklace obsahu z GT Sport především na poli encyklopedií, informací, autosalonů a režimu Scapes.

Hudební rallye autoři izolovali od zbytku hry. Takže i když vás tahle variace na klasickou časovku třeba osloví, úspěchy se nepromítají do vašeho primárního postupu a profilu.

Jenže od té chvíle už pomyslná známka v mojí hlavně s drobnými výkyvy v podstatě jen stoupala. Vývojáři ani trochu nepřeháněli, když říkali, že je Gran Turismo 7 oslavou automobilismu. Pokud máte rádi auta, můžete se těšit na obrovskou spoustu informací, zajímavostí, odborných postřehů a detailních rozborů. A vlastně jsem si uvědomil, že by mi nakonec chybělo, kdybych zde nenašel ty zmíněné věci z GT Sport. Titul zdůrazňuje sbírání aut a snaží se vás přimět, abyste si vyzkoušeli všechno možné a opustili svou komfortní zónu a obvyklé favority. Kampaň vás skvělým způsobem vede za ruku, představuje vám postupně svět hry, otvírá různé možnosti a dává smysl všemu, co děláte. Jde o interaktivní průvodce historií se skvělými kapitolami, které jsou důmyslně navržené a atraktivně zpracované. Zdánlivě maličkosti, jako jsou odborníci v kavárně, kteří zhodnotí váš vůz, jsou přesně ten typ servisu navíc, který by mohli fanoušci motorismu ocenit. Vše je navrch dostupné v češtině. Jedinou výjimkou, která stojí tak trochu bokem hlavní nabídky, je Hudební rallye, kterou autoři izolovali od zbytku hry. Takže i když vás tahle variace na klasickou časovku třeba osloví, úspěchy se nepromítají do vašeho primárního postupu a profilu.

Není to ale jen o závodění či autoškole. Pozornost si zasluhují také nápadité mise, které vás seznámí s řadou triků a výzev v pojetí, které není tak sterilní jako získávání licencí. Ta pravá zábava se ale pochopitelně neukrývá v bonusech ani vzpomínkách, ale na okruhu. Nezáleží na tom, zda jste ostřílený závodník, anebo sváteční jezdec, který má prostě rád auta. GT7 dokáže potěšit oba tábory a nabídnout od každého trochu. Hra vás navíc skvěle motivuje k tomu, abyste překonávali sami sebe a nespokojili se se svými obvyklými výkony. Není to hardcore simulátor a ani nemá být. Není to ale ani arkáda. Z obou světů si půjčuje to nejlepší a díky tomu mluví stejným jazykem jako několik různých druhů hráčů. Stačí si hratelnost trochu přizpůsobit. Bez ohledu na to, co s nastavením provedete, ale zůstane skvělý jízdní model a pocit, že každé auto je unikát. Není to nutně o tom tlumočit přesně a hyper realisticky každou maličkost. Smyslem je, abyste cítili radost z řízení a jedinečnost ovládaných vozů.

Vůbec bych se nebál hru doporučit majitelům PlayStationu 4, ani si Gran Turismo 7 neodpíral, pokud člověk ještě nemá PS5.

Technické zpracování jistě není zcela bez chyby. Svět stále v detailech zaostává za fetišistickým zpracováním samotných aut. I když vizuální poškození aut vypadá lépe než v minulosti, nečekejte žádnou masivní destrukci. Ostatně samotné kolize a jejich fyzika mi přijde, že zaostává za zbytkem simulace. Jako by fakt, že autoři zdůrazňují, že nejde o kontaktní sport, předznamenal, že bouračkám a jejich zpracování nevěnují tolik pozornosti a péče. Vše ostatní naopak vypadá výjimečně. Třeba i zpracování deště. I když není dostupné všude, konečně znovu vypadá tak skvěle jako před lety v Driveclubu. Ačkoli třeba kapky na čelním skle měli asi Evolution Studios ještě o něco propracovanější. Když řeknu, že režim ray tracingu považuji za zbytečný, nebude to znít zrovna jako pochvala. Ale opravdu. Svým způsobem to je vlastně dobrá zpráva. Nemusíte váhat. Rozhodně sáhněte po režimu výkonu a dostanete skoro stejnou krásu, ale mnohem svižnější hru. Byť s falešnými odrazy a zrcadlením. Ale komu by na tom záleželo, když ray tracing nelze využít všude.

Na PS5 se Gran Turismo 7 bleskurychle nahrává a je to opravdu zapotřebí, protože v rámci nabídek svižně skáčete mezi různými místy. Hra se pyšní fantastickým ozvučením, zejména ve sluchátkách vás čeká vysokooktanová nirvána. Výchozí tradičně strnulou chase kameru sice můžete upravit, ale přesto jsem právě i kvůli ozvučení přepínal mezi bumper kamerou a kokpitem, kde si řev motoru užijete nejlépe. Pokud zrovna nesedíte v elektromobilu. A konečně dobrá zpráva na závěr. Pokud jste snad podobně jako my měli zlé tušení, když vývojáři odmítali prezentovat PS4 verzi, není se čeho bát. Na PS4 sice přijdete o haptiku, adaptivní truggery a krásnější grafiku, ale hra zcela jistě zůstává v jádru stejně zábavná. Musíte si zvyknout na to, že potkáváte loadingy a některé jsou poměrně dlouhé, ale spíš než instantní nahrávání a lepší grafika mi na PS4 Pro nakonec chyběly funkce nového ovladače, které vás sice zpočátku možná tak neohromí, ale rychle a ochotně si na ně zvyknete a pak už je jinde postrádáte. Jestli snad podobně jako u jiných cross-gen her váháte, zda to má smyls hrát na stárnoucím hardwaru, pak říkám jednoznačně ano. Není to ta nejlepší dostupná verze, ale je je stále skvělá a díky progresu v cloudu mezi oběma můžete klidně přecházet. Vůbec bych se ji nebál doporučit, ani si GT7 neodpíral, pokud člověk ještě nemá PS5.